Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar
Rodné jméno	Heinrich Baar
Narození	7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1925 (ve věku 56 let) Klenčí pod Čerchovem, Československo Československo
Místo pohřbení	Klenčí pod Čerchovem
Pseudonym	Jan Psohlavý
Povolání	spisovatel, katolický kněz, básník a etnograf
Národnost	česká
Příbuzní	Josef Baar (strýc) Josef Fišer (bratranec)
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 Klenčí pod Čerchovem^[1] – 24. října 1925 Klenčí pod Čerchovem^[2]) byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.

Jindřich Šimon se narodil v rodině Georga Baara (1829) a Anny Baarové-Schöppelové (1838). Měl sestru Barbaru Bláhovou (1865–1885).

Studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci.^[3] Jeho příjmení si zvolila jako umělecké jméno česká herečka Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková .^[4]

Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:^[5]

Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara:

Pane Bože!

Všecky struny v srdci
mém již popraskaly.
Jedna jediná mi zbyla.
Miluješ-li mě – dej – abych
směl na ni zahrát
píseň o lásce k této
tvrdé kamenité zemi.

J. Š. Baar

Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz.

• rodný Baarův dům v Klenčí pod Čerchovem s pamětní deskou, muzeum
• bylo po něm pojmenováno Gymnázium J. Š. Baara v Domažlicích
• pamětní deska na ořešské faře
• je zmíněný na pamětní desce na kostele svatých Petra a Pavla v pražských Řeporyjích
• ulice Baarova v Ostravě, Plzni, Chocni, Karviné, Kašperských Horách, Liberci, Mimoni, Olomouci, Praze, Říčanech, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích a na Ohradě

Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici (především chodské). Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi Janu Vrbovi vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů.

• Rodnému kraji (1903)
• Bolestné a radostné vánoce (1917)

• Farské historky (1900–1905): 1. Farská panička — 2. Cestou křížovou^[8] – román, zfilmováno s názvem Román českého kněze — 3. Stavěl — 4. Žebračka — 5. Kohouti — 6. Kanovník – románek z kněžského života o knězi vykonávající slavnostní liturgické funkce v určitém kostele^[9] — 7. Páter Kodýtek
• Pověsti ha pohádky z Chodska Praha: Nostalgie, 2011 (reedice vydání z roku 1930) Dostupné online.
• Nalezeno na cestě všedního života (1901) – povídky
• Pro kravičku (1905) – příběh z Chodska: dva mladí lidé si chtějí splnit životní sen, odstěhují se do Německa, aby si vydělali na krávu. Seznámí se zde s malířem, který se jim snaží pomáhat. Po návratu si ji koupí. V zimě kráva zdechne a malíř se rozhodne namalovat obraz – zachycení jich dvou nad mrtvou krávou. Obraz má na výstavě úspěch a malíř jej prodá za krávu pro své přátele.^[10]
• Několik povídek (1906)
• Poslední rodu Sedmerova (1908) – vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše^[11]
• Jan Cimbura (1908) – selský román z jihu Čech^[12], zfilmována první část
• Chodská trilogie: Paní komisarka (1908) – román o působení Boženy Němcové na Chodsku, 40. léta 19. století^[13] — Osmačtyřicátníci (1924) ^[14] — Lůsy (1925)^[15]
• Mžikové obrázky (1909)^[16] – povídky
• Klenčí (1909) – román o chodském městečku Klenčí pod Čerchovem, kde je jeho rodný dům^[17]
• Milovati budeš (1910) – sbírka povídek^[18]
• V různých barvách (1910) – kniha z Chodska starých dob obsahující 15 povídek^[19]
• Ptáci (1910) – povídky
• Z duchovní správy (1911) – povídky
• Poslední soud (1911) – Chodský román, líčící životní osudy dvou bratří Porazilů – Martina a Hadama, se odehrává v autorově milovaném rodné kraji pod Čerchovem, především v rodném Klenčí. Počáteční vzájemnou lásku a úctu obou bratrů postupně rozleptává závist a chamtivost Martinovy ženy Manky^[20]
• Trnky (1911) – fejetony
• Na děkanství (1912) – román
• Skřivánek a jiné povídky (1912)
• Chvíle oddechu (1912)^[21] – cestopis
• K Bohu (1914) – román
• V temných barvách (1916) – povídky
• Hanče (1916) – povídka
• Hu nás (1919) – chodské obrázky
• Holoubek (1920) – autobiografický román^[22]
• Žolinka (1920)
• Počtář (1921) – román
• Naše pohádky (1921) – pro mládež
• Chodské povídky a pohádky (1922) – pro mládež, shrnutí Baarovy folkloristické činnosti
• Hlad; Syn (1923) – povídky pro mládež
• Na srdci přírody (1925) – kniha o stromech a ptácích^[23]
• Amerikáni (1926)
• Hanýžka a Martínek (1927) – pro děti
• Sedlák Cimbura a kůň Běláček (1927) – pro děti
• Panská přízeň a jiné povídky (1929)
• Druhá kniha z přírody (1930)
• Dětské obrázky (1930)
• Poslední povídky, vzpomínky a řeči (1933)
• Ke Kristu blíž (1936–1940) – 4 svazky; posmrtně^[24]

