Jiří Víška

Jiří Víška
Narození3. prosince 1912
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. února 1942 (ve věku 29 let)
Německá říše Mauthausen, Nacistické Německo (dnes Rakousko)
BydlištěLibeň
Povolánípřekladatel, básník a historik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Víška (3. prosince 1912 Olomouc – 26. února 1942 Mauthausen[1])[2] byl český básník, esejista a překladatel z ruštiny, aktivní účastník protinacistického odboje. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.

Život

Mládí

Narodil se v Olomouci, v rodině strojního inženýra. Po smrti matky vyrůstal s mladší sestrou u své tety a děda ve Sněžníku; když se otec v roce 1922 znovu oženil, vrátil se k němu. Střední školu (gymnázium a po vyloučení pro nekázeň obchodní školu) studoval v Brně.

Knihkupec a překladatel

V letech 1930-1933 pracoval v Brně jako knihkupecký příručí a současně se vyučil knihkupcem. Jako student trávil prázdniny v rodišti svého otce v Letovicích a seznámil se zde se svými vrstevníky Jiřím Tauferem a jeho bratrem Oldřichem. V roce 1934, kdy pobýval v Letovicích pracovně, zde poznal další moravské spisovatele, Františka Kožíka, Klementa Bochořáka či Oldřicha Zemka. Od roku 1934 do 1937 pracoval v Karlových Varech v cizojazyčném knihkupectví Dobroslava Krejzy, kde se naučil rusky. Poté se stal redaktorem časopisu Naše kniha v Neubertově nakladatelství.[3][2]

Z Neubertova nakladatelství přešel do knihkupectví Františka Topiče, kde pracoval jako příručí v oddělení německé literatury a přispíval do Topičova časopisu Tři týdny u Topičů (později Tři týdny v umění. Na doporučení Josefa Hory a pod patronací Bohumila Mathesia začal překládat ruskou poezii.

Odboj, zatčení a smrt

Svůj byt v Libni poskytl v roce 1941 členovi ilegálního komunistického odboje s falešnými dokumenty. Když ten byl zatčen, nestačil dokumenty s adresou zničit a gestapo ponechalo Víška v domnění, že se tak stalo. Proto následně poskytl svůj byt asi na dva měsíce dvěma dívkám, též hledaným. 22. prosince 1941 byl zatčen a v lednu 1942 byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byl 26. února 1942 zastřelen.[p 1] Byl esesáky zahnán do zakázaného pásma, ve kterém byl zastřelen.[3])

Dílo

Podle Bohumila Mathesia byl základním principem Víškova překladu rytmus. Jan Zábrana ocenil jeho překlady takto:[3]

„Jeho verze svědčí o dobré znalosti ruštiny, která před válkou nebyla u překladatelů poezie samozřejmá. ... Nenacházíme u něj polovičatá řešení, zřídka obětuje víc než je třeba a pokud se od originálu odchyluje, není to nikdy proto, aby si usnadnil práci. Jedná se pak o svérázné, a zřídka mylné, pojetí originálu, pohybující se na pomezí parafrází, neztrácející básnickou logiku a neznehodnocující originál. Takové varianty nikdy neslevují z celkové vysoké úrovně. Nejpočetněji se tato činnost projevuje u překladů z Jesenina. Naopak u Bloka překlady udivují věrností a harmonickou uměřeností.“
— Jan Zábrana

Překlady

  • Alexandr Blok: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1945)
  • Sergej Jesenin: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1946)[4]
  • Sergej Jesenin: Modravá Rus (překlad Emanuel Frynta, Josef Hora, Marie Marčanová, Jiří Víška a Bohumil Mathesius, V Praze, Melantrich, 1947)
  • Klíč k pokladu (překlady ruských básníků: Puškin, Lermontov, Blok, Jesenin, k vyd. připravil, doslovem O Jiřím Víškovi opatřil Jan Zábrana, Praha, Mladá fronta, 1976)

Časopisecké příspěvky

Od roku 1930 do roku 1941 se příspěvky Jiřího Víšky objevovaly v denících (Lidové noviny) a časopisech (Tři týdny u Topičů, Hej rup atd.) Přispíval např. pod šiframi -jv-, J.V.[2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle méně věrohodného (cizojazyčného) zdroje se tak mělo stát 26. prosince, pravděpodobně se jedná o omyl.[1]

Reference

  1. ↑ Databáze Terezín, vězňové Mauthausen: Víška Jiří[nedostupný zdroj]
  2. ↑ a b c MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Jiří Víška, s. 1362–1363. 
  3. ↑ a b c ZÁBRANA, Jan. O Jiřím Víškovi, in: Víška Jiří, Klíč k pokladu. Praha: Mladá fronta, 1976. S. 103–128. 
  4. ↑ info o vydání (dostupné v NK ČR. Rudé právo. 4. 1. 1946, s. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 2. (U–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 1362–1363. [Autorem hesla je Vratislav Färber.]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.