Jindřich Libštejnský z Kolovrat
| Jindřich hrabě Libštejnský z Kolovrat | |
|---|---|
 Rodový erb | |
| Nejvyšší zemský hofmistr Českého království | |
| Ve funkci: 4. listopad 1643 – 6. březen 1646 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Bedřich z Talmberka |
| Nástupce | Oldřich František Libštejnský z Kolovrat |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1638 – 1643 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Bedřich z Talmberka |
| Nástupce | Oldřich František Libštejnský z Kolovrat |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1628 – 1638 | |
| Panovník | Ferdinand II., Ferdinand III. |
| Předchůdce | Bedřich z Talmberka |
| Nástupce | Sezima z Vrtby |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1623 – 1628 | |
| Panovník | Ferdinand II. |
| Nástupce | Vilém mladší Popel z Lobkowicz |
| Vrchní výběrčí daní | |
| Ve funkci: 1615 – 1615 | |
| Panovník | Matyáš |
| Hejtman Nového Města pražského | |
| Ve funkci: 1612[1] – 1617[1] | |
| Panovník | Matyáš |
| Hejtman Prácheňského kraje | |
| Ve funkci: 1613 – 1614 | |
| Panovník | Matyáš |
| Císařský rada | |
| Ve funkci: 1603 – ? | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Narození | 1570 |
| Úmrtí | 6. března 1646 (ve věku 75–76 let) |
| Choť | (1600) Alžběta (Eliška) z Lobkowicz (1580–1663) |
| Rodiče | Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) a Alžběta Kavková z Říčan († 1585) |
| Děti | Oldřich František (1607–1650) |
| Příbuzní | bratr: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616) bratr: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) bratr: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) bratr: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) děd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) babička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.
Původ
Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.
Kariéra
Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.[2][3][pozn. 1] Významnějším postem byl úřad královského hejtmana Nového Města pražského (1612–1617).[1] V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.
V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.[2]
Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.
Zemřel 3. září 1646[3] a byl pochován v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.[5][pozn. 2]
Rodina
Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.
Majetek
Od roku 1603 vlastnil zámek Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c SKÁLA ZE ZHOŘE, Pavel. Historie česká: od defenestrace k Bílé hoře. Příprava vydání Josef Janáček. Praha: Svoboda, 1984. 450 s. S. 412.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
- ↑ a b MAREK, Miroslav. Kolovratové 2 [online]. Rev. 2008-12-21 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Petr. Obsazování úřadu krajského hejtmana v předbělohorském období a soupis krajských hejtmanů na základě dochovaných seznamů z let 1563/1564–1616/1617 (rigorózní práce). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. Dostupné online. S. 133.
- ↑ a b TISCHEROVÁ, Jana. Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky. Praha: Jalna, 2023. 880 s. ISBN 978-80-88421-04-7. S. 151.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 30.
- KUNCIPÁL, Karel. Kdo byl Jindřich Liebštejnský z Kolovrat. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 272–273.
- KUNCIPÁL, Karel. Spor o Střelu. Výběr. 1992, roč. 29, čís. 4, s. 273–275.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
detail - klášter dolní ročov
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Wappen der Kolowrat (tschechisch Kolovratové, auch Krakovští z Kolovrat), eines böhmischen Uradelsgeschlechts mit gleichen Vorfahren wie die Herren und Reichsgrafen Sahrer von Sahr, auch: Schdiar von Schdiar, gelegentlich auch von Saar, tschechisch: Žďárští ze Žďáru und alttschechisch: Zdiárský ze Zdiáru, lateinisch: de Sora oder de Sara, die Herren von Janovic (deutsch von Janowitz) oder die Herren von Vimperk (deutsch von Winterberg). Verwandtschaft besteht auch mit den Rittern und Grafen Čejka von Olbramovic (deutsch Czejka von Olbramowitz) sowie mit den Rittergeschlechtern Dvořecký von Olbramovic (deutsch Dvoretzky von Olbramowitz), Podolský von Olbramowitz und Zrucký von Chřenovic. → [1]