Jindřich II. z Lichtenburka
Jindřich II. z Lichtenburka | |
---|---|
Úmrtí | po 1356 |
Rodiče | Oldřich z Lichtenburka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Oldřich z Lichtenburka |
---|---|
syn | Václav z Lichtenburka |
syn | Čeněk z Lichtenburka |
syn | Jan z Lichtenburka |
Jindřich II. z Lichtenburka († po 1356) byl český šlechtic z rozrodu Ronovců.
První zmínka o něm pochází z roku 1310, kdy přísahal spolu se svým otcem věrnost Jindřichu Korutanskému. Poté se angažoval v souboji krále Jana Lucemburského s Jindřichem z Lipé. Ačkoliv stál na straně svého ronovského příbuzného, již brzy se dostal na Janův dvůr a později také na dvůr mladého markraběte moravského Karla. Jeho vztah s budoucím panovníkem byl velmi blízký, mezi léty 1346–1349 pobíral 200 hřiven stříbra z markraběcích důchodů z Brna. V roce 1321 se vydal na křížové tažení proti Litevcům, o šest let později podstoupil výpad na Krakov a v roce 1337 se účastnil výpravy do Žmudě. Od roku 1320 působil také jako přísedící zemského soudu v Brně. S jeho životem je spojena také ztráta hradu Lichtenburk, podle něhož byla tato větev Ronovců zvána. Hrad byl příliš velký a drahý na údržbu, proto ho směnil s Janem Lucemburským za litické a chvojenské panství, později k nim přibyla i polovina choceňského panství. V roce 1352 získal Jindřich papežské rozhřešení. Poslední zmínka pochází z roku 1356, kdy daroval místu svého posledního spočinutí, ždárskému klášteru, 100 hřiven stříbra.
Literatura
- URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X.
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Fiktivní portrét Jindřicha II. z Lichtenburka od Bartoloměje Paprockého, Diadochus