Jinačovický prolom

Jinačovický prolom
Rozloha5,72 km²
Nadřazená jednotkaLipovská vrchovina
Sousední
jednotky		Babí hřbet, Trnovka, Kuřimská kotlina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Horninysediment, spraš
PovodíSvratka
Souřadnice49°15′35″ s. š., 16°31′31″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIID-2B-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jinačovický prolom je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.

Prolom tvoří úzkou severojižní sníženinu mezi Babím hřbetem a Trnovkou. Vznikl v žulách, granodioritech a dioritech brněnského masivu, přičemž dno prolomu je vyplněno neogenními sedimenty a sprašemi.[1]

Na území Jinačovického prolomu se z převážné části vyskytují pole, takže je využíváno zemědělsky. Nachází se zde menší porosty,[1] zatímco zástavba (Jinačovice, Rozdrojovice) tvoří pouze menší část. Prolomem prochází trasa nedostavěné exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, jejíž pozůstatky (náspy, zářezy, mosty) jsou v terénu zřetelně patrné. V severní části území byl vybudován areál Golf Resort Kaskáda.

Reference

  1. ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 227. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“