• Chodská čítanka (1927) – spolu s Františkem Teplým a Janem Františkem Hruškou
• Kapitoly z cestopisu Chvíle oddechu
• Klenčí, městečko na Chodsku (1909)
• Nehistorická historie: námitky proti Vrbovo pojetí chodských rebelií (1929) – spolu s F. Teplým

Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

• Jindřich Šimon Baar (a jeho literární dílo) – František Teplý. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1920–1940
• Jindřich Šimon Baar – Václav Brtník. Praha: s. n., 1923
• Jindřich Šimon Baar, strážný duch Chodska: snímky z jeho života, osudu Chodska a rodného města Klenčí pod Čerchovem za posledních dvacet let až – Jaroslav Žáček: Praha: Psohlavci, 1948
• BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví: Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 417–425. 
• Jindřich Šimon Baar: personální bibliografie – Helena Hudíková. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1975
• Jindřich Šimon Baar (1867–1925): literární pozůstalost – Pavel Křivský. Praha: Literární archív Památníku národního písemnictví, 1976
• Jindřich Šimon Baar – graficky upravil Zdeněk Mlčoch. Praha: Klub mladých čtenářů v Albatrosu, 1976
• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 12–16. 
• Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež – redakce Otakar Chaloupka. Praha : Albatros, 1985. s. 33–35
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 101–104. 
• Jindřich Šimon Baar: Hanýžka a Martínek: metodický text k besedě k 120. výročí narození J. Š. Baara – Milena Smetanová. Znojmo: Okresní knihovna, 1989
• Die Chodentrilogie Jindřich Šimon Baars: Eine Untersuchung zur Literarisierung der Folklore am Beispiel des Chronikromans von Baar – Kim Karen Ucen. München: Sagner, 1990
• Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945 – hlavní redaktor Jan Mukařovský. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 714 s. ISBN 80-85865-48-3. S. 606. 
• PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 35. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 2. sešit: B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 154–155. 
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9–10. 
• Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha: Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 17. 
• KLEMPERA, Josef. Ořech: Jindřich Šimon Baar v Ořechu a přifařené obce. Ořech: Obecní úřad Ořech, 2007. 316 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-0564-2.
• JOHÁNKOVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar – osobnost a dílo [online]. Praha: Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra českého jazyka a literatury, 2009 [cit. 2021-08-26]. Diplomová práce. Dostupné online.
• TAUEROVÁ, Marie. Jindřich Šimon Baar. Průvodce jeho životem a dílem; kopie strojopisu uložená ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně pod sig. RKP2-0483.537
• TEPLÝ, František. Ze života J.Š. Baara [online]. Praha: Novina. S. 474. Dostupné online. 

• Česká literatura v letech 1815–1918
• Katolická moderna
• Seznam českých spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Šimon Baar na Wikimedia Commons
• Autor Jindřich Šimon Baar ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Šimon Baar
• Digitalizovaná díla Jindřicha Šimona Baara v Národní digitální knihovně.
• Jindřich Šimon Baar v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Díla Jindřicha Šimona Baara v elektronické podobě na webu Městské knihovny v Praze.
• Jindřich Šimon Baar v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Jindřich Šimon Baar na Slánsku Archivováno 11. 10. 2009 na Wayback Machine.
• Nejpopulárnější kněz-beletrista české literatury – Jaroslav Med v rozhovoru o Baarovi, otázky kladl Aleš Palán
• Jindřich Šimon Baar Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
• Jindřich Šimon Baar na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Jindřich Šimon Baar v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jindřich Šimon Baar ve Filmové databázi
• Jindřich Šimon Baar na Kinoboxu
• Jindřich Šimon Baar v Internet Movie Database (anglicky)
• Kniha online Jindřich Šimon BAAR: Pověsti ha pohádky z Chodska. Praha: Nostalgie, 2011
• MyHeritage: Jindřich Šimon Baar
• Jindřich Šimon Baar v Biografický slovník zemí českých