Jindřich Roudný
| Jindřich Roudný | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Narození | 14. února 1924 Fukov |
| Úmrtí | 10. května 2015 (ve věku 91 let) |
| Kariéra | |
| Disciplína | Běh na 3000 metrů překážek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1950 | 3000 m překážek |
| Mistrovství ČSSR v atletice | ||
| zlato | MČSR 1946 | 3000 m překážek |
| zlato | MČSR 1947 | 3000 m překážek |
| stříbro | MČSR 1947 | běh na 1500 m |
| zlato | MČSR 1948 | 3000 m překážek |
| stříbro | MČSR 1948 | běh na 1500 m |
| zlato | MČSR 1949 | běh na 5000 m |
| zlato | MČSR 1950 | 3000 m překážek |
| bronz | MČSR 1952 | 5 000 m |
| zlato | MČSR 1953 | 3000 m překážek |
| stříbro | MČSR 1954 | 3000 m překážek |
Jindřich Roudný (14. února 1924 Fukov – 10. května 2015[1]) byl československý atlet, běžec specializující se na 3000 metrů překážek. V roce 1950 se na této trati stal mistrem Evropy.
Atletice se začal věnovat ve Zlíně koncem druhé světové války, za místní oddíl závodil do roku 1950. V letech 1951–1953 byl členem ATK-ÚDA Praha. Jeho působení v tomto armádním oddíle skončilo poté, co po smrti Josefa V. Stalina z kasáren na napsal domů na korespondenčním lístku „Konečně ten fůsáč natáhl bačkory“.[1]
Při svém premiérovém startu na mistrovství Evropy v roce 1946 obsadil v běhu na 3000 metrů překážek sedmé místo, v roce 1950 na evropském šampionátu v této disciplíně zvítězil. V roce 1952 reprezentoval Československo na olympijských hrách v Helsinkách. Ve svém rozběhu skončil na 5. místě a do finálového běhu nepostoupil. V tomto roce také vytvořil svůj osobní rekord v této disciplíně 9:06,4 (šlo o jeho již třetí národní rekord). Reprezentoval v deseti mezistátních utkáních.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Zemřel Jindřich Roudný [online]. Český atletický svaz [cit. 2015-05-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Jindřich Roudný v databázi Olympedia (anglicky)
- Jindřich Roudný na stránkách Světové atletiky (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Finská vlajka