Jindřich Josef z Auerspergu

Jindřich Josef kníže z Auerspergu
Jindřich Josef kníže z Auerspergu
4. kníže z Auerspergu
	Ve funkci:; 1713 – 9. února 1783
Předchůdce	František Karel z Auerspergu
Nástupce	Karel Josef z Auerspergu
Císařský nejvyšší komoří
	Ve funkci:; 1770 – 1774
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Antonín Karel Salm-Reifferscheidt
Nástupce	František Xaver Orsini-Rosenberg
Císařský nejvyšší štolba
	Ve funkci:; 1742 – 1765
Panovník	František I. Štěpán
Předchůdce	František Antonín Starhemberg
Nástupce	Karel Jan z Ditrichštejna
Nejvyšší maršálek císařského dvora
	Ve funkci:; 1735 – 1742
Panovník	Karel VI. a interregnum
Předchůdce	Adolf Bernard z Martinic
Nástupce	Jan Josef Khevenhüller-Metsch
Tajný rada
Císařský komorník
Narození	24. června 1697 ; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	9. února 1783 (ve věku 85 let) ; Vídeň ; Habsburská monarchie
Choť	I. (1719) Marie Dominika z Liechtensteinu (1698–1724); II. (1726) Marie Františka Trautsonová z Falkensteinu (1708–1761);
Rodiče	František Karel z Auerspergu (1660–1713) a Marie Terezie z Rappachu (1660–1741)
Děti	Josef František z Auerspergu; Jan Adam z Auerspergu; Karel Josef Antonín z Auerspergu; František Xaver z Auerspergu; Marie Antonie z Auerspergu
Profese	státní úředník a politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1739)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Josef Jan 4. kníže z Auerspergu, vévoda minstrberský (německy Heinrich Joseph Johann Fürst von Auersperg, Herzog von Münsterberg; 24. června 1697 Vídeň – 9. února 1783 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan. Během několika desetiletí v 18. století zastával vysoké funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nakonec nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna. Jako první z Auerspergů získal majetek v Čechách (Červený Hrádek) a na Moravě (Černá Hora).^[1]

Kariéra

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, byl nejmladším potomkem generála knížete Františka Karla Auersperga (1660–1713) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnky z Rappachu (1660–1741). Vzhledem k úmrtí svých starších bratrů v dětství se Jindřich Josef stal v roce 1713 hlavou rodu, poručnickou správu po dobu nezletilosti zajišťovala matka. Od mládí působil ve dvorských službách, stal se císařským komořím a později tajným radou. Za vlády Karla VI. zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1735–1742) a v roce 1739 obdržel Řád zlatého rouna.^[2] Dlouholeté vysoké postavení u dvora si udržel i za vlády Marie Terezie, kdy byl postupně císařským nejvyšším štolbou (1742–1765) a nakonec císařským nejvyšším komořím (1770–1774). V roce 1770 obdržel velkokříž uherského Řádu sv. Štěpána.^[3]

Majetek

Po otci zdědil rodové statky v Kraňsku, byl také majitelem Minsterberského knížectví ve Slezsku, které během dynastických válek 18. století připadlo Prusku (potomci nakonec v roce 1791 prodali knížectví pruským Hohenzollernům). Svým prvním sňatkem s princeznou Lichtenštejnovou získal majetek v Čechách a na Moravě. V severních Čechách byl spolumajitelem panství Červený Hrádek se statky Blatno a Údlice. Zámek Červený Hrádek sice nebyl hlavním rodovým sídlem, ale Auerspergové jej příležitostně navštěvovali.^[4] Po smrti své první manželky zdědil Jindřich Josef polovinu panství, druhou polovinu vlastnili společně tři potomci z prvního manželství. K Červenému Hrádku přikoupil v roce 1738 od Kolovratů statek Bílence.^[5] Zámek v Červeném Hrádku navštívil v roce 1765 císař Josef II.^[6] Na základě rodinné smlouvy se výhradním majitelem Červeného Hrádku stal v roce 1766 mladší syn Jan Adam (1721–1795), který celé panství prodal v roce 1771 za jeden milión zlatých Rottenhanům. Panství Černá Hora na jižní Moravě, taktéž z dědictví první manželky, vlastnil Jindřich Josef až do své smrti, poté jej zdědili synové František Jan (1741–1795) a František Xaver (1749–1808) z druhého manželství. Sídlo v Černé Hoře zůstalo stranou zájmu, hrad byl po vyhoření v roce 1724 jen provizorně opraven. Na návrší poblíž hradu byla za Auerspergů postavena hřbitovní kaple sv. Josefa (1720/1726).^[7]

