Jindřich V. Meklenburský

Jindřich V. Meklenburský
meklenburský vévoda
Portrét
Narození3. května 1479
Úmrtí6. února 1552 (72 let)
Schwerin
ManželkyUršula Braniborská
Helena Falcká
Uršula Sasko-Lauenburská
PotomciŽofie Meklenburská
Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský
Uršula Meklenburská
Filip Meklenburský
Markéta Meklenburská
Kateřina Meklenburská
DynastieDynastie Meklenburských
OtecMagnus II. Meklenburský
MatkaŽofie Pomořanská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Portrét Jindřicha V., připisovaný Jacopovi de’ Barbari

Jindřich V. Meklenburský (zvaný Mírumilovný; 3. května 14796. února 1552, Schwerin) byl od roku 1503 meklenburským vévodou.

Život

Jindřich se narodil jako prvorozený syn vévody Magnuse II. Meklenburského a jeho manželky Žofie Pomořanské.

Od roku 1503 vládl společně se svými mladšími bratry Erikem II. a Albrechtem VII. a strýcem Baltazarem. Baltazar zemřel 16. března 1507 a Erik 22. prosince 1508, oba bez dědiců, a Jindřich s Albrechtem se tak stali jedinými vládci nad Meklenburskem. Nejdříve vládli společně. Albrecht opakovaně prosazoval rozdělení území Meklenburska, což bylo nakonec dohodnuto ve sněmovní smlouvě z Neubrandenburgu, zpečetěné 7. května 1520. Smlouva stanovila Jindřichovu vládu ve Schwerinu a Albrechtovu v Güstrow, bez faktického rozdělení země.

Právě za vlády bratrů Jindřicha a Albrechta zahájil Martin Luther reformaci, která si v Meklenbursku rychle našla příznivce. Luteránská doktrína tam byla hlásána víceméně otevřeně již v roce 1523 a možná ještě dříve. Vévoda Jindřich od počátku luteránskou doktrínu podporoval, zpočátku velmi opatrně, ale po Augsburském říšském sněmu v roce 1530 již otevřeněji. S Lutherem si začal dopisovat v roce 1524, a Luther mu poslal učitele a kazatele.

Jindřich se 12. června 1526 připojil k luteránské knížecí lize z Torgau a v roce 1532 veřejně vystoupil jako příznivec Luthera. Jeho postavení ho vedlo k tomu, aby dal nové nauce pevnou vnější i vnitřní organizaci, a tak požádal superintendenta Johanna Rieblinga, kterého mu Luther doporučil v roce 1537, aby vypracoval církevní řád, katechismus a agendu. Po zbytek své vlády se zabýval organizací luteránské církve.

Po Lutherově smrti v Německu došlo k náboženské válce. Jindřich se však neúčastnil; přestože byl protestantským knížetem, nebyl členem Šmalkaldského spolku. Jindřich schválil rozhodnutí meklenburských stavů z července 1549, které formálně uznaly luterskou doktrínu. Zemřel 6. února 1552 ve věku 72 let s pověstí zbožného a mírumilovného prince.

Manželství a potomci

Jindřich byl ženatý třikrát. Poprvé se oženil 12. prosince 1505 v šestadvaceti letech s o devět let mladší Uršulou, nejmladší dcerou braniborského kurfiřta Jana Cicera. Manželé spolu měli tři dětiː

  • Žofie Meklenburská (1508–1541), ⚭ 1528 Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský (27. června 1497 – 11. ledna 1546)
  • Magnus III. Meklenbursko-Schwerinský (4. července 1509 – 28. ledna 1550), administrátor biskupství ve Zvěříně, ⚭ 1543 Alžběta Dánská (14. října 1524 – 15. října 1586)
  • Uršula Meklenburská (30. srpna 1510 – 22. dubna 1586), abatyše v Ribnitzu

Uršula Braniborská zemřela 18. září 1510, několik týdnů po narození dcery Uršuly. Jindřich se znovu oženil o tři roky později, 12. června 1513. Druhou manželkou čtyřiatřicetiletého vévody se stala dvacetiletá Helena Falcká, dcera falckého kurfiřta Filipa. Se druhou manželkou měl Jindřich další tři dětiː

  • Filip Meklenburský (12. září 1514 – 4. ledna 1557), vévoda meklenbursko-zvěřínský, svobodný a bezdětný
  • Markéta Meklenburská (8. dubna 1515 – 30. srpna 1559), ⚭ 1537 Jindřich II. Minsterberský (29. března 1507 – 2. srpna 1548), minsterberský, olešnický a bernštatský kníže
  • Kateřina Meklenburská (14. dubna 1518 – 17. listopadu 1581), ⚭ 1538 Fridrich III. Lehnický (22. února 1520 – 15. prosince 1570), lehnický, břežský a volovský kníže

Třetí manželství uzavřel 27 let po smrti Heleny, 14. května 1551, s Uršulou, dcerou Magnuse I. Sasko-Lauenburského a jeho manželky Kateřiny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Toto manželství zůstalo bezdětné.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Magnus I. Meklenburský
 
 
Jan IV. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Pomořanská
 
 
Jindřich IV. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Erik IV. Sasko-Lauenburský
 
 
Kateřina Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Maddalena Visconti
 
Jindřich V. Meklenburský
 
 
 
 
 
Barnim VI. Pomořanský
 
 
Vartislav IX. Pomořanský
 
 
 
 
 
 
Veronika Hohenzollernská
 
 
Erik II. Pomořanský
 
 
 
 
 
 
Erik IV. Sasko-Lauenburský
 
 
Žofie Sasko-Lauenbursko-Ratzeburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Bogislav VIII. Pomořanský
 
 
Bogislav IX. Pomořanský
 
 
 
 
 
 
Žofie Holštýnsko-Rendsburská
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
 
 
 
 
Zemovít IV. Mazovský
 
 
Marie Mazovská
 
 
 
 
 
 
Alexandra Litevská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry V, Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Předchůdce:
Baltazar a Magnus II.
Znak z doby nástupuMeklenburský vévoda
Jindřich V.
15031520
spolu s bratry Albrechtem VII. a Erikem II. a strýcem Baltazarem
Znak z doby konce vládyNástupce:
Albrecht VII.
Předchůdce:
Albrecht VII.
Znak z doby nástupuMeklenbursko-Schwerinský vévoda
Jindřich V.
15201552
Znak z doby konce vládyNástupce:
Jan Albrecht I.

Média použitá na této stránce

Jacopo de Barbari (toegeschreven) - Portret van Hendrik, graaf van Mecklenburg (1479-1552).jpg
Henry’s cloak has a pattern of battleaxes and tree trunks. There is also an axe hanging on his chain. Yet Henry’s nickname was ‘the Peaceful’. His hat is decorated with ostrich feathers, strings of pearls and cords with golden rings. Although it looks rather eccentric, Henry’s outfit was the height of fashion among the German nobility of the day.
Wappen Mecklenburg-Schwerin 2.svg
Coat of arms of the duchy of Mecklenburg-Schwerin
Mecklenburg Arms.svg
Autor: Ipankonin, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of the Nicholan Dynasty (House of Mecklenburg, originally the Obotrites)