Jindřichův Hradec (nádraží)

Jindřichův Hradec
Nádražní budova v Jindřichově Hradci
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský kraj
Město	Jindřichův Hradec
Ulice	Nádražní
Souřadnice	49°9′17,98″ s. š., 15°0′15,29″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jindřichův Hradec
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	743625
Tratě	Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec – Obrataň, Jindřichův Hradec – Nová Bystřice
Nadmořská výška	470 m n. m.
V provozu od	3. listopadu 1887
Zabezpečovací zařízení	elektromechanické vz. 5007 / mechanické / Remote 98[1]
Dopravní koleje	4 (1435 mm) + 4 (760 mm)[1]
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (3) (1435 mm) + 3 (3) (760 mm)[1]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží
Služby ve stanici
Kód památky	102063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřichův Hradec je železniční stanice v severní části stejnojmenného okresního města v Jihočeském kraji poblíž řeky Nežárky. Leží na jednokolejné trati Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Normálněrozchodná část stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC). Součástí stanice je i nádražní restaurace (2019). Přímo naproti nádražní budově se nalézá druhá stanice ve městě, nádraží společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) na neelektrizované úzkorozchodných tratích Jindřichův Hradec – Obrataň a Jindřichův Hradec – Nová Bystřice sloužící k přepravě cestujících z okolních obcí a pořádání turistických jízd.

Stanice byla vybudována státní společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existujících železnic v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB.

31. října 1897 došlo i díky lokálním investicím k završení iniciativy představitelů města Nová Bystřice, kdy bylo dokončeno železniční spojení s Jindřichovým Hradcem, poté byla pro potřeby stavby trati založena akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz (česky Místní dráha Jindřichův Hradec – Nová Bystřice), stavební práce prováděla firma Leitner & Fröhlich z Vídně. Dopravní obsluhu trati pak zajišťovala společnost Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Kolejový rozchod činí 760 mm (tzv. bosenský rozchod).

Úzkokolejná trať pokračovala roku 1906 směrem k Obratani, kde se trať potkávala se spojovací tratí z Horní Cerekve do Tábora (dnes označovaná jako 224). Vlastníkem trati byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obrataň, stavbu provedla firma Ing. Antonín Loos z Prahy. Provoz rovněž zajišťovala (kkStB). Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Elektrická trakční soustava zde byla dána do provozu 28. května 1980.

Nachází se zde jedno hranové a tři ostrovní nekrytá nástupiště, k příchodu na ostrovní nástupiště slouží přechody přes kolejiště. Nástupiště při opačné (jižní) straně slouží k obsluze vlaků úzkorozchodné trati. V těsném sousedství se nalézá také městské autobusové nádraží.

• SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichův Hradec na Wikimedia Commons
• Profil stanice na stránkách Českých drah