Jiří z Martinic (1532–1598)

Jiří Bořita z Martinic (1532 – 22. ledna 1598) byl český šlechtic z rodu Martiniců a vysoký úředník Českého království.^[1]

Pocházel ze šlechtického rodu Martiniců, byl synem karlštejnského purkrabího Jana z Martinic († 1577) a jeho první manželky Ižoldy Františky, rozené Berkové z Dubé († 1560).^[2] Svou kariéru u dvora zahájil jako stolník arcivévody Maxmiliána (1560), u dvora císaře Maxmiliána II. byl pak kraječem (1569) a v letech 1571–1576 komorníkem. V mládí byl také častým účastníkem společenských aktivit u dvora pánů z Rožmberka.^[3] V roce 1575 se připomíná u dvora arcivévodů Rudolfa II. a Arnošta a v letech 1575–1576 byl hejtmanem slánského kraje za panský stav.^[4] V říjnu 1577 byl jmenován přísedícím komorního soudu, ale již v roce 1578 se stal přísedícím zemského soudu.^[5] V letech 1584–1585 byl krátce nejvyšším dvorským sudím a poté dlouholetým nejvyšším zemským sudím Českého království (1585–1597).^[6] Krátce před smrtí nakonec vykonával funkci nejvyššího českého kancléře (1597–1598).^[7]

Ještě za otcova života převzal do správy hlavní rodové panství Smečno (1571) s podmínkou vyplacení dědických podílů mladším bratrům Zdislavovi († 1575) a Jaroslavovi († 1582). Ti však oba zemřeli předčasně a Jiří Bořita tak bez finančních ztrát udržel celé rodinné dědictví pro sebe. V roce 1581 přikoupil panství Stochov^[8], které natrvalo připojil ke Smečnu. Součástí stochovského panství byl také statek Lány, který byl vyčleněn jako samostatný celek a v roce 1589 prodán císaři Rudolfovi II. a připojen ke Křivoklátu.^[9] V roce 1595 Jiří Bořita po vymřelé evangelické větvi Martiniců převzal panství Okoř s hradem. Nadále také rozšiřoval smečenské panství a v roce 1595 přikoupil statek Čelechovice.^[10] V polovině osmdesátých let 16. století nechal přestavět hrad ve Smečně na pohodlný renesanční zámek. Mezitím v roce 1583 koupil palác v Praze na Hradčanech, který pak nechal nákladně přestavět a upravit, protože v hlavním městě jako vysoký zemský úředník potřeboval reprezentační sídlo.^[11]

Jiří Bořita z Martinic byl horlivým katolíkem a přední osobností katolické menšiny v nejvyšších zemských úřadech Českého království. Ve Smečně nechal přestavět kostel Nejsvětější Trojice (1587) a v Praze se podílel na obnově minoritského kláštera u kostela sv. Jakuba. Jeho finanční solventnost dokládá půjčka 40 000 kop míšeňských grošů, kterou v roce 1595 poskytl císaři Rudolfovi II.^[12]

Byl ženatý s Eliškou z Vrbna, manželství ale zůstalo bez potomstva. Dědicem panství Smečno a Okoř se čtyřiceti vesnicemi a Martinického paláce v Praze se stal nezletilý synovec Jaroslav Bořita z Martinic (1582–1649), který se později stal jednou z předních osobností pobělohorského období.

• Rodokmen Martiniců