Jižní expres

Jižní expres
Jižní expres v Rakousku
Jižní expres v Rakousku
StátČeskoČesko Česko, RakouskoRakousko Rakousko
DruhEC, IC
LinkaEx7
Číslo330–337, 530–539, 542–545
Počet spojů22
DopravceČeské dráhy, ÖBB-Personenverkehr
V provozuod 10. prosince 2017
Trasa spoje
Legenda
Praha hlavní nádraží
Tábor
České Budějovice
Český Krumlov
Velešín město
Kaplice
Rybník
Summerau
Freistadt
Kefermarkt
Pregarten
Linz Hauptbahnhof
Data jsou aktuální k 10. 12. 2023.

Jižní expres je souhrnné označení dálkových vlakových spojů na lince Ex7[1] v trase Praha hlavní nádraží – České Budějovice (– Linz Hbf / Český Krumlov). V jízdním řádu 2023/2024 je takto označeno celkem 22 vlaků.[2]

Historie

Zavedení expresů

S jízdním řádem 2016/2017 začaly na čtvrtém koridoru jezdit expresní vlaky Českých drah. Čtyři páry expresů z Prahy do Lince pod čísly 1540–1547 nahradily do té doby provozované mezinárodní rychlíky. K nim se nově přidaly expresy s konečnou stanicí v Českých Budějovicích, které rozšířily nabídku vlaků na jih republiky. Velkou novinkou bylo také přímé spojení Prahy s Českým Krumlovem, kam začal jezdit jeden pár vlaků denně. Celkem tak na této trati bylo v provozu 18 expresních spojů:[3]

Druh a čísloJménoTrasa
Ex 530–České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 531Josef SeidelPraha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Český Krumlov
Ex 532Josef SeidelČeský Krumlov – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 533–Praha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 534–České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 535–Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 536–České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 537BudvarPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 538–České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 539–Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
Ex 1540F. A. GerstnerLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 1541F. A. GerstnerPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1542Anton BrucknerLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n. – Praha-Holešovice
Ex 1543Anton BrucknerPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1544Matthias SchönererLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 1545Matthias SchönererPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
Ex 1546Váša PříhodaLinz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
Ex 1547Váša PříhodaPraha-Holešovice – Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf

Jednalo se o historicky nejrychlejší spojení jihočeské metropole s hlavním městem, vlaky byly schopny poprvé trasu urazit za kratší čas než 2 hodiny. To bylo umožněno především rozsáhlou rekonstrukcí celé trati v předchozích (i následujících) letech.[4]

Název Jižní expres

Historie názvu Jižní expres se začala psát 10. prosince 2017, kdy začal platit jízdní řád 2017/2018. V něm došlo ke sjednocení jmen vlakových spojů celkem na čtyřech linkách a jednou z nich byla vedle linek Ex3 (Metropolitan), R18 (Slovácký expres) a Ex6 (Západní expres) právě linka Ex7.[5] Následující dva roky byl provoz zachován ve stejném rozsahu. Vzhledem k vysoké popularitě, na které vlakové spoje nabraly, je České dráhy několikrát posílily[6] a vylepšily bistrovozy. Navyšování kapacity jednotlivých spojů ovšem mělo své limity, protože bylo zapotřebí, aby se vlaky vešly k nástupišti v Linci. Z toho důvodu mohly dráhy nasadit maximálně pět posilových vozů.[7] Ke konci roku 2019 došlo k navýšení počtu spojů z dřívějších osmi párů na současných (2021) jedenáct, respektive dvanáct. Tři nové páry vlaků ovšem nepokračují do Rakouska, kam zůstaly zachovány čtyři páry expresů (nově očíslovány 330–337), ale končí jízdu v Českých Budějovicích.[8]

Omezení během pandemie covidu-19

Do vysoké popularity Jižního expresu však zasáhla pandemie covidu-19. Nejprve došlo k zákazu osobní přepravy do zahraničí. Od 14. března 2020 tak vlaky končily jízdu ve stanici Rybník.[9] Vzhledem k celostátnímu lockdownu vlaky využívalo minimum cestujících, i proto byly od 21. března[10] dočasně zrušeny. Od 15. května začaly jezdit dva páry Jižních expresů, k plnému obnovení provozu pak došlo 14. června.[11][12] Vývoj pandemie v následujících měsících se na provozu Jižních expresů rovněž podepsal. Vlaky tak byly i nadále dočasně rušeny či jinak omezovány.[13]

