Jindřich Breitcetl

Genmjr. Jindřich Breitcetl, DFC
Narození	15. července 1913 Líšeň
Úmrtí	21. srpna 1943 (ve věku 30 let) Biskajský záliv
Národnost	Češi
Povolání	vojenský letec
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Breitcetl (15. července 1913 Líšeň – od 21. srpna 1943 nezvěstný)^[1] byl navigátor, pilot a velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.^[2] Byl jediným velitelem 311. perutě, který padl v boji.^[3]

Od roku 1919 byl členem Sokola.^[4] Absolvoval reálku v Brně, základní vojenskou službu, poté důstojnickou školu v Olomouci a v Uherském Hradišti. Kvalifikaci si dále rozšířil studiem na Vojenské akademii v Hranicích.^[5] V Prostějově absolvoval kurs leteckého pozorovatele a v roce 1938 pilotní výcvik.^[2]

Po okupaci Československa uprchl se skupinou celkem jedenácti^[6] leteckých důstojníků do Polska. Vstoupil zde do Cizinecké legie a byl transportován do Francie. Do bojů ve Francii nezasáhl, po kapitulaci Francie byl evakuován 19. června 1940 do Velké Británie. Zde se stal pilotem nově formované 311. perutě. V rámci perutě pod různým velením absolvoval 54 operačních letů v délce více než 269 operačních hodin. Jako jeden z prvních československých bombardovacích pilotů obdržel britský Záslužný letecký kříž (DFC). Dále působil jako letecký instruktor. V roce 1941 byl necelé dva měsíce velitelem letky B perutě.^[7] Dne 1. února 1943 byl jmenován velitelem 311. peruti.^[8] Dne 21. srpna pilotoval letoun (Liberator) při protiponorkovém průzkumu^[9] nad Biskajský záliv, z akce se jeho letoun nevrátil a posádka (Jindřich Breitcetl, František Fencl, Eduard Pavelka, Emilián Mrázek, Michal Pizur, Josef Felkl, Jozef Halada a Vilém Jakš) byla prohlášena za nezvěstnou.^[10] Pravděpodobně byl letoun sestřelen německými stíhači (letouny Messerschmitt Bf  110G-2) u ostrovů Scilly.^[11][12] Sestřelení Liberatoru si nárokovalo více německých letců, zejména Oberfeldwebel Lothar Uhlig. Z této letecké bitvy se rovněž nevrátil německý Messerschmitt, jehož osádku tvořili George Planer a Horst Hofmann.^[13] Těla československých letců nebyla nikdy nalezena.^[14]

Jindřich Breitcetl byl nositelem řady československých a britských vyznamenání.^{[2][14][15][16]}

Vrchní velitel Coastal Command, A/M Sir John C. Slessor, KCB, DSO, MC, jej označil za jednoho z nejlepších velitelů perutí tohoto velitelství.^[2]

V roce 1946 byl povýšen na majora in memoriam^[14], v roce 1947 na podplukovníka, v roce 1991 na plukovníka a v roce 1992 na generálmajora.^[2][17]

Na hřbitově v Líšni má umístěn symbolický náhrobek.^[14]

Jeho jméno je připomenuto na pomníku obětem druhé světové války v Líšni, na pamětní desce v Holzově ulici v městské části Brno-Líšeň^[14] a na památníku Obětem 2. světové války v Runnymede v hrabství Surrey v jihovýchodní Anglii.^[15][18] Je uveden také na pamětní desce v klubovně československého Národního domu v Londýně a v pamětní knize československých letců v chrámu St Clement Danes v Londýně.^[19]

V Brně byla v roce 1948 po Jindřichu Breitcetlovi pojmenována ulice. Jeho jméno nese i ulice na Praze 9.^[14][20][21]

• Československý válečný kříž 1939 (čtyřnásobný nositel; poprvé 16.4.1941, podruhé 21.6.1941, potřetí 25.7.1941, počtvrté 7.10.1941)
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (udělena 6.3.1941)
• Československý vojenský řád Za svobodu, I. stupeň (udělen 1949, in memoriam)
• Československá vojenská medaile za zásluhy, I. stupeň
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• Záslužný letecký kříž (DFC, udělen 24. září 1942)^[22]
• Hvězda 1939–1945 (oficiálně neudělena)
• Hvězda Atlantiku (oficiálně neudělena)
• Evropská hvězda leteckých osádek (oficiálně neudělena)
• Britská medaile Za obranu (oficiálně neudělena)
• Válečná medaile 1939–1945

• Vacek, M.: Navigátor i pilot. Letectví a kosmonautika č. 2/1995, s. 47.
• Rejthar, Stanislav: Dobří vojáci padli… Praha 1999, s. 12–13.
• Harris, A.: Bombardéry útočí. Praha 1948, s. 97.
• Slípka, H. J.: Biskajská dramata. Praha 1945, s. 28.
• Kolektiv autorů: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Ministerstvo obrany ČR – AVIS. Praha 2005, s. 34n.
• Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (1. část).
• Loucký, František: Mnozí nedoletěli. Naše vojsko. Praha 1989, s. 63.
• Mikulka, Jiří: Morava v boji proti fašismu II. Moravské zemské muzeum v Brně 1990, s. 69–75.
• Břečka, Jan: Brněnský kaleidoskop času. Moravské zemské muzeum v Brně 2018.
• Kolektiv autorů: Moravy nebylo a Líšeň už tu byla. Brno 2012.
• Makovský, Radek: Nad Biskajem čeká smrt. Netopejr 2013.
• Cílek, Roman: Vavříny pro mrtvé vítěze. Epocha 2016.

• Jozef Halada
• Michal Pizur

• Jindřich Breitcetl v Encyklopedii dějin města Brna