Jil Teichmannová

Jil Teichmannová
Jil Teichmannová na Open de Limoges 2019
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození15. července 1997 (26 let)
Místo narozeníBarcelona, Španělsko
BydlištěBiel/Bienne, Švýcarsko
Výška170 cm
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 474 351 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů281–214
Tituly2 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (11. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open4. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2019, 2021, 2022, 2023)
US Open2. kolo (2018, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů110–74
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 5 ITF
Nejvyšší umístění73. místo (20. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open2. kolo (2020, 2022)
US Open2. kolo (2019)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jil Belen Teichmannová (* 15. července 1997 Barcelona) je švýcarská profesionální tenistka hrající levou rukou, která se narodila ve Španělsku. V juniorském tenise získala s İpek Soyluovou titul ve čtyřhře US Open 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V sérii WTA 125 triumfovala v jednom deblovém turnaji. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 21. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 73. místě. V juniorském kombinovaném žebříčku ITF jí nejvýše patřila 3. příčka na konci září 2014.[2][3] V sezóně 2019 se její trenérkou stala Španělka Arantxa Parraová Santonjaová. Dříve tuto roli plnili Španěl Alberto Martín a Karim Perona.[1]

Ve švýcarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 čtvrtfinálem Světové skupiny proti České republice, v němž za rozhodnutého stavu vyhrála s Timeou Bacsinszkou čtyřhru nad párem Strýcová a Šafářová. Švýcarky odešly poraženy 1:3 na zápasy. V roce 2022 byla členkou vítězného švýcarského týmu. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[4]

Z Letních olympijských her mládeže 2014 v čínském Nankingu si odvezla zlatou medaili ve smíšené čtyřhře, do níž nastoupila s Polákem Janem Zielińskim.

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2013, když na turnaj ve švýcarském Kreuzlingenu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Timee Bacsinszké.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v srpnu 2015 na braunschweigské akci s rozpočtem patnáct tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rusku Jekatěrinu Alexandrovovou po dvousetovém průběhu. Finále turnaje s maximální dotací 100 tisíc dolarů si zahrála na antukovém Open de Cagnes-sur-Mer Alpes-Maritimes 2017, v jehož průběhu vyřadila Belgičanku Alison Van Uytvanckovou i nasazenou čtyřku Tatjanu Mariovou. V boji o titul však nenašla recept na brazilskou hráčku Beatriz Haddad Maiovou.[1]

baráži Fed Cupu 2018 proti Rumunsku

Na Mistrovství Evropy juniorů 2015 ve švýcarském Klostersu postoupila do finálového duelu po výhrách nad Viktórií Kužmovou a turnajovou jedničkou Markétou Vondroušovou.[2] V závěrečném utkání však podlehla Maďarce Anně Bondarové.[5] Od tohoto momentu začal její výraznější vzestup žebříčkem. Ke konci roku 2015 na něm figurovala na 439. místě, aby o rok později sezónu zakončila jako 221. hráčka pořadí. V roce 2017 se v březnu posunula na 132. příčku.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Internationaux de Strasbourg 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry vyřadila Japonku Kurumi Naraovou a následně podlehla pozdější francouzské vítězce Caroline Garciaové. Na Wuhan Open 2017 z kategorie Premier 5 zdolala Australanku Samanthu Stosurovou, aby ji v dalším kole stopku vystavila turnajová sedmička Dominika Cibulková.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu US Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály nejvýše nasazená světová osmašedesátka Čeng Saj-saj, Majo Hibiová a vítězka wimbledonské juniorky 2015 Sofja Žuková.[2] V úvodním kole dvouhry poté dovolila uhrát jen tři gamy Slovince Dalile Jakupovićové. Ve druhé fázi vypadla s Estonkou Kaiou Kanepiovou.[3]

