Jindřiška Bártová

prof. PhDr. Jindřiška Bártová
Narození28. září 1942 (81 let)
Uherské Hradiště
Povolánímuzikoložka, publicistka, kritička, pedagožka, hudební kritička a hudební pedagožka
OceněníCena města Brna (2020)
ChoťJiří Bárta[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřiška Bártová (uváděna též jako Jindra, rozená Ruličková, * 28. září 1942 Uherské Hradiště) je česká muzikoložka, hudební kritička a vysokoškolská hudební pedagožka.

Život

Narodila se 28. září 1942 v Uherském Hradišti, otec Otakar Rulička se amatérsky věnoval hudbě, děd téhož jména byl na Učitelském ústavu v Brně žákem Leoše Janáčka.[2] Po studiu Jedenáctileté střední školy J. A. Komenského v Uherském Brodě (1956–1959)[3] vystudovala hudební vědu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (Masarykovy univerzity) v Brně (1959–1964).[3] Promovala jako historička v roce 1964, roku 1967 získala doktorský titul.[2]

Několik let působila jako odborná asistentka v hudebněhistorickém oddělení Moravského muzea v Brně (1964–1969) a jako tajemnice brněnské krajské pobočky hudebněvědecké sekce Svazu československých skladatelů (1968–1971), kde se podílela i na vzniku časopisu Opus musicum.[2]

Následně se vydala na pedagogickou dráhu, když od roku 1972 učila dějiny hudby na brněnské konzervatoři a od roku 1989 začala vyučovat hudebněhistorické a teoretické předměty na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění (HF JAMU).[2] V roce 1992 byla habilitována docentkou a v roce 1999 se stala profesorkou.[3] Stala se vedoucí Katedry hudebních a humanitních věd a také vedoucí Centra pro výzkum brněnské kompoziční školy,[4] působila jako členka a opakovaně též předsedkyně Akademického senátu JAMU i senátu HF, stala se členkou Umělecké rady JAMU i Umělecké rady HF, členkou Vědecké rady Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Vědecké rady Ostravské univerzity.[2]

Centrem jejího zájmu se stala hudba 20. století, zejména česká hudba 2. poloviny 20. století.[2] Do poloviny 90. let byla pravidelně činná jako recenzentka v denících Rovnost a Mladá fronta i v odborných periodicích Hudební rozhledy a Opus musicum.[3][4] V nich působila také jako členka redakční rady: v Hudebních rozhledech 1980–1990 a v Opus musicum 1981–1992.[2] Později se kritické činnosti věnovala občasně pro webový portál Opera plus.[5] Rozsáhlá je její publicistická činnost, napsala či se podílela na řadě publikací o osobnostech a událostech brněnské hudební scény, např. o skladatelích Janu Kaprovi a Miloslavu Ištvanovi, o dirigentovi Františku Jílkovi, operním režisérovi Václavu Věžníkovi či muzikologovi Jiřím Vysloužilovi, redigovala také dva díly kolektivní monografie Osobnosti Hudební fakulty JAMU.[4][5]

Jako organizátorka kulturních akcí se podílela na přípravách Mezinárodního hudebního festivalu Brno,[5] stala se členkou Uměleckého výboru Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk, dále také Professional Women’s Advisory Board, Research Board of Advisors of the American Biographical Institute či The Kapralova Society Advisory Committee v Torontu.[3] Byla spoluzakladatelkou skladatelské skupiny Camerata Brno a v letech 1989–2008 působila jako její mluvčí.[2]

Primátorka Markéta Vaňková jí udělila Cenu města Brna za rok 2020.[6]

Manželem Jindřišky Bártové se 1. února 1964 stal hudební skladatel Jiří Bárta (1935–2012).[2]

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f g h i SÝKORA, Pavel. Bártová, Jindra (Ruličková). www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. Český hudební slovník, 2016-02-29 [cit. 2023-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-09. 
  3. ↑ a b c d e Kdo je kdo - Bártová, Jindřiška. www.cshv.cz [online]. Česká společnost pro hudební vědu [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Jindřiška Bártová. Klasika plus [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. ISSN 2571-4171. 
  5. ↑ a b c prof. PhDr. Jindřiška Bártová. Brno [online]. Statutární město Brno, 2020 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ Na Cenu města Brna radní nominovali profesorku Jindřišku Bártovou z HF JAMU [online]. Brno: JAMU, 2020-11-25 [cit. 2023-03-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy