Jindřich Kajetán z Blümegenu

Jindřich Kajetán Blümegen
Jindřich Kajetán Blümegen na rytině Johanna Ernsta Mansfelda (po 1771)
Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci: 15. prosinec 1771 – 1782
Panovník	Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce	Karel Bedřich z Hatzfeldu
Nástupce	Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat
Dvorský kancléř
Ve funkci: 1765 – 1771
Panovník	Marie Terezie
Ministr pro vnitřní záležitosti
Ve funkci: 1760 – ?
Panovník	Marie Terezie
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1753 – 1760
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	František Josef Heissler z Heitersheimu
Nástupce	v letech 1760–1763 úřad neobsazen, poté František Antonín Schrattenbach
V čele Královské reprezentace a komory na Moravě
Ve funkci: 1749 – ?
Panovník	Marie Terezie
Předseda smíšené kontribuční, kamerální a vojenské komise
Ve funkci: 1748 – ?
Panovník	Marie Terezie
Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství
Ve funkci: 1748 – 1753
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Jan Leopold z Ditrichštejna
Nástupce	František Antonín Schrattenbach
Skutečný tajný rada
Ve funkci: 1748 – ?
Panovník	Marie Terezie
Kancléř Královského tribunálu na Moravě
Ve funkci: 1744 – ?
Panovník	Marie Terezie
Člen generální zemské vojenské komise
Ve funkci: 1744 – ?
Panovník	Marie Terezie
Přísedící Královského tribunálu na Moravě
Ve funkci: 1740 – ?
Panovník	Marie Terezie
Přísedící moravského zemského soudu
Ve funkci: 1740 – ?
Panovník	Marie Terezie
Císařský rada
Ve funkci: 1740 – ?
Panovník	Marie Terezie
Narození	29. června 1715 Erlaa u Vídně Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	30. července 1788 (ve věku 73 let) Letovice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	1759 hraběcí stav dědičných zemí a 1761 říšský hraběcí stav
Choť	I. Marie Anna Chorinská z Ledské (1716–1781) II. (1782) Karolina Breunerová (1744–1799)
Rodiče	Heřman Jošt Blümegen Jenovéfa z Deuringu
Děti	František Jindřich Blümegen
Příbuzní	Jan Kryštof Blümegen a Heřman Hannibal Blümegen (sourozenci)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Commons	Heinrich Kajetan von Blümegen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Kajetán hrabě (1720-1759 svobodný pán) z Blümegenu (29. června 1715 – 30. července 1788 Letovice^[1]) byl vysoký rakouský úředník a manufakturista.

Narodil se jako syn přísedícího říšského komorního soudu ve Wetzlaru Heřmana Jošta Blümegena a jeho manželky Jenovéfy von Deuring. Roku 1720 se otec stal členem říšské dvorské rady, rodina se přestěhovala do Vídně a byla inkorporována mezi dolnorakouskou a později moravskou šlechtu. Mezi jeho mladší sourozence patřili královéhradecký biskup Heřman Hannibal, moravský zemský hejtman Jan Kryštof nebo abatyše vídeňského kláštera klarisek (Königinkloster) Marie Antonie.

Roku 1740 byl jmenován císařským radou a přísedícím moravského zemského soudu a královského tribunálu na Moravě. Roku 1743 se stal členem komise pro rozvržení daně z majetku, během válek v letech 1741 a 1742 spravoval spolu s Jiřím Fridrichem Žalkovským sklady obilí a krmiva v Čechách a na Moravě. Po zřízení zemské milice (1744) se stal členem generální zemské vojenské komise. V témže roce se také stal kancléřem královského tribunálu na Moravě. Roku 1748 se stal skutečným tajným radou, nejvyšším zemským komorníkem a předsedou smíšené kontribuční, kamerální a vojenské komise. Po oddělení justice od politické správy stanul roku 1749 v čele královské reprezentace a komory na Moravě, budoucího moravského gubernia (od 1763), roku 1753 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Královna ho roku 1759 povýšila do hraběcího stavu dědičných zemí, císař František I. Štěpán následně do říšského hraběcího stavu (1761).^[2] Roku 1760 byl povolán do Vídně do státní rady, kde nejprve zastával post ministra pro vnitřní záležitosti, roku 1765 byl jmenován dvorským kancléřem a roku 1771 nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem. Za jeho působení ve funkci došlo ke zrušení jezuitského řádu, vydání tolerančního patentu, ke školským reformám, ke zřízení okrskové správy pro vojenskou konskripci a armádní odvody, ke zlepšení poddanských poměrů, ke zrušení nevolnictví a k dalším reformám. Pro zadržení jistého císařského opatření, jehož uplatnění se snažil zabránit, byl nucen rezignovat a byl propuštěn ze státních služeb bez nároku na penzi. Současně byl penzionován i jeho bratr Jan Kryštof, který stál v čele moravského gubernia.