První turnajové vítězství na okruhu WTA Tour vybojovala ve dvaceti jedna letech na antukovém J&T Banka Prague Open 2019, kam přijela jako 146. hráčka žebříčku. Musela tak projít tříkolovou kvalifikací, v jejímž závěru porazila Denisu Allertovou. Ve druhém kole hlavní soutěže vyřadila bývalou světovou dvojku a 100. ženu klasifikace Světlanu Kuzněcovovou, vracející se na okruh. V semifinále na ni uhrála devátá nasazená Barbora Strýcová jen tři gamy. Ve finále pak zdolala o rok starší Češku startující na divokou kartu Karolínu Muchovou ve třech setech. Jejím předchozím maximem na událostech WTA bylo druhé kolo. Bodový zisk Švýcarku premiérově posunul do elitní stovky žebříčku WTA, na 87. příčku.[6]

Na srpnovém Top Seed Open 2020 v Lexingtonu, hraném po pětiměsíčním přerušení okruhu pro pandemii koronaviru, postoupila do třetího kariérního finále dvouhry přes Shelby Rogersovou. V něm pak podlehla 25leté Američance Jennifer Bradyové z konce první světové padesátky. V páru s Marií Bouzkovou prohrála i finálový duel lexingtonské čtyřhry, když nestačily na americko-brazilskou dvojici Hayley Carterová a Luisa Stefaniová.[7]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (0–1 Č)
International / WTA 250 (2–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.4. května 2019Praha, ČeskoantukaČesko Karolína Muchová7–6(7–5), 3–6, 6–4
Vítězka2.28. července 2019Palermo, ItálieantukaNizozemsko Kiki Bertensová7–6(7–3), 6–2
Finalistka1.16. srpna 2020Lexington, Spojené státytvrdýUSA Jennifer Bradyová3–6, 4–6
Finalistka2.22. srpna 2021Cincinnati, Spojené státytvrdýAustrálie Ashleigh Bartyová3–6, 1–6

Čtyřhra: 4 (2–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.16. srpna 2020Lexington, Spojené státytvrdýČesko Marie BouzkováUSA Hayley Carterová
Brazílie Luisa Stefaniová
1–6, 5–7
Vítězka1.11. července 2021Hamburk, NěmeckoantukaItálie Jasmine PaoliniováAustrálie Astra Sharmaová
Nizozemsko Rosalie van der Hoeková
6–0, 6–4
Finalistka2.19. června 2022Berlín, NěmeckotrávaFrancie Alizé CornetováAustrálie Storm Sandersová
Česko Kateřina Siniaková
4–6, 3–6
Vítězka2.22. října 2023Kluž, Rumunskotvrdý (h)Spojené království Jodie BurrageováFrancie Léolia Jeanjeanová
Ukrajina Valerija Strachovová
6–1, 6–4

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.27. ledna 2018Newport Beach, Spojené státytvrdýJaponsko Misaki DoiováUSA Jamie Loebová
Švédsko Rebecca Petersonová
7–6 (7–4) , 1–6, [10–8]

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 11 (6–5)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.26. října 2014Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýRusko Polina Lejkinová2–6, 0–6
Vítězka1.30. srpna 2015Braunschweig, NěmeckoantukaRusko Jekatěrina Alexandrovová6–3, 6–3
Vítězka2.19. června 2016Montpellier, FrancieantukaParaguay Montserrat Gonzálezová6–2, 7–6(8–6)
Vítězka3.25. června 2016Périgueux, FrancieantukaŠpanělsko Olga Sáez Larraová6–3, 6–3
Vítězka4.6. listopadu 2016Hammámet, TuniskoantukaRumunsko Diana Enacheová6–4, 6–4
Finalistka2.5. února 2017Káhira, EgyptantukaSlovensko Chantal Škamlová6–3, 6–7(1–7), 1–6
Finalistka3.12. února 2017Hammámet, TuniskoantukaŠpanělsko Georgina García Pérezová5–7, 2–6
Vítězka5.23. dubna 2017Chiasso, ŠvýcarskoantukaLichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová2–6, 6–3, 6–2
Finalistka4.14. května 2017Cagnes-sur-Mer, FrancieantukaBrazílie Beatriz Haddad Maiová3–6, 3–6
Finalistka5.29. července 2018Porto, PortugalskoantukaŠpanělsko Cristina Bucsaová6–7(4–7), 1–6
Vítězka6.duben 2019Pula, ItálieantukaSlovinsko Kaja Juvanová7–6(7–3), 6–0

