Jindřich Kolovrat-Krakovský

Jindřich hrabě Kolowrat-Krakowský
Rodový erb Kolovratů-Krakovských
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1887 – 1891
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1883 – 1901
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Český klub (Strana konzervativ. velkostatku)
Narození	27. ledna 1826 Jindřichův Hradec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. března 1904 (ve věku 78 let) Krásné Březno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	(1857) Malwine Palik-Ucsevny (1836–1911)
Rodiče	Arnošt Kolowrat-Krakowský (1792–1826) a Anna Stropnická (1801–1876)
Příbuzní	Antonín Jindřich Dobrzenský a Jindřich Dobrzenský (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich hrabě Krakowský z Kolowrat či též Kolowrat-Krakowský (německy Heinrich von Kolowrat-Krakowsky, 27. ledna 1826 Jindřichův Hradec^[1][2] – 19. března 1904 Krásné Březno^[3][4]) byl rakouský šlechtic a politik z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Život

Narodil se jako syn Arnošta Krakovského z Kolovrat.

Působil ve státní správě jako okresní hejtman.^[2] Ze státní služby odešel v roce 1879, kdy převzal po svém strýci správu fideikomisního statku.

V zemských volbách 1883 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.^[5] Mandát obhájil i v zemských volbách 1889 a zemských volbách 1895. Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.^[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1887 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 26. dubna 1887.^[7] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě Heinrich Kolovrat-Krakovský, velkostatkář, bytem Praha.^[8] Na Říšské radě je v roce 1890 uváděn jako člen Českého klubu, který tehdy sdružoval staročeské, moravské a velkostatkářské křídlo české reprezentace.^[9]

Rodina

Oženil se v Lugoji 8. června 1857 s Malvínou z Palik-Učsevny (13. 11. 1836 Lugoj – 1. 12. 1911).^[6] Měli spolu pět dětí, čtyři dcery a syna, který zemřel v kojeneckém věku.

• 1. Jindřiška (20. 1. 1859 Temešvár – 19. 4. 1908 Vídeň)
  • ⚭ (6. 5. 1882 Krásné Březno) svobodný pán Václav Koc z Dobrše (28. 4. 1842 Praha – 11. 6. 1912 Újezd Svatého Kříže), polní podmaršálek, nejvyšší hofmistr arcivévody Bedřicha, poslanec českého zemského sněmu, majitel velkostatků Újezd Svatého Kříže a Bělá nad Radbuzou
• 2. Alžběta (24. 7. 1860 – 14. 9. 1880)
• 3. Anna Bedřiška (28. 2. 1865 Hradec Králové – 9. 2. 1934 Ort)
  • ⚭ I. (9. 8. 1887 Krásné Březno) Jan Antonín Dobřenský (25. 11. 1854 Sambir – 24. 1. 1900 Gries), poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu, čestný rytíř Maltézského řádu
  • ⚭ II. (17. 5. 1919 Praha) Constantin Stuchlík (21. 7. 1877 Praha – 12. 4. 1949 Praha), akademický malíř
• 4. Arnošt (29. 1. 1866 Hradec Králové – 16. 12. 1866 Hradec Králové)
• 5. Malvína (12. 11. 1873 Polička – 2. 6. 1932 Krásné Březno)
  • ⚭ (12. 1. 1897) svobodný pán Jan Skrbenský z Hříště (24. 4. 1868 – ??)

Zemřel v březnu 1904.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)