Jindřich Uher

Jindřich Uher
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1948 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Místopředseda čs. vlády
Ve funkci:
1953 – 1954
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
1953 – 1954
PředchůdceJosef Nepomucký
NástupceMarek Smida
Čs. ministr potravinářského průmyslu
Ve funkci:
1954 – 1961
NástupceJosef Krosnář
Čs. ministr vnitřního obchodu
Ve funkci:
1961 – 1968
PředchůdceLadislav Brabec
NástupceOldřich Pavlovský
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození18. června 1911
Předměřice nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. července 1985
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťFrantiška Tichá (Uhrová)
DětiMiloslava Uhrová
Profesepolitik
OceněníŘád republiky
Řád 25. února
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Uher (18. června 1911 Předměřice nad Labem26. července 1985 Praha[1][2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění; ministr několika vlád Československa.

Biografie

Pocházel z rodiny strojního zámečníka. Jeho otec byl zakládajícím členem KSČ. Jindřich již jako sedmiletý vstoupil do Jednoty proletářské tělovýchovy a již jako učeň byl aktivní v dělnickém hnutí. Členem KSČ se stal roku 1931.[3] Původní profesí byl dělníkem v továrně na hudební nástroje v Hradci Králové. Už v první polovině 30. let byl ovšem převážně nezaměstnaný a živil se příležitostnou prací, například jako tesař.[2] Za nacistické okupace byl aktivní v odboji. V červnu 1940 byl zatčen a odsouzen na osm let.[3]

Po druhé světové válce zastával vysoké stranické funkce. V listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V této funkci ho pak potvrdil VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ. V období leden 1952 – leden 1953 byl členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ a ve stejném období byl i tajemníkem ÚV KSČ.[4] V roce 1951 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ v Gottwaldově.[3]

Byl členem několika vlád. V letech 19531954 byl místopředsedou vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého, v letech 1953–1954 rovněž v této vládě zastával post ministra zemědělství. V období let 19541961 zastával post ministra potravinářského průmyslu v druhé vládě Viliama Širokého a třetí vládě Viliama Širokého, pak byl v letech 19611968 ministrem vnitřního obchodu ve třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta.

Po desítky let rovněž zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[5] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové.[6] Mandát získal i ve volbách do Národního shromáždění roku 1954,[7] volbách roku 1960[8] a volbách roku 1964 (od roku 1960 jako poslanec Národního shromáždění ČSSR).[9] Zasedal zde do konce funkčního období roku 1968, kdy se v souvislosti s federalizací Československa přesunul do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Zde působil do roku 1971.[10]

Později působil jako velvyslanec ČSSR v africké Keni. Získal Řád 25. února a Řád republiky.[11]

Zemřel v červenci 1985.[11]

Odkazy

Reference

  1. Jindřich Uher [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  2. a b DOSOUDIL, František. Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách: od počátků dělnického hnutí do roku 1948. [s.l.]: Kruh, 1986. 300 s. Dostupné online. S. 262. 
  3. a b c Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. Únor 1953, roč. 33, čís. 34, s. 2. Dostupné online. 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. 
  11. a b Soudruh Jindřich Uher. Rudé právo. Červenec 1985, roč. 65, čís. 178, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“