Jižní expres

Jižní expres
Lokomotiva řady 380, která je nasazována především na Jižní expresy pokračující do Rakouska[1]
Lokomotiva řady 380, která je nasazována především na Jižní expresy pokračující do Rakouska[1]
StátČeskoČesko Česko, RakouskoRakousko Rakousko
DruhEC, IC
LinkaEx7
Číslo330–337, 530–539, 542–545
Počet spojů22
DopravceČeské dráhy, ÖBB-Personenverkehr
V provozuod 10. prosince 2017
Trasa spoje
Legenda
Praha hlavní nádraží
Tábor
České Budějovice
Český Krumlov
Velešín město
Kaplice
Rybník
Summerau
Freistadt
Kefermarkt
Pregarten
Linz Hauptbahnhof

Data jsou aktuální k 10. 12. 2023.

Jižní expres je souhrnné označení dálkových vlakových spojů na lince Ex7[2] v trase Praha hlavní nádražíČeské Budějovice (– Linz Hbf / Český Krumlov). V jízdním řádu 2023/2024 je takto označeno celkem 22 vlaků.[3]

Historie

Zavedení expresů

S jízdním řádem 2016/2017 začaly na čtvrtém koridoru jezdit expresní vlaky Českých drah. Čtyři páry expresů z Prahy do Lince pod čísly 1540–1547 nahradily do té doby provozované mezinárodní rychlíky. K nim se nově přidaly expresy s konečnou stanicí v Českých Budějovicích, které rozšířily nabídku vlaků na jih republiky. Velkou novinkou bylo také přímé spojení Prahy s Českým Krumlovem, kam začal jezdit jeden pár vlaků denně. Celkem tak na této trati bylo v provozu 18 expresních spojů:[4]

Druh a čísloJménoTrasa
Ex 530České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 531Josef SeidelPraha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Český Krumlov
Ex 532Josef SeidelČeský Krumlov – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 533Praha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 534České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 535Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 536České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 537BudvarPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 538České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 539Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 1540F. A. GerstnerLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 1541F. A. GerstnerPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1542Anton BrucknerLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 1543Anton BrucknerPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1544Matthias SchönererLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 1545Matthias SchönererPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1546Váša PříhodaLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 1547Váša PříhodaPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf

Jednalo se o historicky nejrychlejší spojení jihočeské metropole s hlavním městem, vlaky byly schopny poprvé trasu urazit za kratší čas než 2 hodiny. To bylo umožněno především rozsáhlou rekonstrukcí celé trati v předchozích (i následujících) letech.[5]

Název Jižní expres

Historie názvu Jižní expres se začala psát 10. prosince 2017, kdy začal platit jízdní řád 2017/2018. V něm došlo ke sjednocení jmen vlakových spojů celkem na čtyřech linkách a jednou z nich byla vedle linek Ex3 (Metropolitan), R18 (Slovácký expres) a Ex6 (Západní expres) právě linka Ex7.[6] Následující dva roky byl provoz zachován ve stejném rozsahu. Vzhledem k vysoké popularitě, na které vlakové spoje nabraly, je České dráhy několikrát posílily[7] a vylepšily bistrovozy. Navyšování kapacity jednotlivých spojů ovšem mělo své limity, protože bylo zapotřebí, aby se vlaky vešly k nástupišti v Linci. Z toho důvodu mohly dráhy nasadit maximálně pět posilových vozů.[8] Ke konci roku 2019 došlo k navýšení počtu spojů z dřívějších osmi párů na současných (2021) jedenáct, respektive dvanáct. Tři nové páry vlaků ovšem nepokračují do Rakouska, kam zůstaly zachovány čtyři páry expresů (nově očíslovány 330–337), ale končí jízdu v Českých Budějovicích.[9]

Omezení během pandemie covidu-19

Do vysoké popularity Jižního expresu však zasáhla pandemie covidu-19. Nejprve došlo k zákazu osobní přepravy do zahraničí. Od 14. března 2020 tak vlaky končily jízdu ve stanici Rybník.[10] Vzhledem k celostátnímu lockdownu vlaky využívalo minimum cestujících, i proto byly od 21. března[11] dočasně zrušeny. Od 15. května začaly jezdit dva páry Jižních expresů, k plnému obnovení provozu pak došlo 14. června.[12][13] Vývoj pandemie v následujících měsících se na provozu Jižních expresů rovněž podepsal. Vlaky tak byly i nadále dočasně rušeny či jinak omezovány.[14]

