Jindřich Hybler

Jindřich Hybler
Základní informace
Narození31. prosince 1891
Semily, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. února 1966 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, vokální hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent a sbormistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Hybler (31. prosince 1891 Semily2. února 1966 Praha) byl český sbormistr a hudební skladatel.

Život

Nejprve studoval na soukromé varhanní škole A. J. Černého v Praze. Vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Ve skladbě byl jeho učitelem Josef Bohuslav Foerster. Vzniklo mezi nimi hluboké přátelství a Hybler se později stal jeho osobním tajemníkem a jednatelem Foersterovy společnosti.

Již během studiích působil v několika hudebních tělesech jako hráč na violu. Byl sbormistrem Akademického pěveckého sboru a dirigentem orchestru Hudební jednoty vysokých škol pražských. Spolupracoval při organizování hudebního života na kůru mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v Bozkově. Od ledna roku 1944 byl ředitelem hudební školy v Semilech, kam dojížděl z Prahy. Po neshodách s komunistickým vedením obce na své místo rezignoval a v padesátých letech byl dokonce vězněn.

Dílo

Zkomponoval na 50 skladeb. Většinu jeho díla tvoří skladby vokální. Zhudebňoval verše předních českých básníků: Antonína Klášterského, Antonína Sovy, Viktora Dyka, Karla Tomana, či Josefa Václava Sládka. Pozornost věnoval i hudbě chrámové.

Sbory

  • Starosvětské písničky a jiné písně op. 3 (1916)
  • Do písně se to krátce dá op. 4
  • Čtyři mužské sbory op. 6
  • Stromu svobody op. 11
  • Podél cesty op. 25
  • Dva smíšené sbory op. 28
  • Dva ženské sbory op. 34
  • Tři mužské sbory op. 37 a 48 (Jan Neruda, 1937)
  • Tři ženské sbory op. 38

Jevištní díla

  • Odchod op. 14 (opera)
  • Na okraji města op. 18 (melodram)

Kantáty

  • Jitřní zpěv před osvobozením op. 15
  • Zpěv země op. 29
  • Dedikace op. 31
  • Sierra ventana op. 35
  • V zemi české (1944, stejný název má vokální symfonie z roku 1954)

Písně

  • Melancholická pouť op. 1
  • Tři zpěvy op. 2
  • Sluneční hodiny op. 5
  • Osamělý večer op. 7
  • Genrokuodori op. 22 (na slova japonské poesie)
  • Groteskní smutky op. 23
  • V kraji, kde je zima op. 30
  • Hvězdy nad domovem (čestný diplom ze soutěže ve Vercelli 1957)

Komorní skladby

  • Duo pro housle a violoncello (1926)
  • Stezka (klavírní suita, 1927)
  • Smyčcový kvartet (1927)
  • Duo pro housle a klavír (1929)
  • Fantasie pro klavír (1956)

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Josef Zumr: Hledání hudebních kořenů. Zpravodaj Pěveckého sdružení pražských učitelů, č. 75, 2006 (dostupné na [1])
  • Jiří Kurfiřt: Hudba na bozkovském kůru, Semily, 2005

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“