Jindřich Kumpošt
Jindřich Kumpošt | |
---|---|
Narození | 13. července 1891 Brno Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 14. července 1968 (ve věku 77 let) Brno Československo |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
Povolání | architekt a urbanista |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Kumpošt (13. července 1891 Brno[1] – 14. července 1968 Brno) byl český architekt a urbanista, v letech 1920–1925 hlavní architekt města Brna.
Biografie
V letech 1911 a 1912 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze.[2] Od roku 1913 však již studoval ve Vídni na Akademii výtvarných umění, kde byl ovlivněn vídeňskou modernou Leopolda Bauera.[3] Po návratu do Brna začal od roku 1920 pracovat jako vedoucí Regulačního a architektonického oddělení Stavebního úřadu města Brna a byl tak de facto hlavním městským architektem. Zpracovával důležité urbanistické i architektonické plány Brna, na jeho žádost přišli do městských úřadů mladí architekti jako Jan Víšek, Jaroslav Grunt, Josef Polášek nebo Bohuslav Fuchs.[4] Úřad městského architekta opustil v roce 1925, kdy začal působit jako samostatný projektant. V letech 1945–1949 externě vyučoval regionální plánování na Vysoké škole technické, mezi lety 1945 a 1956 byl vedoucím odboru výstavby Zemského (později Krajského) národního výboru v Brně a předsedou Zemského studijního ústavu plánování v Brně.[2]
Dílo
První Kumpoštovy práce obsahují vlivy vídeňské moderny. V první polovině 20. let 20. století projektoval budovy ovlivněné holandskou architekturou (včetně vlastní vily),[3] později se postupně začal přiklánět k funkcionalismu, jehož se stal významným představitelem.
- nájemní domy v Nerudově ulici v Brně (1920–1921)
- nájemní dům v Celní ulici v Brně (1922–1923)
- vlastní vila v Barvičově ulici v Brně (1922–1924)
- Okresní nemocenská pokladna v Nerudově ulici v Brně (1922–1924)
- rodinné domy v Lerchově ulici v Brně (1923)
- nájemní domy se spořitelnou a kavárnou, ulice Husitská / Palackého v Brně-Králově Poli (1923–1925)
- Okresní nemocenská pokladna v Olomouci (1925–1927)[5]
- nájemní domy na Vaňkově náměstí v Brně (1926)
- kavárna Savoy na Jakubském náměstí v Brně (1929–1930)
- Fuchsova spořitelna v Třebíči (1931, společně s Bohuslavem Fuchsem)
- Kolonie Pod vodojemem v Brně (1935–1937)
a další
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Tomáše v Brně
- ↑ a b Jindřich Kumpošt [online]. Archiweb.cz [cit. 2010-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SVOBODOVÁ, Olga. Architektonické a urbanistické řešení Vaňkova náměstí v Brně arch. Jindřichem Kumpoštem [online]. Brno: Masarykova univerzita v Brně: Filozofická fakulta: Seminář dějin umění, 2006 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online. (bakalářská práce (formát PDF))
- ↑ PELČÁK, Petr. JINDŘICH KUMPOŠT 1891–1968. Monografie a výstava [online]. Archiweb.cz, 2006-12-13 [cit. 2010-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Poliklinika - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Kumpošt na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Kumpošt
- Jindřich Kumpošt v Encyklopedii dějin města Brna
- Jindřich Kumpošt, archiweb.cz
- Brněnský architektonický manuál, Jindřich Kumpošt
- Jindřich Kumpošt v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlastní vila Jindřicha Kumpošta, ulice Barvičova, Brno
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Celkový pohled na městskou spořitelnu od architekta Bohuslava Fuchse v Třebíči.