Jindřich Synek
Jindřich Synek | |
---|---|
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSL |
Narození | 21. července 1908 Lašovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. prosince 1973 (ve věku 65 let) Praha Československo |
Alma mater | ČVUT |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Synek (21. července 1908 Lašovice – 24. prosince 1973 Praha[1][2]) byl český a československý politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou a předák její mládežnické organizace.
Biografie
Po obecné a měšťanské škole navštěvoval Akademii výtvarných umění a posléze Vyšší státní školu průmyslovou, kde roku 1929 odmaturoval. V letech 1929–1933 studoval na ČVUT. Poté pracoval u vojenského stavebního dozoru na opevňovacích pracích v Krkonoších. V letech 1939–1948 byl zaměstnán v Průmyslových podnicích hlavního města Prahy jako jednatel a od roku 1941 jako vedoucí závodní inženýr. Od mládí byl aktivní v katolických hnutích. Nejprve v Katolické omladině a od roku 1929 v ČSL.[2]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu setrval až do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL, kde setrval formálně do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[3][4]
V lidové straně po roce 1945 reprezentoval mladou politickou generaci. Byl předsedou stranické mládežnické organizace (Ústřední organizace mládeže Československé strany lidové).[5] Patřil k té části lidové strany, která po únorovém převratu v roce 1948 byla pronásledována komunistickým režimem a politicky eliminována. Krátce po převratu se uvádí, že je ve vězení s poznámkou: bez ochrany zákona, žádný zákrok bez rozhodnutí ministra.[6]
Po únoru 1948 se neúspěšně pokusil emigrovat. Na jaře 1948 byl na hranicích zadržen spolu s architektem a politikem Janem Chomutovským. Byl krátce vězněn a po zvolení Klementa Gottwalda prezidentem republiky amnestován. Po propuštění byl nezaměstnaný. V letech 1950-1951 působil v Dřevoprojektu a v letech 1951–1952 v Projekčních a stavebních závodech jako vedoucí projektant. Na začátku 50. let znovu zatčen a od 1. července 1952 do 24. října 1953 znovu vězněn. Po propuštění opět pracoval jako projektant v několika podnicích. Od roku 1959 v trvalém invalidním důchodu. Během Pražského jara se stal členem K 231.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Jindřich Synek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 252.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1178, 1180.
- ↑ Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1946 - 1948 seznam poslanců a nástin osudu některých z nich [online]. totalita.cz [cit. 2012-01-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“