Jindřich III. z Rožmberka
| Jindřich III. z Rožmberka | |
|---|---|
.png) Pečeť Jindřicha III. z Rožmberka | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1396 – 1398 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Předchůdce | Burchard z Janovic a na Vožici |
| Nástupce | Jindřich z Hradce[1] |
| Ve funkci: 1400 – 1403 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Nástupce | Jan Krušina z Lichtenburka[1] |
| Narození | 1361 |
| Úmrtí | 28. červenec 1412 Praha  České království |
| Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
| Národnost | Čech |
| Choť | 1. Barbora ze Schaunbergu 2. Eliška z Kravař a Plumlova |
| Rodiče | Oldřich I. z Rožmberka a Elisabeth von Wartenberg |
| Děti | Petr III. z Rožmberka Oldřich II. z Rožmberka Kateřina z Rožmberka |
| Příbuzní | Jindřich IV. z Rožmberka, Jošt II. z Rožmberka, Jan II. z Rožmberka, Anežka z Rožmberka, Lidmila z Rožmberka a Perchta z Rožmberka (vnoučata) |
| Sídlo | Český Krumlov |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich III. z Rožmberka, německy Heinrich III. von Rosenberg (1361 – 28. července 1412 Praha)[2] byl zřejmě jediným synem Oldřicha z Rožmberka a Alžběty z rodu Vartenberků. Po smrti svého otce se stal jediným držitelem rožmberského dominia. Za jeho panování velmi prosperoval Český Krumlov.
Jindřich III. byl opakovaně purkrabím na Pražském hradě, a to v letech 1396–1398 a 1400–1403. Byl jedním z hlavních členů Panské jednoty, a tak se podílel i na zajetích českého krále Václava IV. v roce 1394 a znovu roku 1402.
Když zemřel, zanechal po sobě dvě nezletilé děti: devítiletého Oldřicha a jeho sestru Kateřinu (obě z druhého manželství s Eliškou z Kravař).[3]
Jindřich III. z Rožmberka v populární kultuře
Jindřich III. z Rožmberka je jednou z hlavních postav ve filmu Petra Jákla Jan Žižka, Jindřicha ztvárnil německý herec Til Schweiger.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. (1361–1419): K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. S. 256, 288 a 352.
- ↑ BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků II. Praha: Svoboda, 1985. 532 (374–905) s. S. 679.
- ↑ Rožmberkové: stručný průvodce výstavou. [s.l.]: Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. ISBN 978-80-85033-33-5. S. 42–43.
- ↑ MAC. Jákl má pro Žižku další hvězdu: Til Schweiger bude Rožmberk!. Blesk.cz [online]. 2018-09-12 [cit. 2022-09-09]. Dostupné online.
Literatura
- KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
- LAVIČKA, Roman; ŠIMŮNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.
- NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
- ŠUSTA, Josef, Jindřich z Rožmberka. Praha: Historický klub, 1995, 58 s. ISBN 80-901027-2-7
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Vojtěch Král z Dobré Vody, Licence: CC BY-SA 4.0
Henry III. of Rosenberg - seal (1392-1405, A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl třetí, 1884)
Rožmberský erb
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Stammwappen der Herren von Rosenberg (tschechisch Páni z Rožmberka, Plural Rožmberkové), im 15. Jh. einflussreichstes Adelsgeschlecht in Böhmen, dem Geschlecht der Witigonen entstammend, erloschen 1611.