Jindřich Severa

Jindřich Severa
Narození5. dubna 1909
Kopidlno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. listopadu 1980 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, sochař, malíř, učitel a designér
PříbuzníJiří Černý (zeť)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Severa (5. dubna 1909 Kopidlno – 9. listopadu 1980 Praha) byl český sochař, medailér, malíř a pedagog Fakulty architektury ČVUT a uměleckoprůmyslový výtvarník.

Život

Narodil se v kantorské rodině, po matce italského původu. Studoval na Fakultě architektury ČVUT, Filozofické fakultě Karlovy univerzity a rovněž na Akademii výtvarných umění v Praze jako žák profesora Otakara Španiela. Na začátku 2. světové války učil na reálce v Praze na Vyšehradě. Jeho žáky tam byli například pozdější sklář René Roubíček nebo Adolf Born. Během okupace se zapojil i do ilegálního odboje (podle svého vlastního písemného prohlášení byl členem skupin „V boj“ a Trávnice“). Od roku 1945 až do penze vyučoval kreslení a modelování na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde se také habilitoval. Levicová orientace a zájem o politiku ho přivedly do KSČ, angažoval se v soutěžích na zakázky socialistického realismu a ve Svazu československých výtvarných umělců. Začátkem 50. let 20. století se přestěhoval do Řevnic, kde ho postihla rodinná tragédie: při vlakovém neštěstí zahynul jeho pětiletý syn. Severa byl všestranný polyhistor, četl, sbíral knihy mnoha oborů, psal eseje.

Nedatovaný portrét Jindřicha Severy jako sochaře namaloval malíř J. J. Kamenický; byl vydražen na internetové aukci v listopadu 2017.

Jeho dcera Jitka se v roce 1976 vdala za hudebního publicistu Jiřího Černého.[2]

Tvorba

Zajímalo ho spojení architektury a sochařství. Bylo tématem několika jeho studií. Maloval většinou krajinu. Jeho dílo nebylo rozsáhlé, spíše různorodé. Po povodni ateliéru v Řevnicích z jeho sochařských modelů a skic zbylo poměrně málo.

Busta Josefa Božka od Jindřicha Severy (patinovaná sádra, 1. pol. 20. stol.)

Dílo

  • Reliéfní portrét A. B. Svojsíka na pomníku u Štěchovic, 1946.
  • Jabloň dvojdomá (torza muže a ženy), dřevořezba, 1973, sbírka GhMP
  • Busta Františka Josefa Gerstnera, bronz, mramorový sokl, 1974; ve vestibulu ČVUT
  • Plakety a medaile (např. Jan Perner/Výzkumný ústav železniční 1979)

Odkazy

Literatura

  • Jindřich Severa : Výběr z životního díla, katalog výstavy; úvodní text: Luboš Hlaváček, Jičín: Okresní galerie, 1980

Reference

  1. ↑ Jaroslav Riedel, Jiří Černý: Kritik bez konzervatoře. 2006.
  2. ↑ RIEDEL, Jaroslav. Kritik bez konzervatoře. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 381 s. ISBN 80-7262-454-7. Kapitola 22, s. 76, 255. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
2022 04 Muzeum Těšínska expozice 4.jpg
Autor: Qasinka, Licence: CC0
Muzeum Těšínska. Expozice. Busta Josefa Božka od Jindřicha Severy.