Rodina

V roce 1719 se oženil s princeznou Marií Dominikou z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama z Lichtenštejna a Erdmundy Terezie, rozené Ditrichštejnové. Po otci byla dědičkou panství Červený Hrádek v severních Čechách a Černá Hora na jižní Moravě. Zemřela již ve věku pětadvaceti let. O dva roky později se Josef Jindřich oženil podruhé s hraběnkou Marií Františkou Trautsonovou (1708–1761), dcerou císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Leopolda z Trautsonu. Z obou manželství pocházelo celkem dvanáct dětí, nejstarší dva synové díky sňatkům získali rozsáhlé majetky ve středních a východních Čechách. Obě nanželky Josefa Jindřicha Auersperga byly nositelkami Řádu hvězdového kříže.

1. Karel Josef Antonín (17. února 1720, Vídeň – 2. října 1800, Losenstein, Horní Rakousy), c. k. tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna, sňatkem získal panství Vlašim a Dolní Kralovice, manž, 1744 Marie Josefa z Trautsonu (25. srpna 1724, Vídeň – 10. května 1792, Praha)
2. Jan Adam Antonín (27. srpna 1721, Vídeň – 11. listopadu 1795, tamtéž), c. k. tajný rada, komoří, 1746 knížecí titul pro České království, sňatkem získal panství Žleby, Slatiňany, Tupadly, I. manž. 1746 Kateřina hraběnka ze Schönfeldu (1728–1753), II. manž. 1755 Maria Wilhelmina von Neipperg (30. dubna 1738 – 21. října 1775), dvorní dáma Marie Terezie, dlouholetá milenka Františka Štěpána Lotrinského
3. Marie Terezie (16. srpna 1722 – 13. září 1732)
4. Marie Anna (1730–1731)
5. Josef František Antonín (31. ledna 1734, Vídeň – 21. srpna 1795, Pasov), kníže-biskup v Pasově 1783–1795, kardinál 1789
6. Terezie (1735–1800), manžel 1758 Jan Josef hrabě Kinský (1734–1790), c. k. komoří, majitel panství Sloup v Čechách
7. Marie Antonie (30. září 1739 – 30. června 1816), manžel 1755 Gundakar Tomáš hrabě Wurmbrand-Stuppach (30. prosince 1735, Vídeň – 10. května 1791, Štýrský Hradec), c. k. tajný rada, komoří, dolnorakouský vládní rada
8. František Jan (5. září 1741 – 22. října 1795). c. k. komoří, generálmajor, spolumajitel panství Černá Hora, manž. Vincentia Anna von Rehbach (16. března 1760 – 29. října 1800)
9. Marie Anna (26. dubna 1743 – 1816), manž. 1760 Jan Josef Václav hrabě Bruntálský z Vrbna (1738–1819), c. k. tajný rada, komoří, majitel panství Fulnek a Krnsko
10. Jan Křtitel (28. února 1745 – 1816), kanovník v Pasově a Olomouci
11. Alois (20. března 1747 – 1816), c. k. komoří, plukovník, komtur Řádu německých rytířů v Lublani
12. František Xaver (19. června 1749 – 8. ledna 1808), c. k. komoří, polní podmaršál, spolumajitel panství Černá Hora, manž. 1803 Marie Alžběta Kounicová (27. ledna 1777, Praha – 17. ledna 1838, tamtéž)

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8
↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269
↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40
↑ BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3

Literatura

SCHEUTZ, Martin: Die Elite der hochadeligen Elite. Sozialgeschichtliche Rahmenbedingungen der obersten Hofämter am Wiener Kaiserhof im 18. Jahrhundert, 195 stran dostupné online

Externí odkazy

[1] Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996), s. 1020–1021 ISBN 80-7185-057-8

[2] LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 269

[3] POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 43–44 ISBN 978-8085955-39-2

[4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76

[5] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl Severní Čechy; Praha, 1984; s. 40

[6] BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném Hrádku; Chomutov, 2017; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7

[7] KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; I. díl; Praha, 1996; s. 472–473 ISBN 80-85983-13-3

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Navigation

Navigace

Tématické portály