Jindřich Štyrský

Jindřich Štyrský
Štyrský v roce 1930
Štyrský v roce 1930
Narození11. srpna 1899
Čermná u Kyšperka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. března 1942 (ve věku 42 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníKrematorium Strašnice
50.0754792N, 14.4848036E
Povoláníspisovatel, fotograf, malíř, básník, scénograf, typograf, grafik, teoretik umění, výtvarník, ilustrátor a redaktor
Partner(ka)Toyen
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Štyrský (11. srpna 1899 Dolní Čermná u Kyšperka[1]21. března 1942, Praha[2][3]) byl český malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a teoretik.

Život

Malíři Štyrský a Toyen v maskách při práci s „Deka“ barvami

Jindřich Štyrský se narodil v Dolní Čermné, kde také prožil dětství. Ztráta nevlastní sestry v roce 1905 výrazně ovlivnila jeho život a pozdější výtvarnou tvorbu.

Studoval nejprve gymnázium v Hradci Králové, potom pražskou Akademii výtvarných umění. Byl velmi aktivní v uměleckém světě, od roku 1923 byl členem Devětsilu, v letech 19321942 členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[4]

Jeho rané umělecké práce vznikly částečně pod vlivem kubismu, hlavním stylem se pro něj ale později stal surrealismus. Během letního pobytu roku 1922 se seznámil s malířkou Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová, 1902–1980). Jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se pak stali členy Devětsilu a v letech 1925–1928 žili v Paříži. Tam také založili svůj vlastní směr, české odvětví surrealismu – artificialismus (přechod mezi poetismem a surrealismem/přemostění mezi realitou a abstrakcí). Po návratu do Prahy byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla.[5] Roku 1934 se spolu s Toyen, Bohuslavem Broukem, Vítězslavem Nezvalem či Karlem Teigem stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR v Praze.

Na pozvání pařížských surrealistů odjeli v roce 1935 znovu do Paříže. Tam ale Štyrský vážně onemocněl, pravděpodobně na stejnou srdeční chorobu jako jeho sestra. Z ní se během svého pobytu zotavil jen dočasně.

„Mým očím je stále nutno házet potravu. Polykají ji nenasytně a surově. A v noci ve spánku ji tráví,“ napsal čtyři roky před svou smrtí Jindřich Štyrský a vystihl tak svou neustálou potřebu tvořit, kterou se rád nechal unášet.

Zemřel v roce 1942 v Praze.

Štýrského surrealistický hrob navrhla jeho umělecká partnerka Toyen a nachází se na Strašnickém hřbitově za budovou krematoria Strašnice (STU6, souřadnice 50.0754792N, 14.4848036E).

Dílo

Zabýval se fotografií, kolážemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií, scénografií.

Fotografická tvorba

Zajímavé a ceněné jsou jeho fotografické cykly z Prahy a Paříže:

  • Žabí muž, 1934
  • Muž s klapkami na očích, 1934
  • Pařížské odpoledne, 1935

Výběr z těchto fotografií vyšel posmrtně s básněmi Jindřicha Heislera v roce 1941Na jehlách těchto dní (za války vyšlo v samizdatu, v roce 1945 oficiální tištěná verze).

Počátky tvorby

Štyrský se začal fotografií zabývat ve svých 21 letech. Striktně však rozlišoval mezi snímky pro vlastní potřebu a uměleckými pracemi. Jako první surrealistický fotograf zachytil v roce 1932 legendární zříceninu zámku La Coste. Celkem pět jeho precizně provedených fotografií publikoval v Rozpravách Aventina. Z těchto fotografií je nejvíce oceňován detail popraskané zdi porostlé břečťanem – údajně je to nejsugestivnější fotografie pořízená na La Coste.

Muž s klapkami na očích a Žabí muž

V roce 1935 poprvé prezentoval své dílo na výstavě Skupiny surrealistů v ČSR. Představil tam své dva rozsáhlé soubory Muž s klapkami na očích a Žabí muž, které obsahovaly celkem 73 fotografií. Již od začátku bylo jeho dílo vnímáno jako výrazný přínos surrealismu moderní fotografii. Téměř okamžitě po vystavení svých fotografií začal být Štyrský srovnáván s Eugenem Atgetem – oba fotografovali pouťové atrakce a kolotoče, stejně tak jako výlohy obchodů, nejen kvůli vystavenému zboží, ale také odrazům z ulice.

Mezi oběma cykly neexistoval žádný klíč, který by určoval, proč je která fotografie zařazena právě do daného cyklu. Obě části se však přesto v jistém smyslu doplňují.

Pařížské odpoledne

Po těchto dvou cyklech plánoval Štyrský ještě jeden, který částečně realizoval během svého pobytu v Paříži v roce 1935. Tomuto cyklu dal později název Pařížské odpoledne. Co do počtu fotografií byl ale výrazně menší, než dva předchozí – Štyrský ho pravděpodobně nestihl kvůli nemoci dokončit. Práci mu také ztížil fakt, že v té době vyšlo v Paříži hned několik samostatných fotografických publikací a fotografické osvojení Paříže pro něj tím pádem bylo složitější. Tento cyklus by bylo možné označit jako určitý závěr jeho fotografického díla. Kromě postupů uplatněných v předchozích cyklech do jeho děl začal pronikat nový motiv – funerálie, devastace a eroze, které nejčastěji nacházel ve hřbitovní kapli nebo na náhrobcích.

