Jilm vaz

Jilm vaz
Jilm vaz
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	jilmovité (Ulmaceae)
Rod	jilm (Ulmus)
Binomické jméno
Ulmus laevis Pall., 1784
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jilm vaz (Ulmus laevis, syn. Ulmus effusa) je statný listnatý strom s širokou korunou, který roste zejména v lužních a vlhkých lesích.

Opadavý listnatý strom, vysoký přibližně 30 m; tvoří odnože. Koruna nepravidelná, téměř kulovitá, klenutá, často málo uzavřená, členěná nebo značně volná.^[2]

Větve ve spodní části koruny poměrně krátké a vodorovně odstávající, ve střední části zprvu vystoupavé, pak ale skloněné. Pouze vrchol koruny se rozvětvuje paprsčitě směrem vzhůru.^[2]

Borka starších stromů šedavě hnědá, s výraznou sítí lišt, hluboce brázditá, přitom však zdánlivě značně hladká. Brázdité jsou i spodní větší větve, které jsou v místě, kde přisedají, většinou nenápadně rozšířené. Letorosty a mladší větévky červenohnědé, sametově chlupaté.^[2]

Listy 7–12 cm dlouhé a přibližně 6–9 cm široké, široce eliptické až oválné, na vrcholu krátce zašpičatělé. Báze listu nápadně zkosená a asymetrická. Žilky na kratší polovině listu po 12–18, na delší se 2–3 dalšími, lehce obloukovitě probíhající. Na okraji dvakráte pilovité až zubaté, zuby dopředu směřující, s mírně zakřivenými špičkami. Na líci matně tmavozelené, na rubu jemně šedozeleně chlupaté. Řapíky velmi krátké, pouze asi 5 mm dlouhé.^[2]

Květy ve svazečcích, poměrně dlouho stopkaté.^[2]

Plody asi 10–12 mm dlouhé, podlouhle oválné, v době zralosti nící. Semeno uprostřed, nedotýká se spáry zářezu v blanitém lemu.^[2]

Smíšené, listnaté lesy v nížinách, zřídka výše než 600 m n. m., často i v tvrdých lužních lesích v povodí větších řek, na vlhké a mokré, občas přeplavované, hluboké, živné a zásadité, hlinité půdě.^[3]

Všude v Evropě, nikde však hojný či dokonce v porostech, nýbrž vždy ojediněle nebo v malých skupinkách. Místy však hojněji vysazován v parcích nebo ulicích.^[2]

Jilm měl největší rozšíření v postglaciální historii lesa a pozdějším teplém období smíšeného bukového lesa, v něm tvořil spolu s lípou důležitou složku. Později jeho počty snížil člověk zásahy v lese, hlavně redukováním lužních lesů, které byly často nahrazeny loukami a poli. K ústupu přispěla i regulace řek se změnami hladiny spodní vody. Současné rozšíření jilmů, tedy i vazu, bylo ve 20. století také negativně ovlivněno několika vlnami grafiózy (holandské nemoci jilmů), i když jilm vaz je trochu odolnější než ostatní druhy českých jilmů.^[4]

Jilm vaz je důležitou součástí lesních porostů lužního charakteru i ve zvláště chráněných územích, např. Litovelské Pomoraví, Moravský kras, České středohoří, národních přírodních rezervací, např. Soutok na jižní Moravě. Pozoruhodné stromy jilmu vazu jsou chráněny v kategorii památných stromů, vyhlášeno je 29 položek ústředního seznamu ochrany přírody, což představuje 107 stromů (z toho alej u Duchcova má 70 stromů). Největší z nich jsou např. Jilm u hájenky v Lukovečku u Fryštáku na Zlínsku s výčetním obvodem kmene 544 cm (2009), Jilm u vodárny v Černčicích u Loun s obvodem kmene 486 cm (2005), Vaz v Poustce u Frýdlantu s obvodem kmene 482 cm (2004) nebo Maděrův jilm v Kobylé, s obvodem kmene 470 cm (2005).^[4]

