Jindřich Evžen Francouzský

Jindřich Evžen Francouzský
	vévoda z Aumale
	Princ Jindřich, vévoda z Aumale, Franz Xaver Winterhalter, 1843
Úplné jméno	Jindřich Evžen Filip Ludvík
Narození	16. ledna 1822; Palais Royal, Paříž
Úmrtí	7. května 1897 (ve věku 75 let); Zucco, Sicílie
Pohřben	Královská kaple, Dreux, Francie
Manželka	Marie Karolína Salernská
Potomci	Ludvík Orleánský; František Orleánský
Rod	Bourbon-Orléans
Otec	Ludvík Filip
Matka	Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Evžen Francouzský (Jindřich Evžen Filip Ludvík; 16. ledna 1822, Paříž – 7. května 1897, Zucco) byl vůdce orléanistů, politické frakce ve Francii 19. století, spojené s konstituční monarchií. Užíval titul vévoda z Aumale.

Původ a mládí

Jindřich se narodil v Palais Royal v Paříži jako pátý syn krále Ludvíka Filipa a jeho manželky Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Rodiče jej vychovávali velmi jednoduše, vzdělával se na koleji Jindřicha IV.

V osmi letech zdědil bohatství ve výši 66 milionů livrů, statky a jmění svého kmotra Ludvíka Jindřicha, posledního prince z Condé. Také zdědil známý zámek Chantilly a panství Saint-Leu, Taverny, Enghien, Montmorency a Mortefontaine. Také získal zámek Écouen. V sedmnácti letech vstoupil do armády s hodností kapitána pěchoty.

Manželství a potomci

25. listopadu 1844 se dvaadvacetiletý Jindřich v Neapoli oženil se svou stejně starou sestřenicí, princeznou Marií Karolínou Neapolsko-Sicilskou, dcerou prince Leopolda ze Salerna a arcivévodkyně Marie Klementiny Habsbursko-Lotrinské. Pár měl osm dětí, z nichž se však pouze dva synové dožili dospělosti, ale ani jeden neměl potomky:

Ludvík Orleánský, kníže z Condé (15. listopadu 1845 – 24. května 1866), svobodný a bezdětný
Jindřich Leopold Filip Marie Orleánský, vévoda z Guise (11. září 1847 – 10. října 1847)
Dcera (*/† 16. srpna 1850)
František Pavel Orleánský, vévoda z Guise (11. ledna 1852 – 15. dubna 1852)
František Ludvík Filip Marie Orleánský, vévoda z Guise (5. ledna 1854 – 25. července 1872), svobodný a bezdětný
Syn (*/† květen 1857)
Syn (*/† 15. června 1861)
Syn (*/† červen 1864)

Vojenství

Jindřich se vyznamenal při francouzské invazi do Alžírska, v roce 1847 se stal generálporučíkem a byl jmenován generálním guvernérem Alžírska; tuto pozici držel od 27. září 1847 do 24. února 1848.

V této funkci v prosinci 1847 obdržel kapitulaci emíra Abd al-Kádira. Po revoluci v únoru 1848 odešel do Anglie a věnoval se historickým a vojenským studiím. V roce 1861 reagoval na násilné útoky Napoleona III. na rod Orleáns Dopisem o historii Francie.

Po vypuknutí prusko-francouzské války se dobrovolně přihlásil do služby ve francouzské armádě, ale byl odmítnut. Jako zvolený zástupce departmentu Oise se vrátil do Francie a podařilo se mu získat křeslo po hraběti z Montalembertu ve francouzské akademii. V březnu 1872 obnovil své místo v armádě jako divizní generál a v roce 1873 předsedal válečnému soudu, který odsoudil maršála Bazaina k trestu smrti.

V té době byl Jindřich jmenován velitelem VII. armádního sboru v Besançonu, odešel z politického života a v roce 1879 se stal inspektorem armády. Zákon přijatý v roce 1883 zbavil všechny členy rodin, které vládly ve Francii, jejich vojenských hodností. V důsledku toho byl Jindřich zařazen na seznam nezaměstnaných.

Následně, v roce 1886, byl vyhlášen další zákon, který vyhnal z francouzského území hlavy bývalých vládnoucích rodin a stanovil, že od nynějška by měli být všichni členové těchto rodin diskvalifikováni za jakékoli veřejné postavení nebo funkci a volby do jakéhokoli veřejného orgánu. Jindřich energicky protestoval a byl vyhoštěn.

Bibliofil

Jindřich byl významný sběratel starých knih a rukopisů a vlastnil středověké Přebohaté hodinky vévody z Berry.

Úmrtí

Po požáru v Bazar de la Charité chtěl Jindřich poslat kondolence rodinám obětí, po napsání 20 dopisů však utrpěl zástavu srdce a zemřel. Ve své vůli z 3. června 1884 odkázal již bezdětný vévoda bez vnoučat své statky v Chantilly francouzskému institutu, včetně zámku Chantilly. Tato velkorysost vedla k tomu, že vláda stáhla svůj dekret o vyhnanství a vévoda se vrátil v roce 1889 do Francie.

Jindřich Orleánský, vévoda z Aumale, zemřel 7. května 1897 ve věku 75 let v Lo Zucco na Sicílii a byl pohřben v orleánské kapli v Dreux.