Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar
Rodné jménoHeinrich Baar
Narození7. února 1869
Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1925 (ve věku 56 let)
Klenčí pod Čerchovem, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKlenčí pod Čerchovem
PseudonymJan Psohlavý
Povoláníspisovatel, katolický kněz, básník a etnograf
Národnostčeská
PříbuzníJosef Baar (strýc)
Josef Fišer (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na Výhledech

Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem[1]24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem[2]) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.

Životopis

Fara v Ořechu, kde jako duchovní působil J. Š. Baar
Pamětní deska J. Š. Baara na ořešské faře
Hrob Jindřicha Šimona Baara

Jindřich Šimon se narodil v rodině Georga Baara (1829) a Anny Baarové-Schöppelové (1838). Měl sestru Barbaru Bláhovou (1865–1885).

Studoval gymnázium v Domažlicích (18801888), poté teologiiPraze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplanPřimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farářOřechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 19181921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci.[3]

Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:[4]

Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!

Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara:

Pane Bože!

Všecky struny v srdci
mém již popraskaly.
Jedna jediná mi zbyla.
Miluješ-li mě – dej – abych
směl na ni zahrát
píseň o lásce k této
tvrdé kamenité zemi.

J. Š. Baar

Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz.

Památka

Dílo

Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především chodské). Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi Janu Vrbovi vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů.

Verše[5]

  • Rodnému kraji (1903)
  • Bolestné a radostné vánoce (1917)

Próza[5][6]

  • Farské historky (1900–1905): 1. Farská panička — 2. Cestou křížovou[7] – román, zfilmováno s názvem Román českého kněze — 3. Stavěl — 4. Žebračka — 5. Kohouti — 6. Kanovník – románek z kněžského života o knězi vykonávající slavnostní liturgické funkce v určitém kostele[8] — 7. Páter Kodýtek
  • Pověsti ha pohádky z Chodska Praha: Nostalgie, 2011 (reedice vydání z roku 1930) Dostupné online.
  • Nalezeno na cestě všedního života (1901) – povídky
  • Pro kravičku (1905) – příběh z Chodska: dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, aby si vydělali na krávu. Seznámí se zde s malířem, který se jim snaží pomáhat. Po návratu si ji koupí. V zimě kráva umře a malíř se rozhodne namalovat obraz – zachycení jich dvou nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě úspěch a malíř jej prodá za krávu pro své přátele.[9]
  • Několik povídek (1906)
  • Poslední rodu Sedmerova (1908) – vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše[10]
  • Jan Cimbura (1908) – selský román z jihu Čech[11], zfilmována první část
  • Chodská trilogie: Paní komisarka (1908) – román o působení Boženy Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století[12]Osmačtyřicátníci (1924) [13]Lůsy (1925)[14]
  • Mžikové obrázky (1909)[15] – povídky
  • Klenčí (1909) – román o chodském městečku Klenčí pod Čerchovem, kde je jeho rodný dům[16]
  • Milovati budeš (1910) – sbírka povídek[17]
  • V různých barvách (1910) – kniha z Chodska starých dob obsahující 15 povídek[18]
  • Ptáci (1910) – povídky
  • Z duchovní správy (1911) – povídky
  • Poslední soud (1911) – Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky[19]
  • Trnky (1911) – fejetony
  • Na děkanství (1912) – román
  • Skřivánek a jiné povídky (1912)
  • Chvíle oddechu (1912)[20] – cestopis
  • K Bohu (1914) – román
  • V temných barvách (1916) – povídky
  • Hanče (1916) – povídka
  • Hu nás (1919) – chodské obrázky
  • Holoubek (1920) – autobiografický román[21]
  • Žolinka (1920)
  • Počtář (1921) – román
  • Naše pohádky (1921) – pro mládež
  • Chodské povídky a pohádky (1922) – pro mládež, shrnutí Baarovy folkloristické činnosti
  • Hlad; Syn (1923) – povídky pro mládež
  • Na srdci přírody (1925) – kniha o stromech a ptácích[22]
  • Amerikáni (1926)
  • Hanýžka a Martínek (1927) – pro děti
  • Sedlák Cimbura a kůň Běláček (1927) – pro děti
  • Panská přízeň a jiné povídky (1929)
  • Druhá kniha z přírody (1930)
  • Dětské obrázky (1930)
  • Poslední povídky, vzpomínky a řeči (1933)
  • Ke Kristu blíž (19361940) – 4 svazky; posmrtně[23]

Odborné publikace[6]

  • Chodská čítanka (1927) – spolu s Františkem Teplým a Janem Františkem Hruškou
  • Kapitoly z cestopisu Chvíle oddechu
  • Klenčí, městečko na Chodsku (1909)
  • Nehistorická historie: námitky proti Vrbovo pojetí chodských rebelií (1929) – spolu s F. Teplým

Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 19231934.

