Jindřich František z Rottenhanu

Jindřich František hrabě z Rottenhanu
Prezident nejvyššího soudního úřadu
Ve funkci: 1804 – 1809
Panovník	František II./I.
Státní a konferenční ministrem
Ve funkci: 1796 – ?
Panovník	František II.
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1791 – 1792
Panovník	Leopold II.
Předchůdce	Ludvík Cavriani
Nástupce	Prokop Lažanský z Bukové
Prezident zemské vlády v Horním Rakousku
Ve funkci: 1786 – 1791
Panovník	Josef II., Leopold II.
Předchůdce	Kryštof Vilém z Thürheimu
Nástupce	August z Auerspergu
Místokancléř Spojené česko-rakouské dvorské kanceláře
Ve funkci: 1782 – ?
Panovník	Josef II.
Tajný rada
C. k. komoří
Narození	3. září 1738 Bamberk
Úmrtí	14. února 1809 (ve věku 70 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Titul	1771 baron (Říše) 1774 hrabě (Říše)
Choť	I. Augusta Alžběta ze Sickingenu II. (1773) Gabriela Czerninová z Chudenic (1747–1807)
Rodiče	Jan Alexander z Rottenhanu (1710–1791) a Marie Johana ze Sickingenu (1716–1740)
Děti	Marie Isabela, provd. Chotková (1774–1817) Marie Gabriela, provd. Buquoyová (1784–1863)
Příbuzní	tchán: Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic (1726–1777) zeť: Jan Nepomuk Chotek (1773–1824) zeť: Jiří František August Buquoy (1781–1851) vnuk: Jindřich Chotek (1802–1864) vnuk: Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814–1882) děd: Jan Ferdinand ze Sickingenu (1664–1719)
Rod	Rottenhanové
Alma mater	Univerzita Georga Augusta v Göttingenu
Profese	právník a politik
Commons	Heinrich Franz von Rotenhan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich František hrabě z Rottenhanu (německy Heinrich Franz Graf von Rottenhan; 3. září 1738 Bamberg – 14. února 1809 Vídeň) byl rakouský státník ze starobylého šlechtického rodu. Patřil ke generaci osvícených aristokratů, podporoval rozvoj průmyslu na svých statcích v Čechách. Několik desetiletí zastával vysoké státní funkce a podílel se na justičních reformách.

Pocházel ze starobylé německé rodiny připomínané od 12. století. Narodil se v Bambergu jako syn barona Jana Alexandra Rottenhana (1710–1791), který zastával funkci nejvyššího hofmistra bamberského biskupa a v roce 1771 zakoupil rozsáhlé statky v severních Čechách.^[1] Vystudoval práva na univerzitě v Göttingenu a vstoupil do rakouských státních služeb, nejprve jako vládní rada českého zemského gubernia (1776). S titulem dvorního rady přešel v roce 1782 do Vídně jako místokancléř Spojené česko-rakouské dvorské kanceláře. V letech 1786–1791 byl prezidentem zemské vlády v Horním Rakousku se sídlem v Linci.

V letech 1791–1792 byl nejvyšším purkrabím Českého království. Jeho jmenování do této funkce bylo ústupkem Leopolda II. českým stavům, kteří požadovali na nejvyšší post české zemské správy osobnost spojenou s českými zeměmi.^[2] I když Rottenhan neuměl česky, podle dobových svědectví se velmi dobře vypořádal s projevy v češtině při ceremoniích v rámci korunovace Leopolda II. českým králem (1791).^[3] Při příležitost korunovace zorganizoval Rottenhan zemskou průmyslovou výstavu v pražském Klementinu, která se setkala se značným ohlasem. Jako nejvyšší purkrabí měl podíl také na založení Františkových Lázní.

Od roku 1792 působil znovu ve Vídni, v roce 1796 byl jmenován státním a konferenčním ministrem, v letech 1804–1809 byl prezidentem nejvyššího soudu. Krátce před smrtí byl jmenován do čela zákonodárné komise (1808). Na přelomu 18. a 19. století měl významný podíl na reformách zákonodárství habsburské monarchie, inicioval také změny ve školství.

Kromě vysokých státních funkcí zastával také čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady, za zásluhy obdržel uherský Řád sv. Štěpána. Zemřel ve Vídni 14. února 1809 ve věku sedmdesáti let.

Oženil se v září 1773 v Praze s hraběnkou Marií Gabrielou Černínovou z Chudenic, ovdovělou Trauttmansdorffovou (1747–1807). Tímto sňatkem získal panství Jemniště, v roce 1777 převzal od otce i správu rozsáhlého majetku v severních Čechách (Červený Hrádek). Panství Jemniště se stalo významným centrem bavlnářského průmyslu, v sousedních Postupicích zřídil prosperující textilní továrnu, která měla odbyt v celé habsburské monarchii. Ještě více aktivit vyvinul na severočeském panství Červený Hrádek a jeho ambicí bylo vybudovat centrum průmyslu na hranicích se Saskem. Nejprve převzal stagnující železárnu v Kalku, kterou přebudoval na výnosný podnik, v okolí pak do konce 18. století vznikly dvě vysoké pece a několik továren. V letech 1778–1780 založil železárny Gabrielina Huť, několik provozoven vzniklo i v samotném Červeném Hrádku.

Vedle podpory průmyslového podnikání se Jindřich Rottenhan věnoval i úpravám svých sídel. Zámek Jemniště prošel stavebními úpravami v klasicistním stylu (1789), došlo také ke zrušení francouzské zahrady a zřízení anglického parku.^[4] Ve stejné době na přelomu 80. a 90. let 18. století proběhly úpravy na zámku Červený hrádek, kde byly obnoveny fasády a stejně jako na Jemništi došlo na zřízení anglického parku s řadou architektonických doplňků. V bezprostřední blízkosti zámku byly přestavěny budovy hospodářského dvora, jízdárny a stájí.^[5]

Starší dcera Marie Isabela (1774–1817) se v roce 1799 provdala za hraběte Jana Nepomuka Chotka a spolu s ním převzala správu panství Jemniště. Mladší Gabriela (1784–1863) byla od roku 1806 manželkou Jiřího Buquoye a zdědila Červený Hrádek. Rozdělením dědictví mezi dcery došlo k omezení komunikace mezi bývalými Rottenhanovými podniky a postupně zanikla většina průmyslových provozů v Jemništi i Červeném Hrádku.

• BEČVÁŘ, Michal. Rottenhanové a Buquoyové na Červeném hrádku = Die Herren von Rottenhan und von Buquoy in Rothenhaus. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2014. 64 s. ISBN 978-80-87898-01-7. (česky, německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich František z Rottenhanu na Wikimedia Commons