Jindřich Trnobranský
Jindřich Trnobranský | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1928 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1929 – 1939 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | nár. soc. liga NSj SNJ |
Narození | 12. května 1883 Paříž Francie |
Úmrtí | 9. října 1945 (ve věku 62 let) Praha Československo |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Trnobranský (12. května 1883 Paříž[1][2][3] – 9. října 1945 Praha[1]) byl československý politik, poslanec a senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu národně socialistickou, později za Ligu proti vázaným kandidátním listinám a Národní sjednocení.
Biografie
Po vzniku republiky měl v rámci strany pozdějších národních socialistů blízko k anarchistům. Během první světové války totiž ve vězení navázal styky s představiteli anarchistického hnutí. Později byl zčásti pod vlivem Bohuslava Vrbenského, ale nenásledoval ho v jeho posunu doleva, mimo stranu.[4]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za národní socialisty (tehdy pod jménem Československá strana socialistická). Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil.[5] Během volebního období se ale se svou stranou rozešel a v říjnu 1926 vystoupil z jejího poslaneckého klubu (v září 1926 byl na sjezdu strany vyloučen[6]). Byl pak nezařazeným poslancem. V roce 1928 byl mandátu zbaven a jeho křeslo zaujal jako náhradník Karel Vlček.[7]
Již v roce 1926 se spojil s Jiřím Stříbrným, dalším odpadlíkem od národních socialistů, a založili stranu nazvanou Slovanská strana národně socialistická. Ta se později začlenila do formace Liga proti vázaným kandidátním listinám (později zvaná Národní liga), za kterou Trnobranský pronikl po parlamentních volbách v roce 1929 do Národního shromáždění jako senátor. Na sjezdu Národní ligy v roce 1929 byl zvolen za člena výkonného výboru.[8][9]
Podle údajů k roku 1925 byl povoláním předsedou Sdružení spotřebních družstev v Praze na Žižkově.[10]
Ve 30. letech přešel do formace Národní sjednocení. Zde se roku 1935 stal místopředsedou. V parlamentních volbách v roce 1935 byl za tuto stranu opětovně zvolen senátorem Národního shromáždění. Ve funkci místopředsedy byl potvrzen na sjezdu roku 1937, a to i přes to, že jeho bývalý spojenec Jiří Stříbrný byl mezitím ze strany vytlačen.[11] V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přešel do nově vzniklé Strany národní jednoty.[12]
Na konci srpna 1940 uvedl Polední list, že se vrátil ke svému povolání a úřaduje jako místopředseda pražské okresní nemocniční pojišťovny.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 272.
- ↑ Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 98. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 156.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 747, 757.
- ↑ Jindřich Trnobranský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 781, 784, 788.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 610, 612, 788.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Věci o lidech a naopak. Polední list. 1940-08-25, roč. 14, čís. 234, s. 9.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jindřich Trnobranský