Čtyřhra (5 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
1.31. srpna 2013Caslano, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Chiara GrimmováŠvýcarsko Sara Ottomanová
Česko Barbora Štefková
6–4, 4–6, [10–4]
2.26. dubna 2014Chiasso, ŠvýcarskoantukaŠvýcarsko Chiara GrimmováItálie Alice Matteucciová
Itálie Camilla Rosatellová
7–5, 6–3
3.23. srpna 2015Lipsko, NěmeckoantukaAustrálie Priscilla HonováRakousko Pia Königová
Švýcarsko Conny Perrinová
6–1, 6–4
4.7. října 2016Pula, ItálieantukaSlovinsko Tamara ZidanšekováItálie Claudia Giovineová
Itálie Camilla Rosatellová
6–2, 6–4
5.5. listopadu 2016Hammámet, TuniskoantukaArgentina Guadalupe Pérez RojasováSrbsko Tamara Čurovićová
Slovensko Barbara Kötelesová
6–1, 4–6, [11–9]

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka2014US OpentvrdýTurecko İpek SoyluováBělorusko Věra Lapková
Slovensko Tereza Mihalíková
5–7, 6–2, [10–7]

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

Stavč.datumsoutěžpovrchspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Finalistka1.6. listopadu 2021Billie Jean King Cup 2021
Praha, Česko
tvrdý (h)Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Stefanie Vögeleová
Anastasija Pavljučenkovová
Darja Kasatkinová
Veronika Kuděrmetovová
Jekatěrina Alexandrovová
Ljudmila Samsonovová
0–2
Vítězka1.13. listopadu 2022Billie Jean King Cup 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (h)Švýcarsko Belinda Bencicová
Švýcarsko Viktorija Golubicová
Švýcarsko Simona Waltertová
Austrálie Ajla Tomljanovićová
Austrálie Priscilla Honová
Austrálie Storm Sandersová
Austrálie Ellen Perezová
Austrálie Samantha Stosurová
2-0

Finále na letní olympiádě mládeže

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokmístopovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Zlato2014Nanking, ČínatvrdýPolsko Jan ZielińskiČína Jie Čchiou-jü
Japonsko Džumpei Jamasakiová
4–6, 6–3, [10–5]


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jil Teichmann na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Jil Teichmannová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023}
  2. a b c d MACPHERSON, Alex. Getting to know you: Introducing the US Open 2018's Grand Slam debutantes [online]. NEW YORK, NY, USA: WTA Tour, Inc., 2018-08-25 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. 
  3. a b c Jil Teichmannová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023}
  4. Jil Teichmannová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  5. 2015 European Junior Championships [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Muchová v deštivé Praze podlehla ve svém prvním finále Švýcarce Teichmannové [online]. TenisPortal.cz, 2019-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
RTF tennis team flag.png
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Ilustrace pro reprezentaci tenisového týmu Ruské tenisové federace namísto ruské státní vlajky.
Teichmann LIM19 (3) (lighter).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Teichmann LIM19 (3)
Fed Cup 2018 (27855945548).jpg
Autor: Nuță Lucian from Cluj-Napoca, Romania, Licence: CC BY 2.0

Romania - Elvetia 3-1 Simona Halep - Patty Schnyder 6-2, 6-1

Buzărnescu/Cîrstea - Jil Belen Teichmann/Viktorija Golubic 6-0, 0-6, 6-10