Jindřich Kostomlatský z Vřesovic

Jindřich Kostomlatský z Vřesovic († 1520) byl český šlechtic z rodu rytířů z Vřesovic. Velkou část života strávil ve službách pánů z Janovic, od nichž koupil hrad Pajrek, a jako zemský škůdce byl roku 1520 popraven.

Jindřichovým otcem byl Jakub Kostomlatský z Vřesovic, vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Jedinou známou Jakubovou manželkou, a snad i Jindřichovo matkou, byla Kateřina z Helfenburka. Jindřich měl šest bratrů, z nichž byl nejspíše nejmladší. Narodil se koncem osmdesátých let patnáctého století, snad jako pohrobek, protože jeho otec Jakub Kostomlatský byl roku 1490 už mrtev.^[1]

Jindřichovi ještě roku 1510 patřila část kostomlatského hradu, ale v roce 1512 svůj podíl prodal. Oženil se s Kateřinou Kocovou z Dobrše, která se v dubnu roku 1512 neúspěšně soudila se svým bratrem Markvartem o část věna. O měsíc později Jindřich za 125 kop grošů koupil hrad Pajrek, k čemuž využil zbývající část manželčina věna. Péči o manželku zanedbával, a ta jej proto zažalovala. Soud se protáhl až do Jindřichovy smrti. Jindřich se soudil i s Jindřichem a Přibíkem Koci z Dobrše, kterým pokácel nějaké stromy. Soud se konal na jaře roku 1518, ale Jindřich se k němu ani na třetí výzvu nedostavil, a proto byl shledán vinným.^[1]

Od svého mládí Jindřich sloužil Janovským z Janovic při jejich loupeživých podnicích na česko-bavorské hranici. Účastnil se vypálení města Neukirchen beim Heiligen Blut. Po roce 1512 se podílel na tzv. janovické vojně, jejímž prostřednictvím se Janovští pokoušeli získat ztracené statky. Jindřich vedl boj s loupeživým rytířem Petrem Sudou z Řenče, který sídlil na janovickém hradě. Ovšem i Jindřichova posádka škodila v okolí Pajreka a účastnila se boje Janovských proti královským městům. Jindřich Kostomlatský byl proto prohlášen za zemského škůdce a jeho hrad oblehly vojenské oddíly královských měst. Jindřich byl zajat a převezen do Prahy. Po ročním věznění v Daliborce byl na Pražském hradě popraven stětím.^[1]

Pajrek připadl králi Ludvíku Jagellonskému, od kterého jej roku 1522 získal Albrecht ze Šternberka. Svá dědická práva však úspěšně uplatnila vdova Kateřina, po jejíž smrti hrad získaly její děti z prvního manželství.^[1]

• BOUKAL, Jan. Jakoubek z Vřesovic († 1462). Cesta chudého moravského rytíře k vládě nad severozápadními Čechami. České Budějovice: Veduta, 2016. 212 s. ISBN 978-80-88030-17-1. Kapitola Jakoubkovi potomci, s. 108.