Jindřich Kàan z Albestů
Jindřich Kàan z Albestů | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 29. května 1852 Ternopil Rakouské císařství |
Úmrtí | 7. března 1926 (ve věku 73 let) Roudná Československo |
Žánry | klasická hudba a balet |
Povolání | klavírista, hudební skladatel, pedagog, učitel a dirigent |
Nástroje | klavír |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Kàan z Albestů (29. května 1852 Tarnopol, dnes Ternopil, Ukrajina – 7. března 1926 Roudná), uváděný též s počeštěným příjmením Káan, případně jako Jindřich z Káanů, Henri de Kàan nebo Heinrich von Kàan, byl český klavírní virtuos, hudební skladatel a pedagog. Byl žákem Josefa Proksche a Viléma Blodka. V letech 1889–1918 vyučoval klavírní hru na pražské konzervatoři, od roku 1907 tam zastával funkci ředitele; zasloužil se o zlepšení její umělecké úrovně i materiálního zajištění. Vytvořil koncertní transkripce českých skladeb (zejména Bedřicha Smetany), složil balety Bajaja a Olim.
Život
Byl synem maďarského šlechtice, rytmistra[1] v rakouské armádě. Když bylo Jindřichovi osm let, přestěhovala se rodina do Čech.[2] O svém původu později uváděl, že je „Maďar předky, Polák rodištěm, Němec vychováním a Čech smýšlením a hudbou“.[3]
Vedle studia na gymnáziu navštěvoval hudební kurzy nejprve v Prokšově škole, později u Viléma Blodka na pražské konzervatoři. Roku 1873 vstoupil na varhanickou školu, řízenou F. Z. Skuherským. Pod jeho vedením získal teoretické i praktické znalosti a začal komponovat.[2]
V letech 1874 a 1875 poprvé vystoupil na veřejnosti — nejprve na benefiční akci na podporu chudých právníků, o rok později uspořádal samostatný koncert. Na obou zazněly některé jeho skladby.[2] Stal se známým výkonným umělcem, jeho další kariéru v tomto směru ale ukončila nezvladatelná tréma.[4]
Následujících osm let byl soukromým vychovatelem synů hraběte Fürstenberga na zámku v Lánech.[5] Svými klavírními vystoupeními, z nichž některým naslouchal i korunní princ Rudolf, si získal znamenitou pověst ve šlechtických kruzích.[2]
Roku 1884 se vrátil do Prahy a uspořádal koncert v Měšťanské besedě. Byl oceňovaný jako virtuos s velkou technickou zručností i hudební inteligencí.[2] V roce 1889 se stal profesorem vyšší hry klavírní na pražské konzervatoři,[6] od roku 1901 i učitelem komorní hudby. Vychoval řadu osobností, mezi jinými i svého nástupce Karla Hoffmeistera.[4]
Po smrti Karla Knittla se roku 1907 stal ředitelem konzervatoře. Zavedl nový systém praktického vyučování, zajistil zvýšení subvence a tím i učitelských platů. Roku 1909 otevřel mistrovskou školu jako nástavbu běžného středoškolského studia. Omezil počet koncertů a kladl důraz na jejich důkladné nastudování. Byl ale také nucen řešit praktické problémy spojené s vynuceným stěhováním po výpovědi z dosavadních prostor ze strany rakouského ministerstva financí. Svým důrazem na přísnou kázeň, docházku a pečlivé plnění všech povinností ze strany žáků i učitelů si ale kromě nesporných zásluh vytvořil také řadu nepřátel. Z ředitelské funkce odstoupil po zestátnění konzervatoře po roce 1918.[4]
Závěr života strávil v obci Roudná u Soběslavi. Zemřel tam 7. března 1926, pohřben byl v nedaleké obci Janov.[6] V roce 1983 byla urna s jeho ostatky uložena do rodinného hrobu na pražský Hřbitov Malvazinky, hrob č. 238, sekce A II.
Dílo
Během života byl proslulý klavírními transkripcemi českých skladeb, zejména Bedřicha Smetany,[6] kterého tím velmi zpopularizoval, ale také Antonína Dvořáka a Viléma Blodka. Vydal v odborné revizi Smetanovu klavírní pozůstalost.[4]
Jeho vlastní dílo bylo rozsáhlé, ale většího ocenění se nedočkalo.[4] V Národním divadle i na dalších scénách se během jeho života hrály balety Bajaja a Olim. Skládal i komorní hudbu, písně a melodramy.[6]
Roku 1913 vyšel jeho Postup při vyučování hře klavíru s dodatkem prof. Karla Hoffmeistera.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Rytmistr byl důstojník jezdectva, v hodnosti odpovídající setníku nebo poručíku v jiných typech vojska. Viz např. FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon. Rytmistr. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1904. Dostupné online. Svazek 22. S. 538.
- ↑ a b c d e Jindřich Kàan z Albéstů. Světozor. 1885-07-31, roč. 19, čís. 33, s. 526. Dostupné online [cit. 2011-08-13].
- ↑ Jindřich Kàan z Albestu. Humoristické listy. 1889-01-25, roč. 31, čís. 4, s. 26. Dostupné online [cit. 2011-08-13].
- ↑ a b c d e HEJLOVÁ, Michaela. 200 let pražské konzervatoře. Hudební rozhledy. Roč. 2010, čís. 6. Dostupné online [cit. 2011-08-13].[nedostupný zdroj]
- ↑ Skladatel Jindřich Kàan zemřel. Národní politika. 1926-03-09, roč. 44, čís. 68, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-08-13].
- ↑ a b c d Jindřich Kàan. Národní listy. 1926-03-08, roč. 66, čís. 67, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-08-13].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
Literatura
- Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 178–181
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Káan z Albestů na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Kàan z Albestů
- Autor Jindřich Kàan ve Wikizdrojích
- Volně přístupné partitury děl od Jindřich Kàan v projektu IMSLP
Ředitel Pražské konzervatoře | ||
---|---|---|
Předchůdce: Karel Knittl | 1907–1918 Jindřich Kàan z Albestů | Nástupce: Vítězslav Novák |
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrait of Jindřich Kàan z Albestů (1852 - 1926), Czech composer.
Autor: Jiří Beneš Lešany, Licence: CC BY-SA 4.0
Grave of Jindřich Kàan in a Prague cemetery Malvazinky