Jindřich Fügner

Jindřich Fügner
Narození	12. září 1822 nebo 10. září 1822 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. listopadu 1865 (ve věku 43 let) Praha-Nové Město Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	obchodník a sportovní manažer
Choť	Kateřina Fügnerová
Děti	Renata Tyršová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner (12. září 1822 Praha^[1][2] – 15. listopadu 1865 Praha-Nové Město^[3]), byl český tělocvikář německého původu a jeden ze zakladatelů spolku Sokol.^[4]

Narodil se v Praze v Růžové ulici čp. 970^[5] jako syn Petera (1787–1863) a Franzisky (1794–1863) Fügnerových. Pokřtěn byl v kostele sv. Jindřicha. Otec byl německý obchodník, původem z Litoměřic, matka Františka pocházela z Broumova (tehdy Braunau). Policejní záznamy uvádějí jeho sestry Karolinu, Julii a Wilhelminu a bratra Ferdinanda.^[6]

Jindřich Fügner se původně také věnoval obchodu, později pojišťovnictví. Ač bylo jeho podnikání úspěšné, měl vyšší cíle. Vzdělával se, věnoval se hudbě, společenským zájmům a sportu. Soukromým studiem a dlouholetým studiem v cizině získal všestranné vzdělání, široký rozhled a ovládal několik jazyků.

Zprvu obchodoval, pak se stal majitelem generální agentury italské společnosti Nuova Società Commerciale di Assicurazioni.^[7]

Když se ve vlasteneckých kruzích seznámil s Miroslavem Tyršem, pomáhal mu uskutečnit jeho myšlenku na založení českého tělocvičného spolku. Tento spolek dostal jméno Sokol Pražský a Fügner se stal jeho prvním starostou.^[4] Navrhl a zavedl tykání všech členů a oslovování „bratře“, rovněž přišel jako první v červené blůze, která se stala součástí sokolského stejnokroje. Zasloužil se o výstavbu první sokolovny v Sokolské ulici (bývalé Hradební) v Praze.^[8]

Dne 10. září 1853 se oženil s devatenáctiletou Kateřinou Tureckou (1834–1906^[9]), dcerou smíchovského obchodníka.^[10] Až po jeho smrti (28. srpna 1872) se přítel a spoluzakladatel Sokola Miroslav Tyrš oženil s jeho dcerou Renátou (1854–1937).^[11]

Konání všesokolských sletů se Jindřich Fügner nedočkal. Předčasně zemřel v pouhých 43 letech v domě čp. 1437 v dnešní Sokolské ulici 43 v Praze 2. Příčinou jeho úmrtí byla „talovitost krve“,^[12] tj. pyémie, nákaza rozšířená z původního ložiska krevním oběhem.^[13] Jeho pohřeb se stal národní manifestací.^[14]

Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš položili základy Sokolství. Podle knihy J. Fügner a české Sokolství, vydané v roce 1920, „ztělesnil (Fügner) v sobě všechny ctnosti občanské, krajní obětavost, která umožnila uskutečnění ideálů sokolských a nejkrásněji tak dal příklad obětování se jednotlivce zájmům celku. Svému demokratickému smýšlení dal nejlépe průchod na památné schůzi dne 27. března 1862 návrhem, aby členové jednoty sokolské jako projev skutečného bratrství si navzájem tykali. Jindřich Fügner byl člověk neobyčejný svým zjevem, ideální povahou a svým organizátorským duchem. Ač nenarodil se a nevyrostl v ovzduší národním a vlasteneckém, ale naopak v ovzduší úplně lhostejném k národnímu ruchu a českému životu, přece svou vlastní silou, vzácnou energií a přičiněním vyspěl v muže, jehož celý život a veškerá činnost vedena byla nadšením národním pro ideály člověčenstva.“^[15]

„Ni zisk – ni sláva! – věrnost svému národu, věrnost až do smrti“^[15]

• Sdílí spolu se svým přítelem mohylu na Olšanských hřbitovech, kde byli oba pohřbení. Součástí programu všesokolských sletů bylo vzdání holdu zakladatelům delegací sokolů.^[16]
• Na domě v pražské Sokolské ulici, kde zemřel, je umístěna pamětní deska.^[17]
• Fügnerovo náměstí je v Praze, Písku a v Moravských Budějovicích
• Fügnerovo nábřeží je ve Zlíně
• Fügnerova ulice je v Brně, Liberci (dopravní uzel MHD, střetávají se zde všechny linky), Jičíně, Teplicích (ulice vedoucí k místnímu Sokolu na rozhraní historických Teplic a Trnovan), Mělníku, Libčicích nad Vltavou, Černošicích, Šestajovicích, Úvalech, Dobřichovicích, Čelákovicích, Prostějově, Humpolci a dalších obcích
• Roku 1933 postavili sokolové na Spořilově v Praze 4 novou sokolovnu a při ní vysadili 2 lípy velkolisté na památku Dr. Miroslava Tyrše (lípa vpravo) a Jindřicha Fügnera (lípa vlevo).^[18]

• 
  Portrét od Františka Ženíška v Památníku Sokola Pražského (1883)
• 
  Portrét z nekrologu v Humoristických listech
• 
  Portrét od Jana Vilímka v Českém albu (189-)

• 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 20–21. 
• TYRŠOVÁ, Renata. Paměti a vzpomínky na mého otce I. [online]. Praha: Český čtenář, 1924 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
• FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 10–12. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Fügner na Wikimedia Commons
• Autor Jindřich Fügner ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Fügner
• Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Fügner Heinrich (1822)
• Památník Sokola Pražského – vydaný v Praze 1883 na oslavu dvacetiletého trvání Tělocvičné jednoty Sokola Pražského (1882). Autoři Josef Müller a Ferdinand Tallowitz