Jindřich Pešák

Jindřich Pešák
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci: 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1948 – 1960
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci: 1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1971
Předseda MNV Polná
Ve funkci: 1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	18. září 1895 Polná Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. nebo 30. listopadu 1979 Jihlava Československo Československo
Profese	politik
Ocenění	Řád republiky Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Pešák (18. září 1895^[1] Polná^[2] – 29.^[1] nebo 30. listopadu^[2][3].^[4] 1979 Jihlava^[2][3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa; poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

Pocházel z města Polná. Narodil se v dělnické rodině. Vychodil školu a vyučil se svrškařem. Pracoval potom v různých firmách ve Vídni. Bojoval v armádě za první světové války. V roce 1918 se dostal na italské frontě do zajetí. Po návratu do Československa pracoval jako příležitostný dělník v Polné. Od roku 1923 byl dílnovedoucím v podniku Wollmann. Později působil jako vedoucí dělnického obuvnického družstva v Polné. Patřil mezi zakládající členy KSČ v Polné. Byl vychovatelem v DTJ-JET a funkcionářem odborové organizace obuvníků. V parlamentních volbách roku 1929 a parlamentních volbách roku 1935 neúspěšně kandidoval za KSČ. Byl aktivní i v komunální politice. V období let 1926–1930 zasedal v městské radě v Polné. V roce 1938 se zde stal náměstkem starosty.^[3]

Za druhé světové války byl funkcionářem ilegální KSČ.^[3] V období červen 1941 - srpen 1943 vězněn jako člen KSČ pro tisk a rozšiřování protinacistických letáků.^[2][5] Roku 1943 byl propuštěn a dán pod policejní dozor.^[3]

Už koncem roku 1944 založil v Polné ilegální národní výbor. Od dubna 1945 do roku 1946 byl předsedou Revolučního národního výboru, později Místního národního výboru v Polné. Funkce se vzdal pro pracovní vytížení. V poválečném období zasedal i na ONV v Havlíčkově Brodu. Původní profesí byl obuvníkem.^[6] Po válce se přestěhoval do Nových Dvorů u Polné, založil tam JZD. V 50. letech se uvádí, že v tamním JZD pracoval i jeho syn a manželka. V roce 1950 se navíc stal krajským inspektorem Československých státních statků.^[3] Dne 19. června 1950 byl u obce Kamenná na Havlíčkobrodsku spáchán na Pešáka atentát. Jeho vozidlo bylo ostřelováno dávkou ze samopalu. Pešák ale nebyl zraněn. Pachatel byl shodou okolností dopaden roku 1956.^[7]

Po válce byl na VIII. sjezdu KSČ zvolen členem ÚV KSČ.^[8] K roku 1954 se profesně uvádí jako tajemník Krajského výboru KSČ v Jihlavě.^[9]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSČ.^[10] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za KSČ.^[11] Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění za KSČ zvoleným ve volebním kraji Havlíčkův Brod.^[12] Mandát znovu získal ve volbách v roce 1954,^[13] volbách v roce 1960^[14] a volbách v roce 1964 (po roce 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).^[15] Zde zasedal do roku 1968. V letech 1969-1971 byl ještě poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.^[16]

Roku 1949 získal Řád 25. února I. stupně. V roce 1965 získal pak Řád republiky.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Jindřich Pešák v parlamentu