Jindřich Bubeníček

Jindřich Bubeníček
	Jindřich Bubeníček
Narození	13. července 1856 ; Dolní Kšely Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. srpna 1935 (ve věku 79 let) ; Svratka Československo
Místo pohřbení	Uhříněvský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	ilustrátor, malíř a loutkař
Příbuzní	bratr Ota Bubeníček
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Bubeníček (13. července 1856 Dolní Kšely (dnes část obce Kšely)^[1] – 9. srpna 1935 Svratka^[2]) byl český ilustrátor, malíř a loutkář. Byl starším bratrem Oty Bubeníčka.

Život

Jindřich Bubeníček pocházel ze šesti dětí v umělecky založené rodině učitele Josefa Bubeníčka a jeho manželky Barbory, rozené Švarcerové.^[1] Absolvoval vyšší reálku a v letech 1874 – 1882 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Swertse a Antonína Lhoty. Patřil mezi organizátory vystoupení studentů proti německému profesoru dějin umění Alfredu Woltmannovi.

Jako učitel působil na střední odborné škole grafické a na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1914 – 1935 žil v Uhříněvsi.^[3] Ovlivnil svého mladšího bratra Otu Bubeníčka a přivedl ho k malířství.

Byl členem Jednoty umělců výtvarných a patřil do zakladatelské generace výtvarníků Národního divadla.

Rodinný život

Dne 1. prosince 1883 se v Uhříněvsi oženil.^[4] První manželkou Jindřicha Bubeníčka byla Klára, rozená Filippová (1857–1903), se kterou měl čtyři děti.^[5] V roce 1903 ovdověl a dne 20. února 1909 se v Praze podruhé oženil s Marií (též Magda) Pazourkovou (1879–??).^[6] Z druhého manželství pocházel syn Jaroslav (podle Soupisu pražských obyvatel dcera Jaroslava).^[5]^[4]

Dílo

Jako představitel romantické malby se zajímal o stavební, venkovské a městské památky^[7] a českou krajinu. Byl zaměstnán v Haasově grafickém závodě jako malíř. Ilustroval poslední část Sedláčkova díla "Hrady, zámky a tvrze Království českého". V roce 1924 vystavoval vlastní loutkové divadlo na Třetí loutkářské výstavě v Praze na Vinohradech. V letech 1927-31 namaloval 25 obrazů pro městskou spořitelnu ve Slaném. ^[8] Jezdil také malovat lidovou architekturu na Slovensko. Ministerstvem národní osvěty byl vyslán na Slovensko, kde pro Národopisné muzeum vytvořil 250 kreseb.^[9] V roce 1934 pobýval v Domažlicích a maloval krajinné motivy v okolí Babylonu.^[10] Do Svratky, kde v létě 1935 zemřel, jezdil na letní byt a malovat v plenéru.^[11]^[12]

Své dílo souborně vystavoval v Uhřiněvsi v l. 1923 a 1934 a rovněž větší soubor prací s Jednotou umělců výtvarných v r. 1926.

Autor publikace

Jindřich Bubeníček: Dřevěné stavby lidové, Masarykova akademie práce, 1924

Zastoupení ve sbírkách

Galerie výtvarného umění v Chebu
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Muzeum umění a designu Benešov
Památník národního písemnictví
Národní muzeum v Praze
Městská galerie, Svratka

Galerie

Jindřich Bubeníček Chalupa
Jindřich Bubeníček Zima (1917)
Jindřich Bubeníček Podzimní krajina
Jindřich Bubeníček Sousoší
Jindřich Bubeníček Kameničky (1929)
Jindřich Bubeníček Cesta do vsi (1933)
Jindřich Bubeníček V kopcích
Jindřich Bubeníček Starý mlat v Podbrdí
Jindřich Bubeníček Zvonice (akvarel, 1895)
Jindřich Bubeníček Mostek (1915)
Jindřich Bubeníček Mlýnský náhon v Uhříněvsi (akvarel, 1919)
Jindřich Bubeníček Pod lípou (akvarel, 1920)
Jindřich Bubeníček Jindřichův Hradec (akvarel)
Jindřich Bubeníček Prachatice (akvarel)
Jindřich Bubeníček Český Krumlov (akvarel, 1920)
Jindřich Bubeníček Ulice v Českém Krumlově (akvarel, 1926)
Jindřich Bubeníček Chalupa u lesa (akvarel, 1929)
Jindřich Bubeníček Z polabin (akvarel, 1931)
Jindřich Bubeníček Na dvorku (akvarel, 1934)

Reference

↑ ^a ^b Matrika narozených, Dolní Kšely 1855-1905, snímek 6
↑ Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Lidové noviny. 10. 8. 1935, s. 7. Dostupné online.
↑ Uhříněves, pamětní deska. www.pametnidesky.estranky.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30.
↑ ^a ^b Soupis pražských obyvatel, Bubeníček Jindřich
↑ ^a ^b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 56, obraz 204
↑ Matrika oddaných, P. Marie Vítězná, 1904-1917, snímek 133
↑ Jindřich Bubeníček, Ulice v Českém Krumlově
↑ Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Bubeníček, Jindřich, 1856-1935
↑ Vařeka J, 2007, s. 24
↑ Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice. www.mekbn.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-14.
↑ Město Svratka: Před 75 lety zemřel malíř Jindřich Bubeníček (2010). web.svratka.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-30.
↑ Jež, Štěpán, Deset let od smrti Jindřicha Bubeníčka, Lidová demokracie 9. 8. 1945

Literatura

Josef Vařeka, Lidová architektura, Grada Publishing a.s., 2007
Šejnost Josef, XXXVII. řádná jarní výstava Jednoty umělců výtvarných v Praze se souborem prací Stanislava Lolka k jeho padesátinám, Jednota umělců výtvarných v Praze 1924
jr.: Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Národní listy, roč. 75, č. 217, s. 3, 10. 8. 1935.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Bubeníček na Wikimedia Commons
Jindřich Bubeníček v informačním systému abART

[matrika-1] Matrika narozených, Dolní Kšely 1855-1905, snímek 6

[2] Malíř Jindřich Bubeníček zemřel. Lidové noviny. 10. 8. 1935, s. 7. Dostupné online.

[3] Uhříněves, pamětní deska. www.pametnidesky.estranky.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30.

[soupis-4] Soupis pražských obyvatel, Bubeníček Jindřich

[konskripce-5] Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 56, obraz 204

[6] Matrika oddaných, P. Marie Vítězná, 1904-1917, snímek 133

[7] Jindřich Bubeníček, Ulice v Českém Krumlově

[8] Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Bubeníček, Jindřich, 1856-1935

[9] Vařeka J, 2007, s. 24

[10] Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice. www.mekbn.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-14.

[11] Město Svratka: Před 75 lety zemřel malíř Jindřich Bubeníček (2010). web.svratka.cz [online]. [cit. 2016-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-30.

[12] Jež, Štěpán, Deset let od smrti Jindřicha Bubeníčka, Lidová demokracie 9. 8. 1945

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Navigation

Navigace

Tématické portály