Jiří Víška
Jiří Víška | |
---|---|
Narození | 3. prosince 1912 Olomouc ![]() |
Úmrtí | 26. února 1942 (ve věku 29 let)![]() |
Bydliště | Libeň |
Povolání | překladatel, básník, historik, esejista, literární historik a publicista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Víška (3. prosince 1912 Olomouc – 26. února 1942 Mauthausen[1])[2] byl český básník, esejista a překladatel z ruštiny, aktivní účastník protinacistického odboje. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Život
Mládí
Narodil se v Olomouci, v rodině strojního inženýra. Po smrti matky vyrůstal s mladší sestrou u své tety a děda ve Sněžníku; když se otec v roce 1922 znovu oženil, vrátil se k němu. Střední školu (gymnázium a po vyloučení pro nekázeň obchodní školu) studoval v Brně.
Knihkupec a překladatel
V letech 1930-1933 pracoval v Brně jako knihkupecký příručí a současně se vyučil knihkupcem. Jako student trávil prázdniny v rodišti svého otce v Letovicích a seznámil se zde se svými vrstevníky Jiřím Tauferem a jeho bratrem Oldřichem. V roce 1934, kdy pobýval v Letovicích pracovně, zde poznal další moravské spisovatele, Františka Kožíka, Klementa Bochořáka či Oldřicha Zemka. Od roku 1934 do 1937 pracoval v Karlových Varech v cizojazyčném knihkupectví Dobroslava Krejzy, kde se naučil rusky. Poté se stal redaktorem časopisu Naše kniha v Neubertově nakladatelství.[3][2]
Z Neubertova nakladatelství přešel do knihkupectví Františka Topiče, kde pracoval jako příručí v oddělení německé literatury a přispíval do Topičova časopisu Tři týdny u Topičů (později Tři týdny v umění. Na doporučení Josefa Hory a pod patronací Bohumila Mathesia začal překládat ruskou poezii.
Odboj, zatčení a smrt
Svůj byt v Libni poskytl v roce 1941 členovi ilegálního komunistického odboje s falešnými dokumenty. Když ten byl zatčen, nestačil dokumenty s adresou zničit a gestapo ponechalo Víška v domnění, že se tak stalo. Proto následně poskytl svůj byt asi na dva měsíce dvěma dívkám, též hledaným. 22. prosince 1941 byl zatčen a v lednu 1942 byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byl 26. února 1942 zastřelen.[p 1] Byl esesáky zahnán do zakázaného pásma, ve kterém byl zastřelen.[3])
Dílo
Podle Bohumila Mathesia byl základním principem Víškova překladu rytmus. Jan Zábrana ocenil jeho překlady takto:[3]
„ | Jeho verze svědčí o dobré znalosti ruštiny, která před válkou nebyla u překladatelů poezie samozřejmá. ... Nenacházíme u něj polovičatá řešení, zřídka obětuje víc než je třeba a pokud se od originálu odchyluje, není to nikdy proto, aby si usnadnil práci. Jedná se pak o svérázné, a zřídka mylné, pojetí originálu, pohybující se na pomezí parafrází, neztrácející básnickou logiku a neznehodnocující originál. Takové varianty nikdy neslevují z celkové vysoké úrovně. Nejpočetněji se tato činnost projevuje u překladů z Jesenina. Naopak u Bloka překlady udivují věrností a harmonickou uměřeností. | “ |
— Jan Zábrana |
Překlady
- Alexandr Blok: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1945)
- Sergej Jesenin: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1946)[4]
- Sergej Jesenin: Modravá Rus (překlad Emanuel Frynta, Josef Hora, Marie Marčanová, Jiří Víška a Bohumil Mathesius, V Praze, Melantrich, 1947)
- Klíč k pokladu (překlady ruských básníků: Puškin, Lermontov, Blok, Jesenin, k vyd. připravil, doslovem O Jiřím Víškovi opatřil Jan Zábrana, Praha, Mladá fronta, 1976)
Časopisecké příspěvky
Od roku 1930 do roku 1941 se příspěvky Jiřího Víšky objevovaly v denících (Lidové noviny) a časopisech (Tři týdny u Topičů, Hej rup atd.) Přispíval např. pod šiframi -jv-, J.V.[2]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Databáze Terezín, vězňové Mauthausen: Víška Jiří[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Jiří Víška, s. 1362–1363.
- ↑ a b c ZÁBRANA, Jan. O Jiřím Víškovi, in: Víška Jiří, Klíč k pokladu. Praha: Mladá fronta, 1976. S. 103–128.
- ↑ info o vydání (dostupné v NK ČR. Rudé právo. 4. 1. 1946, s. 3. Dostupné online.
Literatura
- MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 2. (U–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 1362–1363. [Autorem hesla je Vratislav Färber.]
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Víška
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.