Jišaj Oli'el
Jišaj Oli'el ישי עוליאל | |
---|---|
Jišaj Oli'el ישי עוליאל (2014) | |
Stát | Izrael |
Datum narození | 5. ledna 2000 (24 let) |
Místo narození | Ramla, Izrael |
Bydliště | Ramla, Izrael |
Výška | 188 cm[1] |
Hmotnost | 78 kg[1] |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 124 666 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 5–6 |
Tituly | 0 ATP, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 305. místo (8. srpna 2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 0–2 |
Nejvyšší umístění | 809. místo (27. června 2022) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | kvalifikační kolo (2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 3. února 2024
Jišaj Oli'el (hebrejsky ישי עוליאל, * 5. ledna 2000 Ramla) je izraelský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2022 na 305. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 809. místě. Trénuje ho krajan Amos Mansdorf.[1]
Na juniorském grandslamu vyhrál čtyřhru French Open 2016 v páru s Patrikem Riklem.[3][4] Ze souboje o titul pak odešel poražen od Maďara Zsombora Pirose ve dvouhře Australian Open 2017.[5] Po skončení australského majoru figuroval nejvýše na juniorském kombinovaném žebříčku ITF, když mu v lednu 2017 patřila 4. příčka.[2]
V izraelském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonským úvodním kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž podlehl Joãu Sousovi i Pedru Sousovi. Izraelci prohráli 0–5 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–5 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[6]
Tenisová kariéra
Na žákovském Orange Bowlu vyhrál v roce 2012 kategorii 12letých a o dva roky později i kategorii 14letých.[4] Stal se tak devátým šampionem žákovského turnaje, jemuž se podařilo ovládnout obě soutěže.[7]
V rámci okruhu ITF debutoval v dubnu 2015 v Aškelonu. V úvodním kole podlehl krajanu Danielu Cukiermanovi.[2] První titul v této úrovni tenisu vyhrál jako 17letý během prosince 2017 v galilejském Sadžuru. Soutěží 15tisícového turnaje prošel bez ztráty setu. Ve finále porazil Francouze Toma Jombyho z deváté světové stovky.[8] Druhou trofej přidal v květnu 2019 na heráklionské události po závěrečné výhře nad členem páté stovky žebříčku, Britem Lloydem Glasspoolem.[9]
Na okruhu ATP Tour debutoval ve 21 letech říjnovým St. Petersburg Open 2021 po obdržení divoké karty. V prvním utkání získal jen dva gamy na padesátého sedmého hráče žebříčku Johna Millmana. Proti 32letému Australanovi uhrál na příjmu jen deset bodů.[10] Druhou dvouhru na túře ATP odehrál, jako člen čtvrté stovky opět díky divoké kartě, na Tel Aviv Watergen Open 2022, dodatečně zařazeném turnaji kvůli pandemii covidu-19. Časnou porážku mu přivodil daviscupový spoluhráč a izraelský kvalifikant Edan Lešem, jenž figuroval až v páté stovce klasifikace.[11][9]
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Challengery (0 D) | |
ITF (9 D) |
Dvouhra (9 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2017 | Sadžur, Izrael | tvrdý | Tom Jomby | 7–6(8–6), 6–2 |
2. | květen 2019 | Heráklion, Řecko | tvrdý | Lloyd Glasspool | 6–3, 6–4 |
3. | červen 2019 | Netanja, Izrael | tvrdý | Gilbert Soares Klier Junior | 3–6, 6–4, 6–3 |
4. | září 2019 | Kirjat Šmona, Izrael | tvrdý | Jack Draper | 6–3 5–7, 6–4 |
5. | září 2019 | Kirjat Šmona, Izrael | tvrdý | Giorgio Ricca | 6–1, 7–6(8–6) |
6. | srpen 2021 | Bacău, Rumunsko | antuka | Arthur Cazaux | 6–4, 4–6, 6–4 |
7. | listopad 2021 | Mejtar, Izrael | tvrdý | Stuart Parker | 6–2, 6–4 |
8. | červenec 2023 | Netanja, Izrael | tvrdý | Filip Peliwo | 1–6, 7–6(7–5), 6–2 |
9. | srpen 2023 | Ra'anana, Izrael | tvrdý | Amit Vales | 6–2, 6–0 |
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2017 | Australian Open | tvrdý | Zsombor Piros | 6–4, 4–6, 3–6 |
Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2016 | French Open | antuka | Patrik Rikl | Čong Jun-song Orlando Luz | 6–3, 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yshai Oliel na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Jišaj Oli'el na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 3. února 2024
- ↑ a b c Jišaj Oli'el na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 3. února 2024
- ↑ KUBELKA, Daniel. Fantazie! Patrik Rikl ovládl juniorskou čtyřhru Roland Garros!. Tenisový svět [online]. Český tenisový svaz, 2023-05-21 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Israeli Yshai Oliel wins French Open boys' doubles title with Czech partner. i24NEWS [online]. 2016-06-05 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHERWOOD, Andrew. Heartbroken Oliel suffers Australian Open final loss. Jewish News [online]. 2017-01-29 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jišaj Oli'el na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 16. února 2024
- ↑ AHARONI, Oren. 14-year-old Israeli wins revered junior tennis tournament. Ynetnews [online]. 2014-12-23 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israeli tennis prodigy Oliel continues climb toward greatness. The Jerusalem Post [online]. 2017-12-20 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Yshai Oliel | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROGERS, Leigh. Millman serves up impressive win in St. Petersburg. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2021-10-27 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tel Aviv Open 2022: Leshem knocks out Oliel. Tennis Majors [online]. 2022-09-27 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Jišaj Oli'el na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Jišaj Oli'el na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Jišaj Oli'el na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Jišaj Oli'el na Facebooku
- Jišaj Oli'el na Instagramu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“