Jihočeská Theléma

Jihočeská Theléma byl kroužek mladých českých romanistů, kteří se rozhodli přeložit do češtiny jedno ze stěžejních a nejnesnadnějších děl světové literatury, Gargantuu a Pantagruela od Françoise Rabelaise.[1]

Iniciátorem kroužku byl docent pražské filozofické fakulty Prokop Miroslav Haškovec (1876–1935), později profesor filozofické fakulty v Brně. V roce 1908 uveřejnil článek v České mysli, ve kterém rozebral myšlenku Rabelaisovy Thelémy, což řecky znamená svobodnou vůli. Slavný spisovatel tím myslel společenství svobodných a vzdělaných lidí obojího pohlaví. Ze svých posluchačů pak P. M. Haškovec sestavil v roce 1909 Českou Thelému, jejímiž členy se stali Jan Čart (1885–1943), František Kamarýt (1887–1914), Stanislav Malec (1887–?), Josef Rejlek (1888–1958) a Karel Šafář (1889–1970).[2]

V letech 1909–1911 překládali první knihu (Gargantuu), a to tak, že každý přeložil několik kapitol, které si pak vzájemně kritizovali a upravovali. Tři veršované kapitoly přebásnil Dr. J. Munk, celkovou redakci provedl J. Rejlek. Kniha vyšla v souvislosti se vznikem nové tiskárny A. Reise na Vyšehradě na jaře v roce 1912.[3] [1]

Při překladu druhé knihy odstoupili J. Čart a S. Malec a zbývající jihočeští členové (Kamarýt, Rejlek, Šafář) přejmenovali kroužek na Jihočeskou Thelému. F. Kamarýt ve válce padl,[4] proto překlad dokončovali J. Rejlek a K. Šafář.[5] Použili dílčí překlady, které zanechali S. Malec a brněnský student Cyril Vaněk. Část překladu provedl nový člen kroužku Alois Krajíc (1899–1977) a některé verše Miroslav Haller (1901–1968). Redakci celého překladu provedl K. Šafář, který také prosadil překlad poslední páté knihy, kde je Rabelaisovo autorství nejisté, a doplnil knihu spolu s Rejlkem rozsáhlým poznámkovým aparátem. Celá kniha vyšla v roce 1931 a byla velmi kladně přijata (F. X. Šalda, V. Vančura).[6]

Po válce (1953) překlad revidoval Josef Kopal (1883–1966), který také napsal předmluvu o životě a díle autora, ilustrace Gustava Doré vybrali Václav Vilém Štech (1885–1974) a Jiřina Vydrová. Nové moderní ilustrace ve vydání z roku 1968 jsou dílem Zdenka Seydla (1916–1978).

Tento kolektivní překlad bývá označován za jeden z největších překladatelských výkonů v českém jazyce, protože překladatelé museli vyřešit stovky slovních hříček a zachovat bohatost i ducha originálu.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b BLÜMLOVÁ, Dagmar. Rabelaisovy osudy v Čechách (K překladu Jihočeské Thelémy), in: Opera romanica 1. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2000. 388 s. ISBN 80-7040-473-6. S. 373–385. 
  2. HAŠKOVEC, P. H. Jihočeská Theléma. 1. vyd. České Budějovice: Vlastivědná společnost jihočeská (Ročenka), 1929. Dostupné online. S. 53–56. 
  3. RABELAIS, François. Hrůzyplný život velikého Gargantuy, otce Pantagruelova, složený kdysi panem Alkofribasem, filosofem quitessence. Kniha plná pantagruelismu. Přeložila Česká Theléma. Výzdoba a obálka od V. H. Brunnera. 1. vyd. Praha: Antonín Reis, 1912. 142 s. 
  4. Pomník Obětem 1. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  5. MAKOVCOVÁ, Jana. Jihočeský Theléman (Karel Šafář) – život a dílo. Diplomová práce. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1995. 
  6. HEJDUKOVÁ, Zdeňka. François Rabelais očima české literární kritiky [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2012 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  7. GAŽIOVÁ, Jana. Encyklopedie Českých Budějovic: Jihočeská Theléma [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.