Jindřich Flusser

Jindřich Flusser
Jiná jménaHeinrich, Jindrich[1]
Narození20. září 1917[2]
Praha,[2] Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. srpna 1994[2]
Praha,[2] ČeskoČesko Česko
Povolánílékař (internista); překladatel; rozhlasový radaktor
TitulMUDr.
Rodičeotec: PhDr. Walter Flusser (30. ledna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim);[3] matka: Hedwig Flusser (rozená Löwy) (14. dubna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim)[4]
Příbuznísestra: Eva Goldmannová (rozená Flusser)[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Zachráněné židovské děti v Buchenwaldu

Jindřich Flusser (20. září 1917, Praha – 23. srpna 1994, Praha)[2][1] byl lékařem (internistou),[2] překladatelem poezie z němčiny,[2] redaktorem Československého rozhlasu[6] a autorem vzpomínkové knihy Život na úvěr s osobními zážitky z nacistických koncentračních táborů.[6]

V roce 2021 byla na jeho počest pojmenována ulice Jindřicha Flussera v Třebíči.[7]

Život

Studia a druhá světová válka

Jindřich Flusser se narodil 20. září 1917 v Praze. Jeho otcem byl profesor, doktor filozofie Walter Flusser (30. ledna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim),[3] jeho matkou byla Hedwig Flusser (rozená Löwy) (14. dubna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim)[4] (Jindřich nebyl jedináček, měl ještě sestru Evu Flusser (provdanou Goldmannovou).[5]) Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze začal Jindřich Flusser studovat medicínu na Karlově Univerzitě v Praze.[6] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava a uzavření vysokých škol (po 17. listopadu 1939) pracoval Jindřich Flusser mimo jiné jako pedikér.[6] Později, po zavedení norimberských zákonů a vyloučení židovských dětí ze škol, vyučoval v rodinných kroužcích židovské děti.[6] Od prosince roku 1941 byl vězněn v Terezíně.[6] Od května roku 1944 byl vězněn v Osvětimi, ale osvobození a konce druhé světové války se dočkal v Buchenwaldu. Tady se Jindřich Flusser setkal se zachráncem židovských dětí Antonínem Kalinou, kterému pomáhal zachránit celý blok židovských dětí (asi tisíc vězněných chlapců).[6] [p 1]

Profesní kariéra po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války složil rigorózní zkoušky.[6] Následně pracoval na III. interní klinice v Praze.[6] Později pak působil jako lékař – internista v ČKD a posléze jako ředitel zdravotního střediska ČKD.[6] Z této funkce odešel na I. interní oddělení Fakultní nemocnice Bulovka, kde později zastával funkci primáře.[6]

Překlady a vlastní tvorba

V 60. letech 20. století začal Jindřich Flusser překládat německou poezii. (Jednalo se o díla Heinricha Heineho, Ericha Kästnera, Rainer Maria Rilkeho.[6]) S literárním oddělením Československého rozhlasu dlouhodobě spolupracoval při přípravě řady pořadů.[6] Časopisecky publikoval některé ukázky ze svých překladů jakož i samostatné články.[6] Jeho literárně zpracované autobiografické zážitky z nacistických koncentračních táborů vycházely na pokračování v židovských ročenkách.[6] Jindřich Flusser zemřel v Praze 23. srpna 1994 ve věku 76 let.

Život na úvěr

  • Flusser, Jindřich. Život na úvěr / Jindřich Flusser. První vydání. Praha: Garamond, 2019. 235 stran. ISBN 978-80-7407-437-0.[6] (Autobiografické vyprávění začíná transportem z Terezína na jaře roku 1944.[6] Odtud byl autor deportován spolu se svými rodiči a manželkou do „rodinného“ tábora v Osvětimi.[6] Kniha končí osvobozením koncentračního tábora Buchenwald.[6])

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ K poctě Antonínu Kalinovi byla v roce 2015 odhalena pamětní deska na budově bývalé židovské školy v Třebíči, v únoru roku 2017 byla v Galerii Ladislava Nováka v Třebíči otevřena pamětní síň Antonína Kaliny.[8] Část expozice je věnována i Jindřichu Flusserovi, jenž Kalinovi při záchraně dětí asistoval.[9]

Reference

  1. ↑ a b SCHOENBERG, Randy. Jindřich Flusser (též "Heinrich", "Jindrich") (* 20. září 1917, Praha – 23. srpna 1994, Praha) ve věku 76 let [online]. www geni com, rev. 2017-08-21 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g Jindřich Flusser (1917-1994); narozen 20. 9. 1917 v Praze, zemřel 23. 8. 1994 tamtéž. MUDr., internista, překladatel z němčiny [online]. databáze autorit (Národní knihovna Česká republika) [cit. 2020-03-20]. Autoritní záznam NK ČR; Identifikační číslo: jk01031479. Dostupné online. 
  3. ↑ a b SCHOENBERG, Randy. Dr. Phil. Walter Flusser (* 30. ledna 1888, Praha – 11. června 1944, Osvětim (holokaust)); profesor [online]. www geni com, rev. 2016-08-09 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b REICH, Filip. Hedwig Flusser (rozená Löwy) (* 14. dubna 1888, Praha – 11. července 1944, Osvětim) [online]. www geni com, rev. 2018-04-13 [cit. 2020-03-21]. Deportována transportem „M“ z Prahy do Terezína (osobní číslo 595); transportována transportem „Dz“ z Terezína do Auschwitz (Osvětimi) (osobní číslo 187). Dostupné online. 
  5. ↑ a b FLUSSER, Jindřich. Eva Goldmannova (rozená Flusser) [online]. www geni com, rev. 2015-12-29 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s FOITOVÁ, Sára. Jindřich Flusser: Život na úvěr novinka z nakladatelství Garamond [online]. Terezínská iniciativa, 2020-01-31 [cit. 2020-03-20]. Časopis Terezínská iniciativa, číslo 95, duben 2019, strana 7; ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-30. 
  7. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Nové třebíčské ulice: ponesou jména spojená s příběhem Antonína Kaliny. Třebíčský deník. 2021-01-21. Dostupné online [cit. 2021-03-06]. 
  8. ↑ VONDRÁK, František. Třebíč bude mít pamětní síň věnovanou Antonínu Kalinovi. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-19 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Redakce. OBRAZEM: Třebíč si připomíná svého hrdinu, představí příběhy zachráněných dětí. trebicsky.denik.cz. 2019-02-14. Dostupné online [cit. 2019-03-02]. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Buchenwald Children 13060.jpg
Young survivors behind a barbed wire fence in Buchenwald concentration camp. Among those pictured is Abram Zylbersztajn (middle).