Jindřich Praveček

Jindřich Praveček
Rudolf, Alois a Jindřich Pravečkovi (1915)
Základní informace
Narození	1. března 1885 Hroby u Tábora, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. února 1969 (ve věku 83 let) Hradec Králové, Československo Československo
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba a scénická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent a sbormistr
Děti	syn Jindřich Praveček mladší dcera Blažena Pravečková-Marková
Příbuzní	bratr Alois Praveček zeť Oldřich Marek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Praveček (1. března 1885 Hroby u Tábora^[1] – 11. února 1969 Hradec Králové) byl český pedagog, dirigent a skladatel.

Jindřich Praveček (starší) pochází ze staré a známé hudební rodiny - jeho dědeček^[2] i otec byli řídícími učiteli a řediteli kůru v obci Hroby u Tábora (3 km jihovýchodně od Chýnova). Otec Matěj Praveček dal synovi Jindřichovi hudební základy, učil ho na housle, violu, klavír i varhany. Jindřich po základní škole vystudoval (1900-1904) v Soběslavi učitelský ústav a na své první učitelské místo nastoupil v roce 1904 v Osíku u Litomyšle.

Dále působil na lanškrounském okrese, a to od roku 1905 v Čermné, Bystřeci a roku 1906 ve Výprachticích. Zde byl 14 let a kromě učitelského povolání pracoval jako jednatel Národní jednoty severočeské, režisér divadla a knihovník a také řídil žákovský orchestr a pěvecký sbor mládeže, pořádal (s ředitelem K. O. Hubálkem) vzdělávací besídky pro mládež i dospělé. Založil Pravečkovo smyčcové kvarteto, se kterým často jezdil koncertovat v širším okolí. Byl také spoluzakladatelem Sokola ve Výprachticích.

Po přestěhování do České Třebové od roku 1920 učil na místní chlapecké, později dívčí škole a současně učil zpěv a hudební výchovu (po schválení Zemskou školní radou v Praze) na státní reálce v letech 1920-1940, vyučoval také na Husově lidové škole (1921-24). Přispíval do Hudebního zpravodaje, Východočeského obzoru, Východu aj. Je spoluautorem publikace Česká Třebová (vydala M. Ondříčková, Pardubice, 1934).

V České Třebové působil jako klavírista, dirigent a sbormistr četných místních orchestrů a pěveckých souborů i spojených sborů na pěveckých festivalech. Řídil např. pěvecký sbor Bendl (1923-1948), hudební spolek Smetana (1920-1945) a pěvecký sbor železničářů (1921-1923) a na reálce vytvořil a řídil studentský sbor a orchestr (1920-1939).

Jako účinkující vystupoval ve slavnostním představení, kterým byla opera Bedřicha Smetany Tajemství, kterou nastudovalo a provedlo Orchestrálního sdružení v Ústí nad Orlicí u příležitosti otevření nové budovy divadla 27. září 1936. Z jeho iniciativy se začaly pořádat "Dny národních písní" (jejich tradice byla obnovena sborem Bendl roku 1968).

Jindřich Praveček si v letech 1928-1933 doplnil hudební vzdělání studiem skladby (u G. Rooba v Praze). Napsal zejména skladby pro mužské, ženské, dětské, smíšené a příležitostné sbory. Také četné písně a mnohé úpravy písní pro různé sbory, kantátu Slavný den pro smíšený sbor a symfonický orchestr, dále skladby komorní (smyčcový kvartet), církevní-chrámové, orchestrální a též doprovodné k tělocvičným vystoupením nebo dětským divadelním hrám. Některé jeho skladby byly vysílány čs. rozhlasem, řada jeho sborů byla na programu předních pěveckých těles.

Jindřichu Pravečkovi udělila Cecilská hudební jednota čestné členství. Za zásluhy o český zpěv byl jmenován prvním čestným členem českotřebovského spolku Bendl, oceněn byl čestným diplomem Národní jednoty severočeské v Praze. Jeho schopnosti byly oceněny v roce 1934 uměleckou komisí pěvecko-hudebního festivalu v Praze zařazením jeho skladby do pořadu I. slavnostního koncertu v Průmyslovém paláci. 540 zpěváků východočeské župy Fibichovy tehdy zapělo pod vedením autora slavný sbor "Láska k vlasti". Celý pořad přenášel Československý rozhlas

• Roku 1965 byl jmenován čestným občanem města Česká Třebová.

• Od 3. srpna 1980 se ostatky Jindřicha Pravečka staršího a jeho ženy Anny nacházejí v rodinném hrobu ve Výprachticích. Pietnímu aktu tehdy předcházely velké oslavy.

Ve sbírkách městského muzea v České Třebové je uloženo několik jeho skladeb pro sbor, např. "Rodný kraj", "Láska k vlasti", "Oj, česká písni!", které jsou věnovány jednatelce zpěváckého spolku Lukes Marii Moláčkové, dále např. rukopis skladby pro ženský sbor a klavír "Umlklo stromů šumění", které složil na slova Vítězslava Hálka a věnoval pěveckému spolku Lukes v Ústí nad Orlicí.

Jindřich Praveček (starší) vychoval tři děti, z nichž pokračoval v hudební rodinné tradici zejména syn Jindřich (*1909 ve Výprachticích - †2000). Absolvent hudební školy v Pardubicích (1928 - hra na housle u Stanislava Ondříčka); mladý Jindřich koncertoval za klavírního doprovodu svého otce; v roce 1929 nastoupil vojenskou službu a 1931 byl jmenován kapelníkem na Vojenské hudební škole v Praze a v roce 1950 kapelníkem Ústřední hudby československé armády; v letech 1948 - 1951 vyučoval instrumentaci pro dechové nástroje na JAMU. Autor řady pochodů, skladeb pro dechové orchestry, úprav národních písní pro sóla, sbory i orchestry. Celkem napsal asi 150 skladeb. Činný byl i ve vydavatelské činnosti a byl také častým členem soutěžních komisí. Jeho jméno nese ve svém názvu od roku 1997 Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka v Lanškrouně a od roku 2003 Základní škola Jindřicha Pravečka ve Výprachticích

Bratr Alois Praveček (1880-1957) byl známý vojenský kapelník, hudebník a skladatel.

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha s. 356

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Praveček
• Jindřich Praveček st.
• Jindřich Praveček (1909-2000) a jeho předci
• Výprachtice ZŠ