Jindřich Merganc

Jindřich Merganc
Pamětní deska na rodném domě architekta Jindřicha Mergance v Žamberku
Pamětní deska na rodném domě architekta Jindřicha Mergance v Žamberku
Narození7. července 1889
Rakousko-Uhersko Žamberk,
Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. února 1974 (ve věku 84 let)
Československo Bratislava,
Československo
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Merganc, křtěný Jindřich Václav (7. července 1889, Žamberk[1]28. února 1974, Bratislava) byl významný architekt českého původu, žijící a tvořící na Slovensku. Byl představitelem nových tendencí v moderní slovenské architektuře.

Život

V letech 19061914 studoval s přestávkami architekturu u slavných architektů Jana Kotěry (AVU) a Jože Plečnika (UMPRUM). Tomu předcházelo studium figurální kresby a olejomalby na kterém ho finančně podporoval baron Parish. Studium mu přerušila vojenská služba v Mostaru (Slovinsko), později pak první světová válka, po které přišel na Slovensko. Po roce 1914 se sblížil s profesorem Jožo Plečnikem, zejména na základě jazykových znalostí slovinštiny, kterou mladý Merganc ovládal.

Tvorba

V roce 1920 začal pracovat na referátu Ministerstva veřejných prací, kde se věnoval problematice městské regulace. V roce 1922 založil společně se stavitelem Otmarem Klimešem vlastní architektonický ateliér v Bratislavě. Až do roku 1936 projektoval hlavně rodinné domy, převážně pro Čechy žijící v Bratislavě.

Dobrým příkladem jeho novátorských myšlenek je jeho vlastní rodinný dům na Čelakovského ulici, v blízkosti bratislavského hradu. Postavil ho spolu s O. Klimešem v duchu rondokubizmu, „československého národního slohu“. Kromě svého domu realizoval ještě několik dalších. Příkladnou je puristická vila na Gorazdově ulici. Nenápadný ale důstojně působící dům na svažitém pozemku nedaleko Horského parku je z roku 1935. Vyvážený kubický objekt, skládající se z hlavní trojpodlažní hmoty a k ní připojenému o poschodí menšímu kubusu vystupujícímu směrem do ulice. Vyvážená kompozice je podpořena plochou střechou.

Z tvorby rodinných domů nelze nevzpomenout ještě vilu Dr. Dvořáka na Mudroňově ulici v Bratislavě. Stavba je zářivým příkladem vlivu Le Corbusiera na československé architekty.

Architekt Merganc se kromě profesora Plečnika sblížil i s kolegou Dušanom Jurkovičem a spolu s ním se podílel na mnohých projektech. Za zmínku stojí sanatorium MUDr. Kocha z roku 1930. Koncept budovy velmi dobře koresponduje s okolím a je citlivě zasazen do svažitého terénu. Vychází z čistých forem, typických pro Mergancovu tvorbu, realizovanou z přírodních ušlechtilých materiálů. Nejvýraznější je fasáda z neomítnutého režného zdiva. V interiéru je použit mramor jako obkladový materiál komunikačního jádra, které navazuje na čistou dispozici sanatoria.

V roce 1940 byl dokončen jeho projekt Penzijní ústav, dnes Předsednictví SAV. Ze svého posledního pracoviště – Spojprojektu, odchází v červenci 1958 do důchodu.

Významné ocenění

V roce 1970 se stal čestným členem Svazu slovenských architektů. Tímto gestem mu slovenští architekti projevili uznání jako dobrému architektovi a ušlechtilému člověku.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jindřich Merganc na slovenské Wikipedii.

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1888-1901 v Žamberku , sign. 186-6365, ukn 11081, str.17. Dostupné online.

Literatura

  • Pavel, M. Architekt Jindřich Merganc: lidský rozměr (dizertační práce). Praha, Ústav teorie a dějin architektury, FA ČVUT, (školitel Matúš Dulla), 2018.
  • Pavel, M. Neznámý architekt významných staveb: Jindrich Merganc v souboji s vodou in.: BETON-technologie, konstrukce, sanace., 2016(6), ISSN 1213-3116, s 66-73.
  • Pavel, M. Kochovo sanatorium - (ne)využitá šance in.: Pavel, M. (ed.) Architektura mezi uživatelem a tvůrcem, FA ČVUT, 2014, s. 98 - 113
  • Dulla, M.- Moravčíková, H.: Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava, Slovart 2002. s 371, 375, 387, 413.
  • Dulla, M. a kol.: Majstri architektúry. Bratislava, Perfekt 2005. s 54-55.
  • Kusý, M.: Architektúrana Slovensku 1918-1945. Bratislava, Pallas 1971. 186 s.
  • Šlachta, Š.: Jindřich Merganc. Projekt 28, 1986, č.1, s 37-39.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
MergancKlemensova2.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Merganc: Družstevný obytný dom zamestnancov SND, Klemensova 15-17, Bratislava. Postavené 1922-1923
MergancKlemensova1.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Merganc: Družstevný obytný dom zamestnancov SND, Klemensova 15-17, Bratislava. Postavené 1922-1923
Architekt Jindřich Merganc.jpg
Autor: Bohemianroots, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska na rodném domě architekta Jindřicha Mergance v Žamberku
MergancKlemensova.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Merganc: Družstevný obytný dom zamestnancov SND, Klemensova 15-17, Bratislava. Postavené 1922-1923
Vila Dr Dvořáka4.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 101-131/2 CHMSK/101-131/2,CHMSK/101-131(other) Slovenské republiky.
Bratislava Partizánska 27 01.jpg
Autor: Lure, Licence: CC BY-SA 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 101-748/1 CHMSK/101-748/1,CHMSK/101-748(other) Slovenské republiky.
MergancKlemensova3.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Jindřich Merganc: Družstevný obytný dom zamestnancov SND, Klemensova 15-17, Bratislava. Postavené 1922-1923
Slovenská akadémia vied.JPG
Budova Slovenskej akadémie vied (pôvodne Zemská úradovňa všeobecného penzijného ústavu) na Štefánikovej ul. č. 49 v Bratislave vznikla v rokoch 1925 - 1927 podľa projektu Jindřicha Merganca