Jindřich Ludvík z Rohanu

Jindřich Ludvík Rohan z Guéméné
Narození	30. srpna 1745 Paříž
Úmrtí	24. dubna 1809 (ve věku 63 let) Praha
Místo pohřbení	Rohanská hrobka (od 1824)
Choť	Viktorie Armanda Josefa z Rohanu
Děti	Karel Alain z Rohanu Ludvík Viktor z Rohanu Julius Armand Ludvík z Rohanu Marie Luisa Josefina z Rohanu
Rodiče	Julius Herkules Rohan z Guéméné a Marie Luisa z La Tour d'Auvergne
Rod	Rohanové
Příbuzní	Princess Berthe de Rohan-Guéméné (vnučka)
Funkce	Grand Chamberlain of France (1775–1790)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Ludvík Rohan, kníže z Guéméné (francouzsky Henri-Louis-Marie de Rohan, price de Guémené, 30. srpna 1745, Paříž – 24. dubna 1809, Praha) byl francouzský šlechtic a dvořan, z francouzského rodu Rohanů, působil jako předposlední velký komorník Francie.

Životopis

Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže Rohan z Guéméné se narodil v Paříži jako jediný syn hlavního představitele rodu Rohanů, Julia Herkula, knížete z Guéméné, a jeho manželky Marie Luisy z La Tour d'Auvergne (dcery Karla Godefroye z La Tour d'Auvergne). Marie Luisa měla nemanželské dítě se svým milencem Karlem Eduardem Stuartem. ^[1]

Rodina a potomstvo

15. ledna 1761 se Jindřich Ludvík oženil v kostele Saint-Jean-en-Grève se svou vzdálenou sestřenicí, Viktorií Armandou Josefou z Rohanu, dcerou Karla z Rohanu, knížete ze Soubise a jeho ženy Anny Terezy Savojské. Pár měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Rodina žila v rodovém paláci Rohan-Guémené na náměstí des Vosges.

V roce 1767 byl Jindřich Ludvík jmenován vrchním velitelem královské gardy Ludvíka XVI. a roku 1775 velkým komorníkem Francie, neboť jeho strýc Godefroy Karel Jindřich z La Tour d'Auvergne, vévoda z Bouillonu, na tento úřadu rezignoval. Také kněžna z Guéméné získala dvorský úřad, byla jmenována guvernérkou královských dětí.

Od 80. let 18. století se Jindřich Ludvík a jeho rodina zapletli do osobních a politických skandálů a v roce 1782 kníže vyhlásil bankrot s dluhem 33 milionů livrejí. On a Viktorie se vzdali svých obvinění u soudu a opustili Versailles. Jejich majetek byl prodán, včetně pařížského paláce a jejich sídla v Montreuil.

Po smrti svého tchána zdědil titul knížete ze Soubise.

Emigrace

Během francouzské revoluce Jindřich Ludvík s otcem a částí rodiny uprchl ze země, zatímco jeho manželka zůstala ve Francii. Uchýlil se nejprve do Švýcar, poté do Německa a nakonec do habsburské monarchie, konkrétně do Prahy. Zde sloužil v rakouské císařské armádě.^[2]

V roce 1808 mu císař František I. udělil knížecí titul ^[3] a o několik měsíců později Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže z Guéméné, roku 1809 ve věku 63 let v Praze zemřel.

Většina jeho potomků zůstala v Rakouském císařství, kde vytvořili novou větev rodu, která vzkvétá dodnes.

Potomstvo

• Šarlota Viktorie Josefa Henrieta z Rohanu (17. listopadu 1761 – 15. prosince 1771)
• Karel Alan Gabriel z Rohanu (18. ledna 1764 – 24. dubna 1836), vévoda z Montbazonu, Rohanu, kníže z Guéméné, ⚭ 1781 Louise Aglaé de Conflans d'Armentieres (1763–1819)
• Marie Luisa Josefína z Rohanu (13. dubna 1765 – 21. září 1839), ⚭ 1780 Karel Ludvík Kašpar z Rohanu (1765–1843), vévoda z Montbazonu
• Ludvík Viktor Meriadec z Rohanu (20. července 1766 – 10. prosince 1846), vévoda z Rohanu a Bouillonu, ⚭ 1809 Berta Rohanová (1782–1841)
• Julius Armand Ludvík z Rohanu (20. října 1768 – 13. ledna 1836), ⚭ 1800 Kateřina Vilemína Zaháňská (8. února 1781 – 29. listopadu 1839), rozvedli se v roce 1805

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Louis, Prince of Guéméné na anglické Wikipedii.