Další vývoj

Velký zlom v kvalitě služeb nastal ke konci roku 2020. Od té doby jezdí vlaky do Rakouska v kategorii EC a vybrané vnitrostátní spoje jako IC, do níž byly o rok později zařazeny všechny zbývající expresy. Od prosince 2022 byly všechny Jižní expresy zkráceny o úsek Praha-Holešovice – Praha hlavní nádraží. Zprovozněním dvou přeložek na trati došlo ke zkrácení jízdních dob Praha hlavní nádraží – Tábor až na 59 minut a Praha hlavní nádraží – České Budějovice na hodinu a 40 minut.[15]

Současnost

V době platnosti jízdního řádu pro rok 2024 jezdí v běžném stavu celkem 22 spojů (11 párů) pojmenovaných Jižní expres, z toho 8 spojů (4 páry) EC a 14 spojů (7 párů) IC. Po stejné trase jezdí ještě jeden pár vlaků IC s názvem Budvar, kterému byl název zachován i po hromadném sjednocování názvů v minulých letech.[3]

směr České Budějovice
Druh a čísloTrasa
EC 331Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
EC 333
EC 335
EC 337
IC 531Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
IC 533Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Český Krumlov
IC 535Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
IC 537
IC 539
IC 543
IC 545
směr Praha
Druh a čísloTrasa
EC 330Linz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
EC 332
EC 334
EC 336
IC 530České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 532
IC 534Český Krumlov – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 536České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 538
IC 542
IC 544

Reference

  1. Správci ŽelPage. Řazení vlaků: EuroCity [online]. ŽelPage [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  2. České dráhy. Schéma linek dálkových vlaků ČD [PDF online]. 2019 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  3. a b Správa železnic. Jízdní řád 2024 [PDF online]. 2023 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  4. České dráhy. Jízdní řád 2017 [PDF online]. 2016 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  5. MAREK, Lukáš. Jižní expres dojede z Budějovic do Prahy rychleji než auto, lákají dráhy [online]. iDNES.cz, 2016-11-28 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  6. SŮRA, Jan. SŽDC zveřejnila nový jízdní řád. Potvrzuje přejmenování vlaků, přibude Metropolitan [online]. Zdopravy.cz, 2017-10-27 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  7. ŠINDELÁŘ, Jan. Linecké expresy praskají kvůli vodákům ve švech, dráhy je posílily [online]. Zdopravy.cz, 2018-07-21 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  8. ŠINDELÁŘ, Jan. Bistrovůz místo minibaru. Dráhy vylepší a prodlouží Jižní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-18 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  9. SŮRA, Jan. Přehledně: Stát posílí dálkové vlaky. Více spojů mimo špičku i rychlík do Českých Velenic [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-13 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  10. SŮRA, Jan. PŘEHLEDNĚ: Stopka pro mezinárodní dopravu, uzavřené přechody, letadla jen do Prahy, předčasný konec spojů na Slovensko [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-12 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  11. ŠINDELÁŘ, Jan. Pendolina zmizí z kolejí, končí Jižní a Západní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-20 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  12. ŠINDELÁŘ, Jan. V pátek se na koleje vrátí vlaky SC Pendolino a Jižní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2020-05-13 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  13. FLÁŠAR, René. Jižní expres opět jede až do Lince, občas frčí i na alkohol. Obavy z koronaviru skončily, lidé se vrátili do vlaků [online]. Krajské listy, 2020-06-17 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  14. Redakce. Přehledně: S listopadem přijde další vlna rušení dálkových vlaků. Dotkne se jihu a severu Čech [online]. Zdopravy.cz, 2020-10-30 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  15. ŠINDELÁŘ, Jan. Vlaky z Prahy na jih Čech budou po letech znovu začínat a končit na hlavním nádraží, opustí Holešovice [online]. Zdopravy.cz, 2022-12-07 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon STR+l.svg
track to right against driving direction (with exact circles)
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
ČD Class 380 019-0 in Bohumín 2012.JPG
Autor: Kevin.B, Licence: CC BY-SA 3.0
ČD Class 380 in Bohumín
BSicon KBHFe.svg
head station, track ending
BSicon KBHFa.svg
head station, track starting