Přírodní motivy a oblíbené lokality

Štyrský byl po jistou dobu také velmi zaujat přírodou, což není z fotografií zařazených do jeho cyklů vůbec patrné – tam čerpal především z městského prostředí. Podle dochovaných snímků se usuzuje, že řadu svých fotografií pořizoval na nejrůznějších místech v Čechách, často v pohraničí. Cestoval po Šumavě, kde fotografoval vyvrácené stromy, kmeny, spadané větve, byl u Černého jezera, nejspíše navštívil Prachovské skály. Na jeho snímcích se dochovaly četné studie stínů, listí, kořenů a rašelinišť. Obsahují rovněž množství různých detailů, odrazů ve vodě, záběrů na struktury skal a kapradin.

Výtvarná činnost

Začínal jako kubistický malíř s lyrickým zaměřením, ale brzy přešel k imaginativní tvorbě. Od pobytu v Paříži s Toyen jeho tvorba směřovala směrem k surrealismu, hlavním zdrojem jeho inspirace se staly sny a jejich prožitek – cyklus Kořeny.

Štyrský byl jedním z prvních evropských umělců, kteří se zabývali barevnou koláží. Mezi jeho erotické fotokoláže patří například kniha s doprovodnými texty Emilie přichází ke mně ve snu, 1933 (doslov Bohuslav Brouk).

Významná díla

Umělecký přínos

Jindřich Štyrský a Toyen na své společné výstavě v Alšově síni Umělecké besedy v Praze v listopadu 1931

Štyrský nejenže vytvořil rozsáhlé soubory, pocházející z let, kdy se vlastní surrealistická fotografie teprve formovala, ale svůj příspěvek do oblasti fotografie chápal programově jako surrealistický.

Důvody, proč Jindřich Štyrský stále přitahuje pozornost, na rozdíl od řady svých generačních vrstevníků, z nichž se staly pouhé dějinné příklady spjaté s vlastní dobou, jsou mnohé. Jeho různosměrný odkaz zůstal tak otevřený, že působí až do dnešních dnů. Upoutává nejen šíří svých postupů, ale také svým životem, který je mnohdy opředen legendami.

Štyrského dílo je tak mnohostranné, že se zdá být jako celek neuchopitelné: vnímáme vždy jen jednu část, při natočení se zjevuje jiná, a náhle ty, o nichž se domníváme, že je známe, se ukáží v nových, pozměněných souvislostech. V jedné fasetě se zrcadlí další, a jakmile jsme přesvědčeni, že již vidíme dovnitř krystalu, znejistíme: mohlo jít pouze o odlesk jedné strany.
— historik umění Karel Srp, 1977

Jeho obraz Cirkus Simonette byl dne 23. dubna 2006 v aukci prodán za 8,6 mil. Kč,[9] čímž byl překonán dosavadní rekord částky zaplacené za české dílo. Do té doby držel český aukční rekord obraz Emila Filly Zlaté rybičky, který se v roce 2000 prodal za 7,3 milionu Kč. Rekord překonal obraz Ivana Ivanoviče Šiškina Před zrcadlem, který si koupil neznámý sběratel v dubnu 2006 za vyvolávací cenu 7,5 milionu korun.[10]

Literární činnost

  • Edice 69, založil ji 1931
  • Erotická revue, vedl ji od 1933
  • Edice Surrealismu, redigoval ji od 1934
  • Literární kurýr Odeonu

Jeho literární činnost úzce souvisí s výtvarnou prací, své knihy ilustroval:

