Jindřich Hásek

Jindřich Hásek
Narození22. června 1947
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. ledna 2007 (ve věku 59 let)
Rožmitál pod Třemšínem
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníhřbitov Starý Rožmitál
Povoláníredaktor
DětiAdéla Hásková
PříbuzníMiroslav Hásek – bratr
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Hásek (22. června 1947 Písek12. ledna 2007 Rožmitál pod Třemšínem) byl český spisovatel, redaktor a historik zaměřený na dějiny Rožmitálska.

Životopis

Jindřich Hásek vystudoval střední uměleckou školu v Praze. Jeho o třináct let starší bratr byl Miroslav Hásek, grafik a malíř, který se také zajímal o historii Rožmitálska. V roce 1975 se oženil. Se svou ženou se seznámil, když byl členem zájmové skupiny Hudební mládež. Pracoval v oddělení propagace Základny rozvoje uranového průmyslu v Příbrami (ZRUP). Při zaměstnání v ZRUP připravoval v rámci tehdejšího kulturního střediska diskuzní pořad, na který zval významné osobnosti. V roce 1985 mu nakladatelství Československý spisovatel vydalo básnickou sbírku Rejstřík pro útlý hlas.[1] Koncem 90. let se stal vedoucím kulturního střediska v Rožmitále pod Třemšínem. V roce 1990 byla na jeho popud založena Společnost Jakuba Jana Ryby v níž byl předsedou.[2][3] Prostřednictvím okresního úřadu v bavorském Chamu zorganizoval první výměnné zájezdy dětských dechových orchestrů. Navázal také spojení s chrámovým sborem v Laatzenu u Hannoveru, který tehdy uváděl Českou mši vánoční již po desáté. V červenci roku 1991 otevřel v Brdském památníku v Rožmitále pod Třemšínem muzeum.[4] Hásek si byl vědom nevhodných podmínek ve vlhké třídě staré školy, ve kterých byly uloženy muzejní předměty, proto se rozhodl vybudovat nové muzeum, i když bylo stále jak sám říkal, provizorní. Na nové muzeum byl původně schválen příspěvek od okresu Rožmitál ve výši 200 tisíc Kčs, ale vzápětí jej vedení Rožmitálu odmítlo vydat. I přesto se dal do práce a po šesti měsících za pomoci manželů Tomanových a pana Brettla, otevřel muzeum i „Síň Jakuba Jana Ryby“.[1] Ve stejném roce odešel z Kulturního střediska v Rožmitále a začal pracovat v Příbramském týdeníku jako redaktor.[3] Když okresní noviny koupil bavorský koncern Passauer Neue, byl jmenován šéfredaktorem. Týdeník byl změněn na deník. Po zveřejnění rozhovoru s Jaroslavem Hutkou[5] na Jindřicha Háska podal žalobu exministr Dyba. Soud ale nevyhrál.[1] Po deseti letech práce v redakci Hásek založil vlastní vydavatelství a začal vydávat publikace o významných osobnostech rožmitálské historie. Stal se šéfredaktorem Třemšínských listů.[3] V Zámecké hospodě v Rožmitále začal organizovat setkání s osobnostmi z uměleckého světa a zájmovými skupinami. Průběžně pracoval na koncepci nového muzea. Navazoval kontakty s českými kulturními centry v zahraničí. První prezentace Rožmitálu a Jakuba Jana Ryby se uskutečnila na konci roku 2006 v Drážďanech a v lednu 2007 ve Vídni. Dne 12. ledna 2007 zahajoval vernisáž výstavy starých fotografií Rožmitálu v Galerii pod zámkem s názvem „Tudy kráčela historie“. Později toho dne večer zemřel. Pohřeb se konal 20. ledna 2007 ve farním kostele Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále.[4]

Knihy

  • Rejstřík pro útlý hlas (1985)
  • Toulky za Jakubem Janem Rybou (2004)
  • Královna Johana a laskavec lidský (2004)
  • Kouzelné město Rožmitál (2004)
  • Kouzelné město Rožmitál 2 (2004)
  • Podivuhodný příběh Rožmitálského zámku (2005)
  • Zlaté zvoničky (2005)
  • Příběhy Rybovy vánoční mše (2006)

Odkazy

Reference

  1. a b c HÁSEK, Miroslav. Byl to můj bratr - tragikomický příběh člověka. Třemšínské listy. 2007, s. 2–3. Dostupné online. 
  2. Historie [online]. Společnost Jakuba Jana Ryby [cit. 2020-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-03. 
  3. a b c JINDŘICH, Jirásek. Před 15 lety začal Jindřich Hásek vydávat publikace o Rožmitálu [online]. www.staryrozmital.cz, 2019-4-17 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  4. a b HARVAN, Josef. Jindřich Hásek. Třemšínské listy. 2007, s. 1. Dostupné online. 
  5. Články [online]. hutka.cz [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“