Jindřich Paseka

Jindřich Paseka
Narození15. července 1928
Svratouch
Úmrtí7. července 2005 (ve věku 76 let)
Příčina úmrtícelkové vyčerpání organizmu[1]
BydlištěSvratouch
Povoláníbylinkář, diagnostik, lidový léčitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Budova hvězdárny ve Vlašimi v okrese Benešov

Jindřich Paseka (15. července 1928[1] – 7. července 2005)[2] byl český bylinkář, lidový léčitel[2] a psychotronik.[1] Mezi jeho žáky se řadí bylinkář, diagnostik a léčitel Bohumil Jukl působící v Praze a v Sádku u Polčiky;[1][pozn. 1] bylinkář a léčitel Břetislav Nový[1][pozn. 2] a bylinkář Pavel Váňa.[5]

Život

Začátkem roku 1948 sloužil dvacetiletý Jindřich Paseka na československých státních hranicích, ale po únoru 1948 byl zatčen, obviněn z politického deliktu a odsouzen na 12 let odnětí svobody.[5] Po odpykání sedmi let trestu byl omilostněn.[5] Původním povolání byl klempíř, pracoval jako lakýrník a zásobovač.[5] Svoje neobvyklé schopnosti u sebe Jindřich Paseka objevil při hledání vody (proutkaření) ve 30 letech[5] svého věku.[1] Svoje neobvyklé schopnosti považoval za Boží dar a postupně je kultivoval.[5]

Ve Svratouchu na Vysočině, kde prožil většinu svého života,[5] působil od roku 1969, také se zde oženil a měl tu i svoji léčitelskou praxi.[1] Diagnózy a bioenergetické působení byly Pasekovy dominantní léčitelské atributy.[5] Diagnózy svých pacientů byl údajně schopen určit až s 80% úspěšností za použití virgule ve tvaru silné ocelové pružiny.[1] Při léčebném působení bioenergií na pacienty používal Jindřich Paseka nilský kříž, který držel v ruce.[1] Jindřich Paseka působil léčitelsky i distančně („na dálku“).[5] Každé pondělí večer (společně se čtenáři měsíčníku Regenerace) spoluvytvářel mentální „Kruh naděje“.[5]

V 70 letech 20. století byl poradcem v otázkách životosprávy pro tehdejšího prezidenta Československé republiky Ludvíka Svobodu. [pozn. 3] Léčitelsky pomáhal i některým hercům a politicky či společensky významným osobnostem (kardinál František Tomášek, Lubomír Štrougal, prezident Ludvík Svoboda, herečka Helena Růžičková, Jana Brejchová, herec Jaromír Hanzlík, ...)[1] Svoje diagnostická zjištění předával i lékařům a po sametové revoluci v roce 1989 začal svoje léčebné postupy i publikovat.[1] (Jindřich Paseka byl přispěvatelem do časopisu Meduňka.[pozn. 4])

V roce 1990 odešel do starobního důchodu a ve Svratouchu na Vysočině se dále věnoval výlučně léčitelské praxi.[1] Za svoje služby nepožadoval peníze. Dárky, které mu jeho vděční pacienti věnovali, povětšinou rozdal. U jeho domu se tvořily fronty osob, kterým bez oddechu pomáhal (průměrně diagnostikoval asi 100 lidí denně;[5] spal prý jen asi 3 hodiny denně).[1]

Byl pravidelnou osobností na vlašimských seminářích O mezních otázkách astronomie, které navštěvoval od roku 1992.[5] Poslední jeho návštěva ve Vlašimi se uskutečnila v roce 2004.[5] Od roku 2003 už nekouřil (původně byl silný kuřák, cca 60 cigaret denně), bojoval s rakovinou plic.[5] Zemřel ve věku 77 let na celkové vyčerpání organismu.[1]

Vlastnosti

Jindřich Paseka byl díky rodinné výchově velice skromný[5] a hluboce věřící člověk se silným zájmem (a poměrně značným objemem znalostí) o historii.[1] Oplýval prý i jasnovidnými schopnostmi.[1]

Dokumentární film

V roce 1987 dokončil tehdy začínající režisér Zdeněk Podskalský mladší svůj dokumentární film – ročníkovou práci na FAMU. Film s názvem Legenda pojednával o lidovém léčiteli Jindřichu Pasekovi.[7] V době vzniku dokumentárního filmu Legenda patřil v Československu Jindřich Paseka do trojice velmi známých lidových léčitelů, jimiž byli: páter František Ferda za Sušice a Božena Kamenická alias „Bába z Radnic“.[5] Podskalského film byl promítnut na FAMU a v roce 1988 na semináři O mezních otázkách astronomie, jenž byl pořádán na hvězdárně ve Vlašimi.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Bohumil Jukl (* 22. září 1950) – fytoterapeut, diagnostik, léčitel a majitel firmy ze Sádku u Poličky, žák Jindřicha Paseky.[3]
  2. ↑ Břetislav Nový alias „Dědek kořenář“ – majitel firmy vyrábějící tradiční přírodní produkty, autor receptur. Aktivně se věnuje přednáškové a publikační činnosti v oblasti alternativní medicíny.[4]
  3. ↑ O Ludvíka Svobodu pečovala i lidová léčitelka Božena Kamenická.[5]
  4. ↑ Rodinný časopis Meduňka se zabývá alternativní medicínou a dalšími netradičními metodami léčení. Příspěvky se věnují tématy souvisejícími s bylinkami, astromedicínou, zdravou výživou, psychoterapií, bioenergií, reflexní terapií, ...[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p ZAHRÁDKA, Roman. Paseka Jindřich [online]. web: awashop cz [cit. 2021-10-21]. Publikováno v časopisu Ve hvězdách & Lidový léčitel. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Jindřich Paseka (narozen 1928 – zemřel 7.7.2005) – Lidový léčitel [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-10-21]. Identifikační číslo: js20040510007. Dostupné online. 
  3. ↑ Jukl Bohumil [online]. web: awa shop cz [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Dědek kořenář [online]. web: eshop alfa fit cz [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q KUCHAŘ, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. 1. vyd. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 s. ISBN 978-80-7281-566-1. Kapitola Jindřich Paseka, s. 139 až 147. 
  6. ↑ Meduňka - roční předplatné Česká republika [online]. web: Obchod Meduňka cz [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b KUCHAŘ, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. 1. vyd. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 s. ISBN 978-80-7281-566-1. Kapitola Vlašimské semináře; Jindřich Paseka, s. 68 až 79 a strana 139. 

Literatura

  • Kuchař, Jiří. Léčitelé, jasnovidci a mágové: Moje svědectví o tom, jak jsem je potkal. Praha: nakladatelství Eminent, 2021. 408 stran; Jindřich Paseka je uváděn na stránkách: 73, 117, 139, 140, 142, 145, 146, 147, 209, 211, 314, 368, 370; (pevná vazba s matným přebalem); (EAN: 9788072815661); ISBN 978-80-7281-566-1.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vlašim - hvězdárna budova.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Budova hvězdárny ve Vlašimi v okrese Benešov