Jižní Vítkovský tunel

Jižní Vítkovský tunel
Základní informace
Stát	Česko Česko
Provozní délka	1 365 m
Lokalizace
Souřadnice	50°5′20,5″ s. š., 14°27′10,5″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jižní Vítkovský tunel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižní Vítkovský tunel je železniční tunel č. 503 na katastrálním území Žižkov, kterým vedou železniční tratě 070, 091, 221, 231 v km 1,432–2,7974 mezi stanicí Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany/Praha-Holešovice.^[1]

Historie

Vítkovské tunely byly postaveny v letech 2004–2011 v rámci výstavby Nové spojení. Tunely byly raženy v období 2004–2008 firmami Metrostav (jižní tunel) a Subterra (severní tunel) podle projektu firmy Sudop Praha a do provozu byly dány v září 2008.^[2]

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Brdská podsoustava, celku Pražská plošina s podcelkem Říčanská plošina s okrskem Úvalská plošina.^[3]

Tunel byl ražen ve vrchu Vítkov v horninách středního ordoviku, ve styku šáreckých břidlic a skaleckých vrstev. Šárecké břidlice jsou tmavošedé prachovito-jílovité břidlice. Skálecké vrstvy jsou tvořeny lavicovitě vrstevnatými křemenci a křemitými pískovci.^[4][5] Nadloží je od 4,5 m, nad severním tunelem v oblasti výjezdního portálu, do 45 m. V oblasti Národního památníku je 42 m.^[6]

Tunel leží v nadmořské výšce 215 m, je dlouhý 1365 m.

Popis

Dvoukolejný tunel byl ražen v podélné ose vrchu Vítkov s protisměrnými oblouky o poloměru min. 600 m mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Praha-Vysočany/Praha-Holešovice a je ve vzdálenosti od 30 m do 60 m od druhého tunelu.^[7] Tunely v podzemí kříží podchod pro pěší ze Žižkova do Karlína (asi 6 m pod tunelem), kanalizační stoku a energokanál Pražačka. Na vzdálenost asi 34 m se přibližují ke krytům civilní obrany (CO). Oba tunely jsou propojeny čtyřmi propojovacími chodbami. Před portály jsou nástupní plochy pro požární techniku.

Výstavbu prováděla firma Metrostav.^[4][2][8][6] Ražba byla zahájena 27. května 2005 a dokončena 23. května 2006.^{[9][10][11][12]}

Portály obou tunelů jsou řešeny jako sdružené. Portálové části byly postavené v otevřené hloubené jámě o celkové délce 114 m a v délce 1250 m byl tunel ražen. Ostění tunelu je dvouplášťové, v portálech mají tvar podkovy a na exponovaných místech je protiklenba a ocelová výztuž (např. přechod nad podchodem pro pěší). Na vjezdové straně (západní portál) byla hloubená otevřená jáma dlouhá 45 m s výškou kotvené stěny 24 m, na výjezdové straně (východní portál) byla délka 69,47 m s výškou kotvené stěny 27 m.^[13] Ražba tunelů byla provedena dle principu NRTM a vytěžená rubanina z obou tunelů v objemu asi 700 000 m³ byla odvážena po železnici na úložiště mimo hlavní město. Značná část rubaniny byla použita k zpětnému zásypu a na železniční náspy a asi 270 000 m³ bylo přepraveno do lokalit Mstětice, Lužec a Jeneč.^[14][15] Po vyražení části tunelu o profilu 96,22 až 108,13 m² byl proveden nástřik dočasného betonového ostění o tloušťce 200 až 300 mm, vyztužený ocelovou sítí a svorníky o délce tři až šest metrů. Po umístění hydrofolie bylo provedeno trvalé ostění z monolitického betonu z 60 % bez vyztužení a z 40 % s vyztužením. Ostění v klenbě je kruhové o vnitřním poloměru 5,70 m o min. tloušťce 350 mm, které bylo budováno pomocí posuvného bednění v délkách 12,5 m. Směrem k boční drenáži se tloušťka ostění zesiluje až na 600 mm. Světlá výška je 8,45 m, min. šířka v ose 11,40 m.^[13] V tunelu jsou záchranné výklenky ve vzdálenosti 25 m od sebe.^[2]

Při budování tunelů byly sledovány stavby na povrchu, zejména jezdecká bronzová socha Jana Žižky z Trocnova, která byla staticky zabezpečena proti vibracím při odstřelu horniny v tunelech. Citlivé měřící přístroje byly umístěny v podzemním krytu CO.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam železničních tunelů v Česku
• Severní Vítkovský tunel