Jindřich Beaufort

Jindřich Beaufort
Portrét kardinála Jindřicha Beauforta
Narození	1375 Beaufort-en-Vallée
Úmrtí	11. dubna 1447 (ve věku 71–72 let) Winchester
Místo pohřbení	Winchesterská katedrála
Alma mater	Oxfordská univerzita
Povolání	katolický kněz a soudce
Nábož. vyznání	katolická církev
Partner(ka)	Alice FitzAlan
Děti	Joan Beaufort[1]
Rodiče	Jan z Gentu[1][2] a Kateřina Swynfordová[1][2]
Rod	Lancasterové
Příbuzní	Kateřina z Lancasteru, Filipa Lancasterská, Alžběta z Lancasteru, Joan Beaufort[2], Jindřich IV. Anglický, Thomas Swynford, Jan Beaufort[2] a Thomas Beaufort, Duke of Exeter[2] (sourozenci) Henry Stradling[1] a Katherine Stradling[3] (vnoučata)
Funkce	Roman Catholic Bishop of Lincoln (England) (od 1398) Roman Catholic Bishop of Winchester (od 1404)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Beaufort (anglicky Henry Beaufort,1374,^? Hrad Beaufort, Anjou – 11. dubna 1447, Winchester) byl anglický kardinál a opakovaně lord kancléř. Byl dominantní osobou v anglické politice během prvních 40 let 15. století. Od roku 1435 do roku 1443 kontroloval vládu slabého anglického krále Jindřicha VI.

Život

Narodil se okolo roku 1374 jako druhé nemanželské dítě Jana z Gentu a jeho milenky Kateřiny Swynfordové. Jeho rodištěm bylo Anjou, anglická država ve Francii. Jako nemanželské dítě byl předurčen k církevní kariéře.

Roku 1396 po sňatku Jana z Gentu s Kateřinou Swynfordovou byl prohlášen se svými sourozenci za právoplatné dědice, to vše stvrdil papež svou bulou. Roku 1398 byl vysvěcen na kněze, a téhož roku se stal biskupem z Lincolnu. Když jeho nevlastní bratr sesadil z trůnu krále Richarda II. a usedl na trůn jako král Jindřich IV., učinil roku 1403 biskupa Beauforta lordem kancléřem. Beaufort z pozice o rok později odstoupil a byl jmenován biskupem ve Winchesteru.

Mezi lety 1411–1413 byl biskup z Winchesteru kvůli spojení s princem Waleským v nemilosti u krále Jindřicha IV. Když roku 1413 Jindřich IV. zemřel, na trůn usedl Jindřich V. , biskup z Winchesteru opět zastával pozici lorda kancléře. Nicméně roku 1417 odstoupil, poté, co mu byl papežem Martinem V. nabídnut kardinálský klobouk. Kardinálem se nestal, díky zamítnutí této nabídky králem Jindřichem V. Král Jindřich V. zemřel v roce 1422 a na trůn nastoupil jeho dědic Jindřich VI. Biskup Beaufort se stal jeho regentem spolu se strýci krále. Roku 1424 se stal ještě jednou lordem kancléřem, ale o dva roky později byl nucen odstoupit kvůli sporům s královými strýci.

Roku 1426 mu konečně papež Martin V. udělil kardinálský titul. O rok později byl kardinál Beaufort vyzván papežem Martinem V., aby vedl čtvrtou křížovou výpravu proti kacířům do zemí království Českého – proti husitům. Beaufort směroval křižácké síly k západočeskému Tachovu, kde byly v bitvě 4. srpna roku 1427 husity poraženy. Roku 1431 byl předsedou inkvizičního soudu, při kterém byla Johanka z Arku odsouzena k upálení na hranici.

Kardinál byl nadále velmi aktivní v politice a vždy se mu podařilo vymanit z osidel, které na něj chystali jeho odpůrci. Zemřel roku 1447 a je pochován v hrobce ve Winchesterské katedrále. Podle legendy na smrtelné posteli nabídl smrti celou pokladnici Anglie výměnou za delší život.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Beaufort na anglické Wikipedii.

Literatura

• Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Henry Beaufort“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry Beaufort na Wikimedia Commons