Jindřich Librarius

Blahoslavený Jindřich Librarius
převor
Narození	přelom 12. a 13. století Morava
Úmrtí	1281 České Budějovice
Místo pohřbení	Dominikánský klášter, České Budějovice
Řád	Řád bratří kazatelů
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy	kniha, dominikánské roucho
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahoslavený Jindřich Librarius, také uváděný jako Heinrich Liberal^[1], (?, Morava^[2] – 1281, České Budějovice) byl prvním převorem a spoluzakladatelem dominikánského kláštera v Českých Budějovicích.^[3]

Jindřich Librarius měl blízko ke králi Přemyslu Otakaru II., do Budějovic přivedl dominikány ještě před založením kláštera. Podle příběhů tradovaných z doby baroka (2. polovina 17. století) byl osobním zpovědníkem Přemysla Otakara II. Králi, který postrádal mužského potomka, doporučil Librarius, aby si boží přízeň naklonil založením kláštera. K tomu došlo nejpozději v roce 1265.^[4] Listina, v níž Hirzo z Klingenbergu předává pozemek ke stavbě kláštera dominikánům, je datovaná 10. březnem 1265. Z jejího obsahu ale vyplývá, že byla vystavena dodatečně, po reálném započetí stavby, které patrně vyvolalo otázky ohledně legitimity zabrání parcely ze strany dominikánů. Tato listina se zachovala v opisu. Protože se nedochovala zakládací listina města Českých Budějovic (ani žádná její kopie), je datum potvrzeného převedení pozemku na dominikány vztahováno i na založení města.

Jindřich Librarius byl podle zmínky z roku 1659 pohřben v kapli svatého Vavřince v kostele Obětování Panny Marie v dominikánském klášteře v Českých Budějovicích.^[5] Není však známo, zda byly ostatky do kaple přemístěny právě v době baroka, nebo v ní byl pohřben bezprostředně po úmrtí. Vyloučeno to není, kaple v době pohřbu již mohla existovat (případně být k tomuto účelu zřízena), neboť právě rok 1281 bývá v některých literárních pramenech spojován se vznikem kostelního trojlodí.^[6] Podle informací z doby baroka byly ostatky uloženy za oltářem svatého Vavřince. Ten byl později nahrazen oltářem svaté Barbory.^[1] V kapli stála dřevěná socha s nápisem uvádějícím, že léta páně 1281 zemřel blahoslavený Jindřich Librarius, první převor kláštera. Socha se nezachovala, informace z ní však byla zhruba v 16. až 17. století opsána na tabuli mrtvých umístěnou v křížové chodbě kláštera. Tabule již neexistuje, ale informace z ní byly zachovány díky úředně ověřenému opisu pořízenému v roce 1684. Později vznikla kopie tohoto opisu, která se jako jediná známá dochovala do současnosti. Informace o místě pohřbení byla ve 20. století známa z literárních pramenů, kaple svatého Vavřince se nedochovala (respektive její poloha nebyla známa),^[6] uváděna byla v souvislosti s jižní částí příčné lodi a jižní stěnou trojlodí. Při archeologických výzkumech během rekonstrukce kláštera v 90. letech 20. století se však v těchto místech pod podlahou žádné ostatky nenašly.

Při geofyzikálním průzkumu kostela v roce 2018, který byl prováděn z důvodu statiky, byl ve zdi oddělující prostory kostela a křížové chodby objeven prostor uzavřený cihlovou zazdívkou.^[7] V lednu 2019 byl proveden průzkumný vrt o průměru 5 milimetrů, který pronikl 15 centimetrů silnou zazdívkou a odhalil gotický prostor dosahující zhruba 2 metrů výšky, 2 metrů šířky a 55 centimetrů hloubky. Prostor byl shora uzavřen gotickou klenbou a v jeho levé zadní části ležela dřevěná truhla s nečitelným nápisem překrytá papírem. Vpravo vedle truhly ležel další papír a ve střední části podlahy menší papírek.

30. ledna 2019 byl pod vedením archeoložky Zuzany Thomové a za přítomnosti médií, archeologa a náměstka primátora Juraje Thomy, archiváře Daniela Kováře, ředitele Jihočeského muzea Františka Štangla, správce kláštera Jiřího Míchala a dalších specialistů vrt zvětšen na průměr 20 milimetrů a následně byl proveden detailnější průzkum kaple. Z videozáznamu se jevilo, že v papíru uloženém vedle dřevěné truhly jsou zabaleny dlouhé kosti (což se později nepotvrdilo). Menší papírek uvádí datum zazdění „Budweis am 19 Juli 1893 […]“. Na původních stěnách kaple byly nalezeny pozůstatky barevné výmalby či fresek a podpisy osob, které roku 1893 zazdívku provedly: Hamberger, Václav Vitner a stavitel Staberňak.

Dále bylo plánováno otevření kaple, zrestaurování nalezeného materiálu, provedení antropologického průzkumu a uložení ostatků na vhodnějším místě v kostele.

