Jižní Slované

Jižní Slované je jižní větev Slovanů hovořící jihoslovanskými jazyky. Obývají souvislý region na Balkánském poloostrově, jižní část Panonské nížiny a východní Alpy. V moderní době jsou od západních a východních skupin geograficky odděleny Rumuny, Maďary a Rakušany. Jedná se o hlavní populaci zemí jihovýchodní Evropy jako Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Slovinsko.

Ve 20. století spojila země Jugoslávie regiony obývané jihoslovanskými národy - s klíčovou výjimkou Bulharska - do jednoho státu. Koncept Jugoslávie jako jediného státu pro všechny jihoslovanské národy se objevil na konci 17. století a získal význam prostřednictvím Ilyrismu v 19. století. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v roce 1929 přejmenované na království Jugoslávie, bylo vyhlášeno 1. prosince 1918 po sjednocení Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů s královstvími Srbska a Černé Hory.

Jihoslovanské skupiny

Slovinci (Slovinsko, Rakousko a Itálie)
- Kraňci (viz Kraňsko, Slovinsko)
Chorvaté (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora)
- Bokané (viz Boka Kotorska, Černá Hora)
- Bosňáci (Chorvaté) (viz Baranya, Maďarsko)
- Bunjevci (viz Vojvodina, Srbsko)
- Hradišťanští Chorvaté (viz Hradisko, Rakousko)
- Janjevci (viz Janjevo, Kosovo)
- Moliští Chorvaté (viz Molise, Itálie)
- Moravští Chorvaté (viz Morava, Česko)
- Šokci (viz Slavonie, Chorvatsko)
Bosňáci (Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo)
Srbové (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Kosovo)
Černohorci (Černá Hora)
Makedonci (Severní Makedonie)
Bulhaři (Bulharsko)
jihoslovanské etnické skupiny islámské víry
- Goranci (Kosovo)
- Pomaci (Bulharsko)
- Muslimani (Černá Hora)
- Torbeši (Severní Makedonie)