Jindřich III. z Rožmberka

Jindřich III. z Rožmberka
Pečeť Jindřicha III. z Rožmberka
Pečeť Jindřicha III. z Rožmberka
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1396 – 1398
PanovníkVáclav IV.
PředchůdceBurchard z Janovic a na Vožici
NástupceJindřich z Hradce[1]
Ve funkci:
1400 – 1403
PanovníkVáclav IV.
NástupceJan Krušina z Lichtenburka[1]

Narození1361
Úmrtí28. července 1412 (ve věku 50–51 let)
Praha
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníVyšebrodský klášter
NárodnostČech
Choť1. Barbora ze Schaunbergu
2. Eliška z Kravař a Plumlova
RodičeOldřich I. z Rožmberka a Elisabeth von Wartenberg
DětiPetr III. z Rožmberka
Oldřich II. z Rožmberka
Kateřina z Rožmberka
PříbuzníJindřich IV. z Rožmberka, Jošt II. z Rožmberka, Jan II. z Rožmberka, Anežka z Rožmberka, Lidmila z Rožmberka a Perchta z Rožmberka (vnoučata)
SídloČeský Krumlov
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich III. z Rožmberka, německy Heinrich III. von Rosenberg (136128. července 1412 Praha)[2] byl zřejmě jediným synem Oldřicha z Rožmberka a Alžběty z rodu Vartenberků. Po smrti svého otce se stal jediným držitelem rožmberského dominia. Za jeho panování velmi prosperoval Český Krumlov.

Rožmberský erb (výřez z obrazu Mistra vyšebrodského oltáře)

Jindřich III. byl opakovaně purkrabím na Pražském hradě, a to v letech 1396–1398 a 1400–1403. Byl jedním z hlavních členů Panské jednoty, a tak se podílel i na zajetích českého krále Václava IV. v roce 1394 a znovu roku 1402.

Když zemřel, zanechal po sobě dvě nezletilé děti: devítiletého Oldřicha a jeho sestru Kateřinu (obě z druhého manželství s Eliškou z Kravař).[3]

Jindřich III. z Rožmberka v populární kultuře

Jindřich III. z Rožmberka je jednou z hlavních postav ve filmu Petra Jákla Jan Žižka, Jindřicha ztvárnil německý herec Til Schweiger.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. (1361–1419): K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. S. 256, 288 a 352. 
  2. BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků II. Praha: Svoboda, 1985. 532 (374–905) s. S. 679. 
  3. Rožmberkové: stručný průvodce výstavou. [s.l.]: Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. ISBN 978-80-85033-33-5. S. 42–43. 
  4. MAC. Jákl má pro Žižku další hvězdu: Til Schweiger bude Rožmberk!. Blesk.cz [online]. 2018-09-12 [cit. 2022-09-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMŮNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • ŠUSTA, Josef, Jindřich z Rožmberka. Praha: Historický klub, 1995, 58 s. ISBN 80-901027-2-7

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rosenberg-Wappen.png
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Stammwappen der Herren von Rosenberg (tschechisch Páni z Rožmberka, Plural Rožmberkové), im 15. Jh. einflussreichstes Adelsgeschlecht in Böhmen, dem Geschlecht der Witigonen entstammend, erloschen 1611.
Jindřich III. z Rožmberka - pečeť (1392-1405).png
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Henry III. of Rosenberg - seal (1392-1405, A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl třetí, 1884)
Rozmberkoveerb.jpg
Rožmberský erb