Jindřich František Schlik
Jindřich Schlik | |
---|---|
Erb rodu | |
31. velkopřevor českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů | |
Ve funkci: 1996 – 2002 | |
Předchůdce | Cyril Toumanoff |
Nástupce | Václav Norbert Kinský |
Komtur komendy řádu maltézských rytířů v Mailbergu | |
Vojenská služba | |
Služba | Československo |
Doba služby | ?–1948 |
Hodnost | plukovník v záloze[1] |
Narození | 23. prosince 1916 Vokšice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 30. dubna 2004 (ve věku 87 let) Jičín Česko |
Rodiče | Jindřich Maria Schlik (1875–1957) a Margareta z Thun-Hohensteinu (1885–1968) |
Příbuzní | bratr: František Jindřich Schlik (1914–2005) bratr: Zikmund Schlik (1916–1988) bratr: Ondřej Schlik (1917–1942) sestra: Marie Margareta, provd. Bucková (1921–2013) |
Profese | duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich František Schlik (celým jménem Jindřich František Josef Antonín Sigmund Maria hrabě Schlik z Holíče a Pasounu;[2] 23. prosince 1916 Vokšice – 30. dubna 2004 Jičín)[1] byl český šlechtic z rodu Schliků, signatář Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 a profesní rytíř řádu Maltézských rytířů.
Život
Narodil se jako třetí syn Jindřicha Marii Schlika (1875–1957), majorátního pána na zámcích Jičíněves a Vokšice, a jeho manželky Margarety Thun-Hohensteinové (1885–1968).
Jako vlastenec podepsal Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 – společně se svým otcem Jindřichem Mariou Schlikem a bratry Františkem (1914–2005), Zikmundem (1916–1988) a Ondřejem (1917–1942).
Jindřich absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, aktivně působil v armádě jako důstojník. Po komunistickém puči byl jeho rodičům znárodněn majetek. On sloužil u posádky v Klatovech jako štábní kapitán. Z armády byl ve svých třiceti šesti letech donucen odejít, ale hodnost mu zůstala. Poté vystřídal několik dělnických zaměstnání, pracoval jako traktorista, vykládal železniční vagóny, byl pomocným dělníkem ve slévárně, montérem na lise a odchodil vrtmistrovký kurz.[3]
Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy emigroval do Rakouska a v roce 1971 se stal komturem komendy maltézských rytířů v Mailbergu. Sehnal prostředky na opravu tamějšího zámku a otevřel tam muzeum o historii maltézských rytířů, ubytovnu a kulturní sál.[3]
Po sametové revoluci byl jeho rodu vrácen majetek v restituci. Vlastní např. zámek v Jičíněvsi.
Odkazy
Reference
- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 331.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schliků 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-07-24 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 141.
Související články
- Deklarace zástupců české šlechty na obranu československého státu a národa
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Wappen derer Grafen Schlick (Schlik) von Bassano (Pass(u)n) und Weißkirchen