Jindřich Freiwald

Jindřich Freiwald
Jindřich Freiwald
Narození	6. června 1890 Hronov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. května 1945 (ve věku 54 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	architekt
Ovlivněný	Jan Kotěra
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Freiwald (6. června 1890 Hronov^[1] – 8. května 1945 Praha^[2]) byl český architekt. Byl žákem Jana Kotěry.

Život

Jindřich Freiwald se narodil v rodině Františka Freivalda, hostinského v Hronově a jeho manželky Josefy, rozené Jiráskové.^[1] V Hronově se vyučil zedníkem a v Praze absolvoval stavitelské oddělení Vyšší průmyslové školy, kde ukončil studium v roce 1910. Poté se stal asistentem Antonína Balšánka. V letech 1913-15 a 1917-18 studoval na Akademii výtvarných umění u architekta Jana Kotěry (studium přerušil vojenskou službou v době 1. světové války). V roce 1921 založili s Jaroslavem Böhmem společný ateliér Freiwald a Böhm.^[3]

V lednu 1925 se oženil se Zdenčou Hrubešovou.^[4]

Od počátku Pražského povstání 5. května 1945 se ho aktivně zúčastnil v Braníku, na Zbraslavi, v Nuslích, Pankráci a Krči, v uniformě kapitána československé armády.^[5] Byl zajat ustupujícími Němci a zastřelen.^[3] Tělo bylo nejprve uloženo na hřbitově v Braníku, později bylo převezeno a pohřbeno na městském hřbitově v Hronově.

Dílo

Navrhl a postavil (většinou ve spolupráci s Jaroslavem Böhmem) řadu bankovních domů (Železný Brod, Červený Kostelec, Sobotka, Sušice) a divadel (Hronov, Chrudim, Kolín). K dalším realizacím patři dělnické kolonie v Duchcově a Chustu (Masarykova kolonie, vítěz soutěže na vilovou čtvrť mezi nádražím a hlavním náměstím) ^[6] na Podkarpatské Rusi, nájemní dům v Praze v Bubenči (Šmeralova ul.), objekty továrny Aero v Praze ve Vysočanech a Karlíně a kino Aero v Praze na Žižkově.

Navrhl též stavbu Hotelu na Masarykově náměstí v Pardubicích a několik dalších budov v Kolíně. Při Pražském povstání byl zavražděn nacisty v Braníku (před domem Braník čp.610 v tehdejší ulici Na Křížku č.6 - dnes Vlnitá 32, který ve třicátých letech stavěl pro svého přítele Ferdinanda Krále), kde měl nad kostelem sv. Prokopa svou vilu.

Soupis díla (neúplné)

• 1912 modernistická vila Na baště sv. Ludmily 11, Praha^[7]
• 1912–1913 činžovní dům U Průhonu 1147/7, Praha 7–Holešovice^[7]
• 1913–1914 Hotel Start (Paříž), Baťkovo náměstí, Hradec Králové^[8]
• 1913–1914 nárožní dům s barevnými skly v zábradlích balkónů, Kaprova 40/12, Praha–Staré Město^[7]
• 1914 dům U Říšské brány, Myslbekova 128/1, Praha–Střešovice^[7]
• 1920 dům s pekárnou Mostecká 46/18, Praha–Malá Strana^[7]
• řadový dům v Týnské uličce 627/8, Praha–Staré Město^[7]
• 1921–1922 Víceúčelový objekt továrny Josefa Seyfrieda, Pražská 111, Hradec Králové–Kukleny (s J. Böhmem)^[9]
• 1922–1923 Činžovní domy Čelakovského 637–639, Hradec Králové^[10]
• 1924–1925 Česká kolonie, Chust, Ukrajina^[11]
• 1929 Česká spořitelna, Červený Kostelec^[12]
• 1929–1930 Jiráskovo divadlo, Hronov^[12]
• 1930 Česká spořitelna, Nové Město nad Metují^[12]
• 1931 Občanská záložna, Strakonice^[13]
• 1930-1931 Bouda & Prouza, obchodní dům, Uherský Brod (s Jaroslavem Böhmem)^[14][15]
• 1930–1933 Kino Aero, Praha 3 - Žižkov, Biskupcova 31
• 1931–1934 Divadlo Karla Pippicha, Chrudim, Čs. partyzánů 6 (základní kámen položen 28. října 1931, slavnostní otevření s uvedením Smetanovy opery Libuše 18. února 1934)
• 1932 Základní Masarykova škola, Ohnišov^[12]
• 1932 Palác První české vzájemné pojišťovny, Divišova 829, Hradec Králové (s J. Böhmem)^[16]
• 1932 Vila ve Střešovicích na Zástřelu 40, Praha 6 (s J. Böhmem) pro Ing. Bohumila Štolce
• 1932–1933 Husův sbor církve Československé s budovou fary (dokončena 1936), Nové Město nad Metují^[12]
• 1933 Hospodářská záložna, Police nad Metují^[12]
• 1933 Česká spořitelna, Úpice^[12]
• 1933 Česká spořitelna, Česká Skalice^[12]
• 1933–1934 Skladiště, montovna a servis továrny Aero, Praha 8 - Karlín, čp. 425, Šaldova 12 a 14, ve spolupráci s Josefem Blechou^[17]
• 1934 Aero, továrna letadel, Praha 9 - Vysočany, čp. 305, 908, Kolbenova 40 a 40a^[18]
• 1935–1936 Okresní hospodářská záložna v Přešticích
• 1935–1938 řada mohutných vil v Braníku (Nad Kostelem, Na Křížku-dnes Vlnitá ulice, v Kateřinské ulici-dnes Mezivrší)
• 1937 Česká spořitelna, Hronov^[12]
• 1938–1939 Hotel U Hájků, Praha (s J. Böhmem)^[19]
• 1939 Agrární banka (dnes Český rozhlas), Havlíčkova 292, Hradec Králové (s J. Böhmem)^[20]

Galerie

• 

  (c) I, Radek Bartoš, CC BY 2.5

  Jiráskovo divadlo v Hronově

• 

  Spořitelna v Sobotce

• 

  Divadlo v Kolíně

• 

  Hotel U Hájků (nyní Grandior) v Praze

• 

  Vila na Zástřelu 40, Praha 6 - Střešovice - MVDr. Bohumila Štolce

• 

  Činžovní dům na náměstí Čs. legií v Pardubicích

Odkazy

Reference

Literatura

• SKALICKÝ, Alexandr; VAKULOVÁ, Marie. Realizace Jindřicha Freiwalda v rodném kraji. In: BAŠTECKÁ, Lydia. Stopami dějin Náchodska 11. Náchod: Státní oblastní archiv v Hradci Králové - Státní okresní archiv Náchod, 2007. ISBN 978-80-86676-05-0. ISSN 1211-3069. S. 186–221.
• VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. Freiwald, Jindřich. In: VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 184–185.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Freiwald na Wikimedia Commons
• O J. Freiwaldovi na stránkách města Hronov
• Reprezentační budova továrny Aero v Praze-Karlíně^{[nedostupný zdroj]}
• Stavby J. Freiwalda na www.teplice-teplitz.net