Jindřich Václav Čapek

Jindřich Václav Čapek
Jindřich Čapek (1887)
Narození	4. března 1837 Praha-Malá Strana Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. října 1895 (ve věku 58 let) Bubeneč Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Povolání	sochař a restaurátor
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Václav Čapek (4. března 1837 Praha-Malá Strana^[1] – 19. října 1895 Bubeneč^[2]) byl český sochař. Podílel se na výzdobě kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně, chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, kostelů v Čáslavi a Chrudimi aj.; rovněž se zapojil do restaurování Prašné brány, Karlova mostu a některých pražských paláců.

Život

Narodil se v chudé rodině na pražském Újezdě. Ve třinácti letech vstoupil do učení, kde postupně vystřídal několik řemesel — pracoval u mosazníka,^[3] jako číšník, dělník ve smíchovské porcelánce a zahradník. Pohled do Summovy dílny v Řetězové ulici, v níž oknem pozoroval vznik soch a pomníků, ho nadchl tak, že se rozhodl také stát sochařem.

Jeho první praxe v oboru kamenosochařství byla v dílně J. E. Krondla na Poříčí, kde ovšem vykonával pomocné práce kameníka. Mnohem přínosnější bylo zaměstnání v ateliéru Františka Hergessela, které mu poskytlo dobrou praktickou průpravu.^[4] Večerně také studoval na průmyslové škole.^[5]

Roku 1860, tedy teprve ve třiadvaceti letech, vstoupil na pražskou akademii. V roce 1864 na sebe poprvé upozornil vytvořením obří busty Williama Shakespeara, která byla nesena v slavnostním průvodu Umělecké besedy na oslavách třístého výročí dramatikova narození. Roku 1869 získal Klarovo stipendium, na jehož základě strávil čtyři roky v Itálii studiem renesančního sochařství. Po návratu se podílel na sochařské výzdobě a kostelů i jiných budov a na restaurování.^[5]

Kromě vlastní sochařské tvorby pracoval jako štukatér. Zhotovoval sádrové odlitky významných soch, například pro Národní muzeum v Praze.

Zemřel na cévní mozkovou příhodu („ochrnutí mozku“).^[5] Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.^[6]

Rodinný život

Byl ženat, s manželkou Aloisií, rozenou Klecandovou (* 1852) měl dva syny, z nichž jeden zemřel v dětském věku.^[7]

Dílo

• Socha Panny Marie Vítězné pro stejnojmenný kostel. Jde o jednu z jeho nejzdařilejších prací, její vytvoření bylo jednou z podmínek Klarova stipendia^[5].
• Kristus přítel dítek a Dusíkův medailon pro kostel v Čáslavi^[8]
• Tympanon nad portálem, sochy Spasitele a čtyř evangelistů pro kostel v Chrudimi^[8]
• Sochy čtyř evangelistů pro kostel sv. Ludmily na Vinohradech^[9]
• Socha Filippa Brunelleschiho pro Rudolfinum^[8]
• Socha sv. Václava a sv. Barbory pro chrám svaté Barbory v Kutné Hoře^[8]
• Výzdoba Občanské záložny a radnice v Karlíně (zbouráno při stavbě metra trasy C)^[8]
• Sochy nad portálem Thunova paláce na Malé Straně^[4]
• Restaurování pražských památek, jako např. Prašná brána, Karlův most a některé paláce^[8]

U všech zakázek si dával záležet na pečlivém provedení a citlivém zasazení do prostoru.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Václav Čapek na Wikimedia Commons