Jihlavské vrchy
Jihlavské vrchy | |
---|---|
Nejvyšší bod | 837 m n. m. (Javořice) |
Rozloha | 151,1[1] km² |
Nadřazená jednotka | Javořická vrchovina |
Podřazené jednotky | Řásenská vrchovina, Mrákotínská sníženina, Pivničky |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Rakousko |
Horniny | žula |
Povodí | Labe, Dunaj |
Souřadnice | 49°13′ s. š., 15°20′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-6A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jihlavské vrchy jsou nejvyšším pohořím Českomoravské vysočiny. Jedná se o geomorfologický podcelek, náležící do Javořické vrchoviny, která je součástí podsoustavy Českomoravské vrchoviny. Vrchy se rozkládají deset kilometrů severozápadně od Telče a deset kilometrů jihozápadně od Třeště.
Nejvyšším vrcholem vrchů i celé Českomoravské vysočiny je Javořice (837 m n. m.), na jejímž vrcholu stojí 166 metrů vysoký televizní vysílač.
Velkou část pohoří porůstají smrkové lesy.[1] V oblasti se nachází hrad Roštejn či zřícena hradu Štamberk. V jižní části se nachází mnoho starých lomů na žulu, v Mrákotíně se žula doposud těží. U obce Řásná, poblíž Velkého pařezitého rybníka se nachází autokemp.
Jihlavské vrchy se člení na pět geomorfologických okrsků:[2]
- Řásenská vrchovina s nejvyšším bodem Javořice
- Mrákotínská sníženina s velkými žulovými lomy u Mrákotína
- Pivničky (nejvyšší bod Pivničky, 760 m)
- Rudolecký hřbet
- Lipolecká vrchovina
Reference
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jihlavské vrchy, s. 196. Dále jen Lexikon (2006).
- ↑ Lexikon (2006), s. 32.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihlavské vrchy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Javořice, pohled z Míchovy skály.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“