Jihouralská jaderná elektrárna

Jihouralská jaderná elektrárna
Stát	Rusko Rusko
Umístění	Ozersk
Stav	Výstavba zrušena
Začátek výstavby	1. ledna 1986
Náklady na výstavbu	1,5 miliardy rublů (1986)
Jaderná elektrárna
Plánované reaktory	3 × 800 MW
Typ reaktorů	BN-1200
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Plánovaný výkon	1200 MW
Souřadnice	55°44′45,96″ s. š., 60°53′37,68″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihouralská jaderná elektrárna (rusky Южно-Уральская АЭС) je nedokončenou jadernou elektrárnou v Rusku. Nachází se v Čeljabinské oblasti, přibližně 140 km severozápadně od města Čeljabinsku na Uralu, mezi městem Ozjorsk a vesnicí Metlino. Mělo se jednat o netradiční jadernou elektrárnu na bázi množivých reaktorů, jež se měla nacházet poblíž známého Majaku v uzavřené oblasti.^[1]

Elektrárna nebyla nebyla dokončena v důsledku rozpadu Sovětského svazu a následným finančním potížím Ruska. V budoucnu je lokalita předurčena k výstavbě několika nových reaktorů.^[1]

Historie a technické informace

Sovětský svaz měl zvláštní zájem na dosažení uzavřeného palivového cyklu, který měl kromě různých přepracovatelských závodů zahrnovat použití množivých reaktorů. V roce 1984 byly zahájeny práce na výstavbě jaderné elektrárny na jižním Uralu poblíž jaderného zařízení Majak. Majak byl pevným bodem, v jehož blízkosti měla být jaderná elektrárna postavena. Jaderné zařízení může provádět všechny procesní kroky od výroby paliva až po přepracování a úpravu radioaktivních odpadů, proto výstavba množivých reaktorů typu BN-800 byla vhodná. Výkon byl projektován na 2400 MW v případě postavení tří bloků. Ačkoli byly jaderné elektrárny v Sovětském svazu prezentovány západním zemím jako prestižní projekty, jaderná elektrárna byla plánována do značné míry v utajení.^[2] Bylo to proto, že Ozjorsk byl uzavřeným jaderným městem a Majak byl důležitým zařízením na výrobu jaderných zbraní. Od roku 1984 byla budována infrastruktura, včetně pomocných výtopných zařízení, potrubí dálkového vytápění, hasičského sboru a sociálního zařízení pro pracovníky.^[1]

Výstavba samotné elektrárny a jejího prvního bloku započala 1. ledna 1986. V dubnu 1986 však došlo k Černobylské havárii a v roce 1987 byly práce přerušeny. V této době byla dokončena výstavba pomocné infrastruktury a byly vykopány jámy pro komplexy obou energetických jednotek. V listopadu 1990 byl projekt výstavby jaderné elektrárny na jihu Uralu předložen ke státní zkoušce odborné komisi Nejvyššího sovětu SSSR.^[3]

V roce 1991 proběhlo ve městě Ozjorsk referendum, ve kterém se 61% zúčastněných voličů vyslovilo proti výstavbě jaderné elektrárny.^[1]

V roce 1993 byla stavba jaderné elektrárny definitivně zastavena, již postavené budovy byly opuštěny a stanice se připojila k řadě nedokončených jaderných elektráren z éry SSSR.^[4][5][6]

Plány na obnovu výstavby

Na počátku 21. století existovaly plány na obnovení výstavby jaderné elektrárny na jihu Uralu. Nejprve se předpokládalo, že elektrárna bude podle starého návrhu dokončena s třemi energetickými jednotkami BN-800. Poté bylo rozhodnuto o úplné revizi plánu. Nový plán zahrnoval tři reaktory BN-1200. V posledním vydání z 9. června 2017, které se vztahuje na období do roku 2035 byl počet reaktorů snížen na 1.^[7][8][1]

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Южно-Уральская АЭС na ruské Wikipedii.
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Süd-Ural na Nucleopedii.

Související články

• Jaderná energetika v Rusku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jihouralská jaderná elekrárna na Wikimedia Commons