V zazdívce kaple byl vytvořen obdélníkový otvor dimenzovaný podle rozměrů dřevěné schrány. 26. června 2019 došlo k jejímu vyjmutí a otevření. Přítomni byli mj. Zuzana Thomová (archeologické oddělení Jihočeského muzea), tým Jiřího Šindeláře (GEO-CZ), Daniel Kovář (vedoucí oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni), Erika Průchová (antropoložka), Irena Hájková (restaurátorka textilií), Petr Sommer (ředitel Centra medievistických studií), Rudolf Krajíc (ředitel Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity), Petr Velemínský (antropolog z Národního muzea), Jiří Svoboda (primátor Českých Budějovic), Dominik Duka (kardinál), Vlastimil Kročil (biskup českobudějovický) a Zdeněk Mareš (děkan katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích). Po otevření schránky Dominikem Dukou byly nalezené kosterní ostatky fotograficky zdokumentovány a uloženy do nového dřevěného relikviáře. Při zběžném ohledání bylo zjištěno, že část menších kostí je patrně zvířecích.^[8]

Kromě dřevěné skříňky s ostatky byly z niky vyzvednuty další předměty, především tužkou psaný list se jmény osob, které se na zazdívce (a tehdejší rekonstrukci kostela) podílely:

Dále to bylo vydání novin Národní politika z 18. července 1893 a sbírka básní Jaroslava Vrchlického Z Hlubin.^[8]

Výsledky průzkumů provedených v roce 2019 zveřejnil vědecký tým na konferenci konané 28. ledna 2020. Původní dřevěná schránka byla konzervována a použité dřevo určeno jako smrkové. Konzervátorskými zásahy prošly i nalezené dokumenty. Společně se schránkou pak byly vystaveny ve skleněné vitríně umístěné v kostele Obětování Panny Marie. Antropologický výzkum zjistil, že kosterní ostatky patří třem osobám: muži, ženě a dítěti ze 14., 16. a 17. století. S 95% jistotou ostatky nepatří osobě žijící ve 13. století. Zvířecí kosti byly určeny jako krůtí, husí a telecí.^[9][10]

Během průzkumu v lednu 2019 bylo zjištěno, že pod objevenou nikou existuje ještě další prostora, v níž se nacházejí dřevěné zbytky a kosti.^[8]

V létě roku 2020 byla novověká zazdívka niky vybourána a byl odkryt původní gotický výklenek dosedající na kamennou desku. Pod touto deskou byl navrtán otvor a sondou byla potvrzena další prostora se zbytky kostí a dřeva. V září 2020 byla tato menší dutina pod nikou vybourána, její obsah byl bez porušení nálezové situace vyzvednut a podroben výzkumu v laboratoři Archeologického ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Sestával z kosterních ostatků, zbytků rozpadlých látek, dřeva a železných hřebů. Radiokarbonové datování látky a dřeva prokázalo období druhé poloviny 13. až druhé poloviny 14. století, také tvar hřebů je typicky středověký. Kosterní materiál obsahoval ostatky minimálně tří dospělých mužů, z toho jednoho ve vyšším věku (40–64 let), na jehož kostře byly též zjištěny progresivně degenerativní změny. V relativní chronologii bylo datum úmrtí určeno do druhé poloviny 13. století, v absolutním datování k roku 1288. Soubor kostí však obsahoval i kosti netopýra, což napovídá, že původně byly uloženy na jiném, dostupnějším místě.^[11]

Následně bylo rozhodnuto, že nalezený prostor v jižní stěně trojlodí bude pietně upraven. Nika i dutina pod oltářní mensou zůstanou odkryté a v nich budou ostatky prvního převora českobudějovických dominikánů uloženy v nové důstojné dřevěné schráně. Identifikované a ošetřené ostatky Jindřicha Libraria byly uloženy do relikviáře dne 9. srpna 2021.^[12]

20. února 2023 schválilo zastupitelstvo Českých Budějovic záměr přejmenovat 267 metrů dlouhý úsek Zátkova nábřeží (v rozsahu od Solní branky k hotelu Klika) na nábřeží Jindřicha Libraria. Toto pojmenování vstoupilo v platnost k příležitosti 758. výročí založení města, 10. března 2023, kdy byly ostatky Jindřicha Libraria uloženy do gotické kaple v jižní stěně kostela.^[13][14]

• Seznam světců a mučedníků katolické církve

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Librarius na Wikimedia Commons
• KUŽNÍK, Jan. V zazděné kapli zpovědníka krále objevili vědci i další kosti neznámé osoby. iDNES.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
• CINKLOVÁ, Adéla. Vědci objevili v Budějcích ostatky zpovědníka Jindřicha Libraria. budejckadrbna.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
• ČTK. Archeologové našli sedm set let staré ostatky zpovědníka Přemysla Otakara II.. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-30 [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
• THOMOVÁ, Zuzana. Průzkum ostatků prvního převora českobudějovických dominikánů Jindřicha zvaného Librarius. Setkání [online]. 2021-03-31 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.