Jindřichův Hradec (nádraží)

Jindřichův Hradec
Nádražní budova v Jindřichově Hradci
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský kraj
Město	Jindřichův Hradec
Ulice	Nádražní
Souřadnice	49°9′17,98″ s. š., 15°0′15,29″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jindřichův Hradec
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	743625
Tratě	Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec – Obrataň, Jindřichův Hradec – Nová Bystřice
Nadmořská výška	470 m n. m.
V provozu od	3. listopadu 1887
Zabezpečovací zařízení	elektromechanické vz. 5007 / mechanické / Remote 98[1]
Dopravní koleje	4 (1435 mm) + 4 (760 mm)[1]
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (3) (1435 mm) + 3 (3) (760 mm)[1]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží
Služby ve stanici
Kód památky	102063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichův Hradec je železniční stanice v severní části stejnojmenného okresního města v Jihočeském kraji poblíž řeky Nežárky. Leží na jednokolejné trati Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Normálněrozchodná část stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC). Součástí stanice je i nádražní restaurace (2019). Přímo naproti nádražní budově se nalézá druhá stanice ve městě, nádraží společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) na neelektrizované úzkorozchodných tratích Jindřichův Hradec – Obrataň a Jindřichův Hradec – Nová Bystřice sloužící k přepravě cestujících z okolních obcí a pořádání turistických jízd.

Stanice byla vybudována státní společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existujících železnic v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB.

31. října 1897 došlo i díky lokálním investicím k završení iniciativy představitelů města Nová Bystřice, kdy bylo dokončeno železniční spojení s Jindřichovým Hradcem, poté byla pro potřeby stavby trati založena akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz (česky Místní dráha Jindřichův Hradec – Nová Bystřice), stavební práce prováděla firma Leitner & Fröhlich z Vídně. Dopravní obsluhu trati pak zajišťovala společnost Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Kolejový rozchod činí 760 mm (tzv. bosenský rozchod).

Úzkokolejná trať pokračovala roku 1906 směrem k Obratani, kde se trať potkávala se spojovací tratí z Horní Cerekve do Tábora (dnes označovaná jako 224). Vlastníkem trati byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obrataň, stavbu provedla firma Ing. Antonín Loos z Prahy. Provoz rovněž zajišťovala (kkStB). Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Elektrická trakční soustava zde byla dána do provozu 28. května 1980.

Nachází se zde tři vnitřní jednostranná nekrytá nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes kolejiště. Nástupiště při opačné (jižní) straně slouží k obsluze vlaků úzkorozchodné trati. V těsném sousedství se nalézá také městské autobusové nádraží.

• SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichův Hradec na Wikimedia Commons
• Profil stanice na stránkách Českých drah