Jindřich Uher

Jindřich Uher
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci: 1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci: 1948 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci: 1969 – 1971
Místopředseda čs. vlády
Ve funkci: 1953 – 1954
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci: 1953 – 1954
Předchůdce	Josef Nepomucký
Nástupce	Marek Smida
Čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci: 1954 – 1961
Nástupce	Josef Krosnář
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci: 1961 – 1968
Předchůdce	Ladislav Brabec
Nástupce	Oldřich Pavlovský
Stranická příslušnost
Členství	KSČ
Narození	18. června 1911 Předměřice nad Labem Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. července 1985 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Choť	Františka Tichá (Uhrová)
Děti	Miloslava Uhrová
Profese	politik
Ocenění	Řád republiky Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Uher (18. června 1911 Předměřice nad Labem – 26. července 1985 Praha^[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; ministr několika vlád Československa.

Pocházel z rodiny strojního zámečníka. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Jindřich již jako sedmiletý vstoupil do Jednoty proletářské tělovýchovy a již jako učeň byl aktivní v dělnickém hnutí. Členem KSČ se stal roku 1931.^[3] Původní profesí byl dělníkem v továrně na hudební nástroje v Hradci Králové. Už v první polovině 30. let byl ovšem převážně nezaměstnaný a živil se příležitostnou prací, například jako tesař.^[2] Za nacistické okupace byl aktivní v odboji. V červnu 1940 byl zatčen a odsouzen na osm let.^[3]

Po druhé světové válce zastával vysoké stranické funkce. V listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období leden 1952 – leden 1953 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období byl i tajemníkem ÚV KSČ.^[4] V roce 1951 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ v Gottwaldově.^[3]

Byl členem několika vlád. V letech 1953–1954 byl místopředsedou vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v letech 1953–1954 rovněž v této vládě zastával post ministra zemědělství. V období let 1954–1961 zastával post ministra potravinářského průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého, pak byl v letech 1961–1968 ministrem vnitřního obchodu ve třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta.

Po desítky let rovněž zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.^[5] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové.^[6] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954,^[7] volbách roku 1960^[8] a volbách roku 1964 (od roku 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).^[9] Zasedal zde do konce funkčního období roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde působil do roku 1971.^[10]

Později působil jako velvyslanec ČSSR v africké Keni. Získal Řád 25. února a Řád republiky.^[11]

Zemřel v červenci 1985.^[11]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Uher
• Jindřich Uher v parlamentu