Byl zakladatelem letovického kláštera milosrdných bratří (1759).

Po otci zdělil statky Letovice a Slatinka na Moravě. V Letovicích zřídil v roce 1745 plátenickou manufakturu, kterou později (1763) přestavěl na bavlnářskou, další bavlnářský podnik zřídil na nově zakoupeném (1762) statku Kettenhof v Dolním Rakousku. Jednalo se o jedny z největších podniků v monarchii. Společně se svými švagry hrabaty Kořenským a Chorynským provozoval také kožedělnou manufakturu ve Veselí nad Moravou. Ze statků Letovice, Slatinka a Kettenhöf potom zřídil roku 1774 rodové svěřenství. Jeho dědicem se stal nejprve syn František Jindřich, poté synovec Petr a nakonec se majiteli fideikomisu stali potomci dcery Marie Eleonory, hrabata Kálnokyové.

Při svých brněnských pobytech využíval jako své sídlo zámek ve Šlapanicích.

Poprvé se oženil s Marií Annou (1716–1781), dcerou hradišťského krajského hejtmana Františka Antonína Karla Chorinského z Ledské a sestrou pozdějšího brněnského biskupa Matyáše Františka Chorinského. Měli spolu devět dětí – osm dcer, z nichž však pouze čtyři se dožily dospělosti, a posledního syna, který však zůstal bezdětný:

• Marie Anna (12. prosince 1738 – 1740)
• Marie Josefa (24. března 1741 – ?), provdaná (1760) za hornorakouského vládního radu hraběte Jana Felixe Coretha-Starkenburga
• Marie Antonie (3. června 1742 – 1785), poprvé provdaná (1763) za polního zbrojmistra hraběte Johanna Macquira, podruhé (1770) za hraběte Jana Rudolfa Libštejnského z Kolovrat a potřetí (1773) za svého strýce Jana Kryštofa Blümegena.
• Marie Eleonora (21. února 1744 – 1821), provdaná (1764) za hraběte Ludvíka Štěpána Kálnokyho.
• Marie Klara (29. května 1745 – 1773), řeholnice
• Margareta Carolina (8. listopadu 1746 – ?)
• Genovefa Ignazia (15. listopadu 1748 – ?)
• Marie Franzisca (4. října 1754 – ?)
• František Jindřich Kajetán (19. červenec 1756 – 7. květen 1806), roku 1776 se oženil s Aloysií von Heister († 25. března 1836).

Jeho druhou ženou se roku 1782 stala hraběnka Karolina Breunerová (1744 – 1799).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Kajetán Blümegen na Wikimedia Commons

• WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Erster Band. Wien: Franz Seizer, 1794. [6], 427, [1] s., [12]. Kapitola Heinrich Kajetan Graf von Blümegen, s. 354–356. (ger) 
• Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. IX. Die Grafen von Blümegen. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1866, čís. 3, s. 17–21. (ger) 
• SMUTNÝ, Bohumír: Blümegen, Heinrich Cajetan. In: Biografický slovník českých zemí. 5. sešit, Bi-Bog, VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. (ed.) Praha : Libri, 2006, s. 570. ISBN 80-7277-309-7.
• SMUTNÝ, Bohumír. Jindřich Kajetán Blümegen - člověk Marie Terezie na Moravě. In: MITÁČEK, Jiří. Vládcové Moravy. Kniha statí ze stejnojmenného cyklu přednášek. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 978-80-7028-304-2.
• SMUTNÝ, Bohumír. Jindřich Kajetán Blümegen - portrét státního úředníka, velkostatkáře a manufakturního podnikatele na tereziánské Moravě. In: MACHAČOVÁ JANA. Studie k sociálním dějinám. = Studien zur Sozialgeschichte. Opava: Slezské muzeum v Opavě, 2001. ISBN 80-86224-24-4. S. 5–14.

Předchůdce: Karel Bedřich z Hatzfeldu

Nejvyšší český a první rakouský kancléř 1771–1782

Nástupce: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat

Předchůdce: Karel Maxmilián Thurn-Valsássina

Moravský zemský hejtman 1753–1763

Nástupce: František Antonín Schrattenbach