Jindřich Halabala

Jindřich Halabala
Narození	24. května 1903 Koryčany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. listopadu 1978 (ve věku 75 let) Brno Československo Československo
Povolání	vysokoškolský učitel, designér, architektonický teoretik a architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Halabala (24. května 1903 Koryčany^[1] – 18. listopadu 1978 Brno) byl český nábytkový designér, teoretik, publicista a pedagog. Proslavily ho především návrhy stylového nábytku pro brněnské UP závody v letech 1925 až 1955, kde pracoval jako hlavní designér.^[2] Díky této pozici zásadně ovlivnil vzhled meziválečných a poválečných českých domácností.

Život

Jindřich Halabala se narodil 24. května 1903 v Koryčanech do rodiny stolaře Štěpána Halabaly, jehož řemeslu se naučil v rodinné firmě mezi lety 1918 a 1920. Poté nastoupil na Státní československou odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, kterou ukončil o dva roky později. Po škole nastoupil na praxi do Spojených UP závodů, kde se seznámil s jejich zakladatelem Janem Vaňkem. V roce 1922 zároveň začal studovat architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze se specializací na nábytek a interiér u prof. Pavla Janáka. Studium dokončil v roce 1926. Ve stejném roce již vytvořil první návrhy nábytku a koberců. V roce 1927 byl na krátko zaměstnán v ateliéru Bohumila Hübschmanna v Praze, aby v roce 1928 konečně nastoupil do Spojených UP závodů jako vedoucí pražské prodejny v paláci Lucerna. V roce 1927 se Jindřich Halabala oženil s Pavlou Sekerkovou, se kterou měl dva syny; v roce 1929 syna Jindru a v roce 1935 syna Ivana. V roce 1930 byl přeložen do brněnské centrály Spojených UP závodů jako vedoucí ateliéru, kde až do roku 1946 pracoval na různých pozicích (prokurista, ředitel) a zásadně se tak zasloužil o komplexní pojetí výroby, propagace a prodeje. Později se začal zajímat i o předávání svých poznatků dalším generacím a mezi lety 1951 až 1954 externě přednášel na fakultě lesnického a dřevařského inženýrství při VŠPDI v Košicích. V roce 1954 byl jmenován mimořádným (a o rok později i řádným) profesorem a zahájil svoje dlouholeté působení na Dřevařské fakultě Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvolenu, kde založil a vedl Vědeckovýzkumný ústav. Zde působil až do roku 1970, kdy odešel do důchodu.

Charakteristika díla

Halabalovo dílo je považováno za spojení mezi inovativním českým kubismem z roku 1910, art decem z počátku dvacátých let a evropským moderním uměním po druhé světové válce. Jeho komerčně úspěšné designy byly silně založeny na designu Bauhausu.^[3]

Halabala navrhl celou řadu nábytku, včetně židlí, stolů, příborníků, komod, květinových stojanů, konferenčních stolků a lamp. Obzvláště jeho židle H 79 s rámy z ohýbaných ocelových trubek a křeslo typu H 269 se těšily velké oblibě.^[4]

Publikace

• KUMPÁN, Josef; HALABALA, Jindřich; HANZELKA, Venant. Jak bydleti. [s.l.]: V. Hanzelka, 1932. 44 s. 
• HALABALA, Jindřich; POLÁŠEK, Josef. Jak si zařídím byt levně, moderně, hygienicky. [s.l.]: Index, 1935. 133 s. 
• Sestavovací nábytek (1940)
• HALABALA, Jindřich. Výroba nábytku. [s.l.]: Státní nakladatelství technické literatury, 1969. 316 s. 

Odkazy

Reference

Literatura

• KOUDELKOVÁ, Dagmar. Jindřich Halabala a Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Praha: Grada, 2018. 152 s. ISBN 978-80-247-5475-8. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Halabala
• Životopis Jindřicha Halabaly na www.czechdesign.cz