Odkazy

Reference

  1. Klenčí pod Čerchovem 21 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  2. Klenčí pod Čerchovem 43 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Baar Jindřich Šimon, s. 9. 
  4. Šumavský rozcestník: hrob Jindřich Šimon Baar. www.sumava.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  5. a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 7.
  6. a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 13–18. 
  7. BAAR, Jindřich Šimon. Cestou křížovou [online]. Holešov: 1900 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  8. Kanovník: románek z kněžského života. Praha: Máj, 1920. Dostupné online.
  9. Pro kravičku: chodský obraz. V Praze: F. Topič, 1919. Dostupné online.
  10. BAAR, Jindřich Šimon. Poslední rodu Sedmerova [online]. Praha: Novina, 1940 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  11. Jan Cimbura: jihočeská idyla. V Praze: Bohuslav Rupp, 1946. Dostupné online.
  12. BAAR, Jindřich Šimon. Paní komisarka [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1908 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  13. BAAR, Jindřich Šimon. Osmačtyřicátníci [online]. Praha: Vyšehrad, 1949 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  14. BAAR, Jindřich Šimon. Lůsy [online]. Praha: Bohuslav Rupp, 1947 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  15. BAAR, Jindřich Šimon. Mžikové obrázky, I: Velké a malé děti. [online]. Holešov: 1909 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. 
  16. BAAR, Jindřich Šimon. Klenčí [online]. Praha: Jindřich Š. Baar, 1909 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  17. Milovati budeš: povídky a črty; Trnky: feuilletony. V Praze: Novina, 1941. Dostupné online.
  18. V různých barvách. V Praze: Novina, 1931. Dostupné online.
  19. BAAR, Jindřich Šimon. Poslední soud [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1925 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  20. BAAR, Jindřich Šimon. Chvíle oddechu [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1929 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  21. Holoubek: kněžská idyla. Praha: Cyrillo-Methodějské knihkupectví Gustav Francl, 1920. Dostupné online.
  22. BAAR, Jindřich Šimon. Na srdci přírody [online]. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1925 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 
  23. BAAR, Jindřich Šimon. Ke Kristu blíž [online]. Přerov: Společenské podniky, 1940 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Jindřich Šimon Baar (a jeho literární dílo) – František Teplý. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1920–1940
  • Jindřich Šimon Baar – Václav Brtník. Praha: s. n., 1923
  • Jindřich Šimon Baar, strážný duch Chodska: snímky z jeho života, osudu Chodska a rodného města Klenčí pod Čerchovem za posledních dvacet let až – Jaroslav Žáček: Praha: Psohlavci, 1948
  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví: Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 417–425. 
  • Jindřich Šimon Baar: personální bibliografie – Helena Hudíková. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1975
  • Jindřich Šimon Baar (1867–1925): literární pozůstalost – Pavel Křivský. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1976
  • Jindřich Šimon Baar – graficky upravil Zdeněk Mlčoch. Praha: Klub mladých čtenářů v Albatrosu, 1976
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 12–16. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež – redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. s. 33–35
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 101–104. 
  • Jindřich Šimon Baar: Hanýžka a Martínek: metodický text k besedě k 120. výročí narození J. Š. Baara – Milena Smetanová. Znojmo: Okresní knihovna, 1989
  • Die Chodentrilogie Jindřich Šimon Baars: Eine Untersuchung zur Literarisierung der Folklore am Beispiel des Chronikromans von Baar – Kim Karen Ucen. München: Sagner, 1990
  • Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 – hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 606. 
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 35. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 2. sešit: B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 154–155. 
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9–10. 
  • Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha: Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 17. 
  • KLEMPERA, Josef. Ořech: Jindřich Šimon Baar v Ořechu a přifařené obce. Ořech: Obecní úřad Ořech, 2007. 316 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-0564-2.
  • JOHÁNKOVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar – osobnost a dílo [online]. Praha: Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury, 2009 [cit. 2021-08-26]. Diplomová práce. Dostupné online.
  • TAUEROVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem; kopie strojopisu uložená ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod sig. RKP2-0483.537
  • TEPLÝ, František. Ze života J.Š. Baara [online]. Praha: Novina. S. 474. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ořech, fara celá.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Ořech (Praha-západ)
Klenčí pod Čerchovem hřitov hrob J. Š. Baara (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Klenčí pod Čerchovem, hřbitov - hrob Jindřich Šimona Baara, okres Domažlice
Ořech, fara - Baar.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Ořech (Praha-západ)
Pomník j.š.baara.jpg
Autor: Marie.Abraham, Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník Jindřicha Šimona Baara na Výhledech v Klenčí pod Čerchovem
Jindřich Šimon Baar.jpg
Jindřich Šimon Baar (1869 - 1925)