Jilmy, které jsou domovem v Severní Americe, Evropě a Asii, podléhají stále častěji tzv. grafióze jilmů, houbové infekci, která byla objevena poprvé na jilmových porostech v Nizozemsku a v posledních desetiletích se velmi rozšířila. Přitom se projevují zřetelné rozdíly v rezistenci mezi různými, v dané oblasti domácími nebo vysázenými druhy. Účinná kontrola houbových infekcí, na nichž se rozhodujícím způsobem podílejí dva druhy kůrovce rodu Scolytus, nebyla až dosud možná. K dispozici je sice řada jedovatých látek, které jak houbu, tak kůrovce usmrtí, ve svém účinku jsou však vesměs dosti nevypočitatelné a kromě toho postihuji velmi silně negativně i bezprostřední okolí.^[2]

Už Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (1913) evidoval 8 lokalit mohutných jilmů vazů, k z nichž k některým se váže řada pověstí; nejznámější byl vaz v lese Luhy u Chlumce nad Cidlinou zvaný Morana s obvodem 520 cm (1912).^[4]

• Bečvárecký jilm vaz (Bečváry, okr. Kolín)
• Domamyslický jilm (Domamyslice, okr. Prostějov)
• Jilm od Lenešické tůňky (Lenešice, okr. Louny)
• Jilm u Cvildovského rybníka (Jindřichův Hradec)
• Jilm u Červené věže (Vlašim, okr. Benešov)
• Jilm u č. p. 18 v Děbolíně (Děbolín, okr. Jindřichův Hradec)
• Jilm u Hradecké brány (Třeboň, okr. Jindřichův Hradec)
• Jilm u mlýna (Mělník)
• Jilm u trati (Bystřice pod Hostýnem, okr. Kroměříž)
• Jilm u Žehušické obory (Horka I, okr. Kutná Hora)
• Jilm u vodárny (Černčice, okr. Louny)
• Jilm v Mokré Lhotě (Mokrá Lhota, okr. Benešov)
• Jilm v Novém Dvoře (Holýšov, okr. Domažlice)
• Jilm v Poustce (Poustka, okr. Liberec)
• Jilm vaz u Pardubic (Pardubice)
• Jilm vaz u Pňovic (Pňovice, okr. Olomouc)
• Jilm vaz v Černivi (Černiv, okr. Litoměřice)
• Jilm vaz v Michelském lese (Praha)
• Jilm vaz v Radostovicích (Radostovice, okr. Rychnov nad Kněžnou)
• Jilm vaz v Újezdě (Újezd u Svatého Kříže, okr. Rokycany)
• Jilmová alej u Duchcova (Duchcov, okr. Teplice)
• Jilmy u Hosova (Hosov, okr. Jihlava)
• Jilmy u Vodního hradu (Česká Lípa)
• Jilmy v Jeseníku (Jeseník)
• Jilmy v Lorencově ulici (Zlín)
• Kunínský jilm (Kunín, okr. Nový Jičín)
• † Maděrův jilm (Kobylá nad Vidnavkou, okr. Jeseník)
• Matoušův jilm (Kounov, okr. Rakovník)
• Paukův jilm (Velká Kraš, okr. Jeseník)
• Smilkův jilm (Vsetín)
• Trojice jilmů vazů (Rakovník)
• † Ústínský jilm (Ústín, okr. Olomouc)

• 
  Větévka jilmu vazu s dozrávajícími plody
• 
  Květenství jilmu vazu
• 
  Plody jilmu vazu

• kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume), průvodce přírodou. Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2. 
• kolektiv autorů (hl. Gregor Aas), kapesní atlas. Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jilm vaz na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo jilm vaz ve Wikislovníku
• Jilm vaz na www.mezistromy.cz
• Jilm v Poustce na wikimapy.cz