Další vývoj

Velký zlom v kvalitě služeb nastal ke konci roku 2020. Od té doby jezdí vlaky do Rakouska v kategorii EC a vybrané vnitrostátní spoje jako IC, do níž byly o rok později zařazeny všechny zbývající expresy. Od prosince 2022 byly všechny Jižní expresy zkráceny o úsek Praha-Holešovice – Praha hlavní nádraží. Zprovozněním dvou přeložek na trati došlo ke zkrácení jízdních dob Praha hlavní nádraží – Tábor až na 59 minut a Praha hlavní nádraží – České Budějovice na hodinu a 40 minut.[14]

Současnost

V době platnosti jízdního řádu pro rok 2024 jezdí v běžném stavu celkem 22 spojů (11 párů) pojmenovaných Jižní expres, z toho 8 spojů (4 páry) EC a 14 spojů (7 párů) IC. Po stejné trase jezdí ještě jeden pár vlaků IC s názvem Budvar, kterému byl název zachován i po hromadném sjednocování názvů v minulých letech.[2]

směr České Budějovice
Druh a čísloTrasa
EC 331Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Linz Hbf
EC 333
EC 335
EC 337
IC 531Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
IC 533Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice – Český Krumlov
IC 535Praha hl. n. – Tábor – České Budějovice
IC 537
IC 539
IC 543
IC 545
směr Praha
Druh a čísloTrasa
EC 330Linz Hbf – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
EC 332
EC 334
EC 336
IC 530České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 532
IC 534Český Krumlov – České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 536České Budějovice – Tábor – Praha hl. n.
IC 538
IC 542
IC 544

Odkazy

Reference

  1. ↑ České dráhy. Schéma linek dálkových vlaků ČD [PDF online]. 2019 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Správa železnic. Jízdní řád 2024 [PDF online]. 2023 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ České dráhy. Jízdní řád 2017 [PDF online]. 2016 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ MAREK, Lukáš. Jižní expres dojede z Budějovic do Prahy rychleji než auto, lákají dráhy [online]. iDNES.cz, 2016-11-28 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ SŮRA, Jan. SŽDC zveřejnila nový jízdní řád. Potvrzuje přejmenování vlaků, přibude Metropolitan [online]. Zdopravy.cz, 2017-10-27 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Linecké expresy praskají kvůli vodákům ve švech, dráhy je posílily [online]. Zdopravy.cz, 2018-07-21 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Bistrovůz místo minibaru. Dráhy vylepší a prodlouží Jižní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-18 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ SŮRA, Jan. Přehledně: Stát posílí dálkové vlaky. Více spojů mimo špičku i rychlík do Českých Velenic [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-13 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  9. ↑ SŮRA, Jan. PŘEHLEDNĚ: Stopka pro mezinárodní dopravu, uzavřené přechody, letadla jen do Prahy, předčasný konec spojů na Slovensko [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-12 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Pendolina zmizí z kolejí, končí Jižní a Západní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-20 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. V pátek se na koleje vrátí vlaky SC Pendolino a Jižní expresy [online]. Zdopravy.cz, 2020-05-13 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ FLÁŠAR, René. Jižní expres opět jede až do Lince, občas frčí i na alkohol. Obavy z koronaviru skončily, lidé se vrátili do vlaků [online]. Krajské listy, 2020-06-17 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Redakce. Přehledně: S listopadem přijde další vlna rušení dálkových vlaků. Dotkne se jihu a severu Čech [online]. Zdopravy.cz, 2020-10-30 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Vlaky z Prahy na jih Čech budou po letech znovu začínat a končit na hlavním nádraží, opustí Holešovice [online]. Zdopravy.cz, 2022-12-07 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
BSicon .svg
This is the "empty element" of the Icons for railway descriptions (see there for further informations). The original syntax of Wikipedia:Route diagram templates filled all empty spaces in a diagram with this file (all BSicons were 20x20px). For those cells where an icon ID was provided, some "File:BSicon_ID.svg" were used, and where there was no ID, "File:BSicon_.svg" was substituted. Many major Wikipedias has since upgraded the syntax so that just an empty table cell is used (incl. En.WP).
BSicon BHF.svg
station straight track
BSicon HST.svg
flag stop track straight in use
BSicon KBHFe.svg
head station, track ending
BSicon STR+l.svg
track to right against driving direction (with exact circles)
BSicon KBHFa.svg
head station, track starting
EC 333 bei Kefermarkt.jpg
Autor: Liberaler Humanist, Licence: CC BY-SA 3.0
EC 333 near Kefermarkt