  • Sny
  • Emilie přichází ke mně ve snu

Výstavy

Galerie

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1896-1911 v Dolní Čermné, sign.6415, ukn.1589, str.264. Dostupné online
  2. Malíř Jindřich Štyrský zemřel (nekrolog). S. 6. Lidové noviny [online]. 1942-03-22 [cit. 2020-07-20]. S. 6. Dostupné online. 
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z19, s. 71
  4. Seznam členů SVU Mánes
  5. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Dokumentace Štyrského výprav k inscenacím Jindřicha Honzla a ke dvěma hrám V+W je obsažena v druhém oddílu knihy "Obrazový průvodce historií Osvobozeného divadla".
  6. Náměsíčná : Jindřich Štyrský [online]. Moravská galerie [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  7. Loutkář : Jindřich Štyrský [online]. Národní galerie Praha [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  8. Venkovský hřbitov : Jindřich Štyrský [online]. Národní galerie Praha [cit. 2020-07-20]. Dostupné online. 
  9. Deset nejdražších obrazů českých aukcí [online]. iDNES.cz [cit. 2010-06-10]. Dostupné online. 
  10. Obraz Cirkus Simonette se bude vyvolávat za 2,8 milionu korun. [online]. [cit. 2010-06-10]. Dostupné online. 
  11. BYDŽOVSKÁ, Lenka; SRP, Karel. Jindřich Štyrský. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo 587 p. s. ISBN 978-80-7203-952-4, ISBN 80-7203-952-0. OCLC 228778819 
  12. BRIKCIUS, Zuzana. Jindřich Štyrský slovem i obrazem [online]. Zuzana a Eugen Brikcius, 2022 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • Lenka Bydžovská, Karel Srp mladší (eds.): Jindřich Štyrský, 588 s., Argo, Praha 2007, ISBN 9788072039524
  • NEZVAL, Vítězslav. K výstavě Štyrského a Toyen : přednáška ze zahájení výstavy v Aventinské mansardě. Rozpravy Aventina. 1930, roč. 5, čís. 24, s. 284. Dostupné online. 
  • Sny: zrození díla ze zdrojů psychických modelů polospánku, prostřednictvím věrných ilustrací snových objektů a autentických záznamů snů: 19251940 – Jindřich Štyrský, vydal a doslov František Šmejkal (1970, Odeon, Praha)
  • Jindřich Štyrský: Fotografické dílo 19341935 (1982, Jazzová sekce, Praha)
  • Poesie – Jindřich Štyrský, doslovy Karel Teige a Jiří Brabec (1992, Československý spisovatel, Praha – Bohemia: Edice krásných tisků)
  • Štyrský, Toyen: artificialismus: 19261931, Východočeská galerie Pardubice, 25. 6.–6. 9. 1992 – Jindřich Štyrský, Toyen, úvod Lenka Bydžovská, Karel Srp mladší, fotografie Jan Hampl (1992, Středočeská galerie, Praha)
  • Každý z nás stopuje svoji ropuchu: Texty 19231940 – Jindřich Štyrský, Karel Srp mladší, sestavila Lenka Bydžovská (1996, Thyrsus, Praha)
  • Jindřich ŠtyrskýKarel Srp mladší (2001, Torst, Praha)
  • Emilie přichází ke mně ve snu – Jindřich Štyrský, doslov Bohuslav Brouk, Karel Srp mladší (2001, Torst, Praha)
  • Erotická revue I, Erotická revue II, Erotická revue III – J. Štyrský, Toyen, A. Hoffmeister, B. Brouk, F. Bidlo, A. Pelc, E. Filla, A. Wachsman, B. Brouk, V. Nezval, F. Halas, J. Hořejší, F. Hrubín a V. Závada, s překlady textů L. Aragona, S. Freuda, A. Bretona a P. Eluarda (2001, Torst, Praha)
  • Sny: zrození díla ze zdrojů psychických modelů polospánku, prostřednictvím věrných ilustrací snových objektů a autentických záznamů snů: 19251940 – Jindřich Štyrský, nové doplněné vydání a doslov Jana Šmejkalová (2003, Argo, Praha)
  • Edition 69 – Jindřich Štyrský, Vítězslav Nezval (2004, Twisted Spoon Press, Praha, anglicky; rovněž obsahuje překlad doslovu Bohuslava Brouka ze Štyrského knihy Emilie přichází ke mně ve snu)
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 63–66, 68, 94, 163
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
  • Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jindřich Štyrský - Kominík a sněhulák (1925).jpg
Jindřich Štyrský - Kominík a sněhulák
Jindřich Štyrský - Country Cemetery.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Štyrský - Venkovský hřbitov, 1925, olej na plátně
Jindrich Štýrský - Kostel na kopci (1921).jpg
Jindrich Štýrský - Kostel na kopci
Jindřich Štyrský - Kořeny (1934).jpg
Jindřich Štyrský - Kořeny
Štyrský Jindřich, signatura.jpg
Štyrský Jindřich, signatura
Jindřich Štyrský (1899-1942), Obraz, 1932, AJG Hluboká nad Vltavou.jpg
Jindřich Štyrský (1899-1942), Obraz, 1932, AJG Hluboká nad Vltavou
Jindřich Štyrský - From My Diary.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Štyrský - Z mého deníku, 1933, olej na plátně
StyrskyToyenDeka1929.jpg
Malíři Štyrský a Toyen v maskách při práci s "Deka" barvami.
Toyen Styrsky 1931.jpg
Toyen a Jindřich Štyrský v Alšově síni Umělecké besedy v Praze na společné výstavě, listopad 1931
Jindřich Štyrský, Loutkář (1921), Národní galerie v Praze.jpg
Jindřich Štyrský, Loutkář (1921), Národní galerie v Praze
Aventinská mansarda.jpg
Autor: StickyProLife, Licence: CC BY-SA 4.0
Aventinská mansarda, výstava obrazov Štyrský
Jindřich Štyrský - Black Pierrot.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Štyrský - Černý pierot, 1923, olej, koláž, plátno
Jindřich Štyrský - Náměsíčná (1925).jpg
Obraz Náměsíčná z roku 1925 od Jindřicha Štyrského
Jindřich Štyrský - The Cave.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Štyrský - Jeskyně, 1926, olej na plátně